Otevřený přístup se začal prosazovat s rozvojem počítačů a licenčních ujednání. Používá se však hlavně ve vědě, protože vědci zjistili, že komunikace a publikování přes internet nabízí rychlejší a levnější způsob, jak šířit vědomosti. Česká pirátská strana chce programem odstranit některé bariéry, které otevřenému přístupu brání. Vědecké časopisy vydávané podle principu Open Access jsou přístupné celé veřejnosti bez nutnosti registrace nebo platby.

• Veřejnost, hlavně studentská, má mít možnost studovat a šířit pro neobchodní účely učebnice vydané veřejnými vysokými školami nebo jejich pracovníky.
• K veřejnému prospěchu univerzit a ke kontrole jejich vědecké úrovně by měly výukové materiály k vysokoškolským kursům vysoké školy zveřejňovat na internetu.
• Vysoké školy a knihovny se mají podílet na digitalizaci obsahu (například hudební na digitalizaci notových záznamů, atd.), k němuž vypršela autorskoprávní ochrana. Tím by se částečně vyřešil i problém nedostatkových knih a hudebnin ve školních knihovnách.
• Platné předpisy a technické normy mají být veřejnosti k dispozici v elektronické upravitelné podobě (snadná citace a odkazy).
• Povinný výtisk obchodně vydané knihy se dosud dodával v papírové podobě. Nově by se dodával elektronicky s přístupem pro všechny knihovny nebo rovnou pro celou veřejnost za neobchodními účely.
• Statky, k nimž v době vzniku měly autorská práva všelidové veřejnoprávní organizace, jako jsou nahrávky klasické hudby, mají být zdarma zveřejněny, a neměli by si na nich vytvářet zisk ti, kdo podniky zprivatizovali.
• Projekty placené z veřejných zdrojů, například z grantů, mají být zveřejněny pod svobodnou licencí.
• Školy mají povinnost zveřejňovat závěrečné práce¹⁾, ale některé školy ji nedodržují, což způsobuje následné pochybnosti o oprávněnosti udělení titulu. Všechny práce by měly být zveřejněny způsobem, kterým to provádí např. Masarykova univerzita v Brně.