• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Poplatky protipirátským organizacím

Organizace jako OSA, Intergram a Dilia často rozesílají hromadné výzvy restauracím, hotelům, čajovnám, internetovým kavárnám či tiskárnám. Chtějí po podnikatelích, aby platili různé absurdní poplatky těm, kdo mají kopírovací monopol. Piráti přinášejí návod, jak reagovat na tyto výzvy, které se často pokoušejí zneužít nedostatku právního povědomí uživatelů a obohatit se na jejich úkor.

Provozování hudby obecně

osa1.jpg

Musím platit OSA poplatek za provozování hudby v provozovně?

Podle § 12 autorského zákona smí jiná osoba užít autorské dílo bez svolení autora pouze v případech stanovených autorským zákonem. Způsoby užití jsou například sdělování veřejnosti, pod které spadají provozování díla ze záznamu podle § 20 a provozování rozhlasového vysílání díla podle § 23. V takových případech tedy zákon vyžaduje buď svolení autora nebo zvláštní případ, který je v zákoně uveden.

Pokud ve vaší provozovně dochází také k provozování hudby ze záznamu nebo k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, kde je hudba, musíte získat k této činnosti svolení autora nebo jiné oprávnění (viz následující otázka). Narozdíl od koncesionářských poplatků, které se podle § 2 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí z každého technicky způsobilého zařízení, se poplatek za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání díla podle autorského zákona platí pouze v případech, kdy k provozování skutečně dochází (provozovatel zapíná velkou televizi a rádio v provozovně) nebo kdy má veřejnost aspoň možnost přístupu (např. zapnutím přijímače na hotelovém pokoji). Provozování podle § 23 patří mezi způsoby sdělování díla veřejnosti, kterým však podle § 18 odst. 3 není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. K prokázání skutečného provozování vysílání díla ve smyslu autorského zákona tedy nestačí pouhé zapnuté rádio, pokud nehraje autorská díla1), natožpak vlastnictví přijímače.

Zákon dále v § 30 stanoví, že za užití se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, které nemá za účel dosažení hospodářského prospěchu. To je důležité při posuzování, zda je potřeba platit poplatek například v práci. Podle komentáře k autorskému zákonu je nutno platit poplatek OSA např. za provozování hudebních děl zaměstnancům ze strany zaměstnavatele za účelem zpříjemnění pracovního prostředí či zlepšení jejich pracovních výkonů. Naopak není nutno platit v případě, kdy dochází k provozování díla nebo jeho vysílání pouze samotnými zaměstnanci v zaměstnání pro sebe, popř. pro úzký okruh svých spoluzaměstnanců, neboť v tomto případě se tak zpravidla neděje za komerčním účelem. Není také nutno platit za díla autorů, u kterých OSA neprokáže, že je zastupuje, nebo za díla Creative Commons a podobně, protože právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání není povinně kolektivně spravováno. Pokud však jsou veřejně hrány (např. pro zákazníky) písničky autorů, kteří jsou zastupováni kolektivním správcem, je potřeba licence udělená tímto kolektivním správcem.

Chtěl bych pouštět ve své čajovně/restauraci/obchodu svobodnou hudbu, abych nemusel platit poplatky OSA. Je tento postup možný?

Jak bylo uvedeno v odpovědi na předchozí otázku, existují dva způsoby jak legálně provozovat hudbu při podnikání:

  • Svolení autora. Jednou z možností je přehrávat pouze hudební skladby, které jejich autor uvolnil pod některými licencemi Creative Commons, které nezakazují komerční užití (CC-BY, CC-BY-SA, CC-BY-ND; více info o licencích zde). Tyto skladby si můžete uložit na pevný disk nebo optické nosiče a hudbu můžete přehrávat z nich. Vedle toho máte možnost využít služby internetových rádií jako je svobodné rádio tunguska, kde nemusíte platit vůbec žádné poplatky (používá ho i OBI nebo IKEA), nebo například jamendo.com, kde se sice platí poplatek, ale mnohem menší než činí součet poplatků OSA, Intergram a OAZA. Internetové rádia mají od autorů oprávnění poskytnout vám licenci ke sdělování veřejnosti pro užití při podnikání. Placené rádio jamendo pro převádí aspoň 50 % platby autorovi a vystaví vám doklad pro kolektivní správce. Pokud se rozhodnete pro svobodnou licenci zahrnující i komerční užití, svobodné rádio tunguska nebo pro internetový server typu jamendo.com, další poplatek platit nemusíte a smlouvu s OSA neuzavírejte. Servery mají rovněž vypořádána práva s hudebními interprety a výrobci záznamů, proto není třeba platit žádné další poplatky Intergramu a jiným.
  • Zvláštní případ kolektivní správy. Ochranný svaz autorský (OSA) je kolektivním správcem autorů hudebních děl, který má podle § 101 odst. 9 písm. d) oprávnění poskytnout licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání hudebních děl. Jde o hromadnou smlouvu, kterou OSA poskytuje oprávnění k užití všech hudebních děl, k nimž spravuje práva. V takovém případě zákon stanoví fikci, že licence byla udělena i na užití děl, jejichž autory OSA nezastupuje. Poplatek OSA platíte pouze v případě, že s ní hromadnou smlouvu podepíšete. V takovém případě však musí jít pouze o licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání děl, přičemž takovým vysíláním se rozumí i jakékoliv jiné zpřístupňování díla veřejnosti původním vysílatelem (např. streaming z Internetu). Dále je třeba dodat, že stejný typ poplatku vybírá i Intergram, který ho má vyplácet hudebním interpretům.

Lze shrnout, že je na provozovateli, zda si vybere raději klasické rádio a zaplatí poplatek OSA a Intergramu, nebo si sestaví vlastní kolekci volně šiřitelné hudby či zaplatí za internetové vysílání; v posledních dvou případech nemá uživatel povinnost OSA platit poplatky či s ní uzavírat smlouvu.

Vysílání sportovních utkání

Musím platit za provozování vysílání v hospodě, pokud zapínám televizi pouze na sportovní utkání?

V zásadě platí, že sportovní utkání není předmětem autorského práva nebo práv souvisejících s právem autorským. Na druhou stranu je však běžné, že sportovní utkání obsahuje jiná díla jako jsou například znělka fotbalového svazu, znělky použité v reklamách, úvodní videosekvence, doprovodná hudba. Soudní dvůr Evropské unie 2) rozhodl, že v takových případech je nutné uplatňovat pravidla vztahující se na autorská díla. Provozovatel vysílání těchto děl tak musí mít rovněž souhlas jejich autora nebo toho, kdo k nim vykonává majetková práva. Soud tento požadavek zdůvodnil tím, že zveřejnění v hospodě je zpřístupněním díla dalším příjemcům, se kterými autor původně nepočítal.3) OSA v takových případech nabízí snížení poplatku.

Hudba ve služebním voze

Musím platit poplatek za veřejnou produkci ve služebních vozech?

Intergram požaduje poplatek za „veřejnou produkci“ ve služebním voze. Podle zákona však na tento poplatek nemá právo, neboť zpravidla nejde o užití za účelem hospodářského prospěchu (viz jedna z předchozích otázek). S tímto právním názorem souhlasí i stanovisko ministerstva kultury.

Vlastní hudba

Musím platit OSA poplatek a podepisovat s ní smlouvu, pokud chci na koncertě hrát písně, které jsem sám složil?

OSA v některých případech vymáhá poplatek i od autorů, pokud na veřejných benefičních akcích hrají vlastní hudbu. Takový postup je nejen nemorální (v rozporu s dobrými mravy), ale také protiprávní. Vychází z již zrušené věty v § 100 odst. 5 autorského zákona. Toto ustanovení obsahuje povinnost nahlásit program hudebního vystoupení aspoň 10 dní předem OSA. Zrušená věta pak obsahovala sankci za nedodržení této povinnosti, že v tom případě je autor povinně zastupován OSA. Teď však již za neoznámení není stanovena žádná sankce, a proto nemůže OSA od autorů, kteří hrají vlastní skladby, žádné poplatky vymáhat.

Vlastní rádio

Za jakých podmínek lze provozovat rádio s hudbou pod licencí Creative Commons?

Povinná kolektivní správa se vztahuje podle § 96 odst. 1 písm. a) pouze na právo na odměnu, kterou musí platit osoba, která užívá umělecký výkon na základě § 72 odst. 1, což je úplatná zákonná licence (obdobná úprava platí pro zvukové záznamy). To mimo jiné znamená, že kolektivně není spravované samotné právo autora udělit svolení s vysíláním jeho díla, nýbrž pouze právo na odměnu v případě, že vysílatel nepožádal autora o souhlas, nýbrž využil zákonné licence v § 72 odst. 1.

Pokud je hudba pod licencí Creative Commons, pak např. podle bodu 3 písm. d) licence CC-BY má uživatel oprávnění předmět ochrany (kterým je podle bodu 1 písm. a) licence jak autorské dílo, tak umělecký výkon nebo jiný obdobný statek) sdělovat veřejnosti, kterým se podle bodu 1 písm. i) licence CC-BY má na mysli také vysílání rozhlasem. Autorský zákon pak obsahuje základní konstrukci v § 12 odst. 1 podle něhož lze dílo užít alternativně na základě licence smluvní nebo zákonné. Celý problém tudíž spočívá na tom, zda se v případě uměleckého výkonu uživatel rozhodně použít buď smluvní licenci Creative Commons, nebo zákonnou úplatnou licenci v § 72 odst. 1.

Pokud nejde o autory Creative Commons, vysílatel musí získat jednak oprávnění jednak k vysílání autorských děl podle § 101 odst. 9 písm. c), jednak platit odměnu výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů podle § 72 odst. 1. Vysílatel má přitom v jednání o hromadné smlouvě možnost jednat o snížení odměny z hromadné smlouvy, pokud hraje z velké části autory Creative Commons, nicméně tyto autory přitom musí kolektivnímu správci uvést. Ve výsledku tedy stačí si pojistit to, že uzavřená hromadná smlouva nepočítá s placením za všechny umělce, kteří budou v rádiu hraní, ale pouze za takové, kde rádio nemá s umělci vlastní smlouvu. Vybírání za smluvní licence by bylo v rozporu s § 101 odst. 2 a také s dobrými mravy.

Pokud však rádio hraje pouze písně s licencí Creative Commons nebo písně, kde má zvláštní smlouvu s autory, nemusí s kolektivním správcem uzavírat hromadnou smlouvu vůbec a ani mu nemusí hlásit seznam skladeb, protože využívá licenci smluvní, nikoliv zákonnou.

Svobodná hudba

Intergram požaduje poplatek za rádio v provozovně, kde hraje pouze hudba, k jejímuž provozování má provozovatel licenci. Je třeba platit kolektivnímu správci za každé rádio, i to, na kterém hraje výlučně svobodná hudba?

Za rozhlasový přijímač, na kterém hospodský pouští pouze svobodnou hudbu nebo hudbu, k jejímuž provozování má od autorů souhlas (např. Jamendo.com), není třeba platit poplatek kolektivnímu správci. V takovém případě je totiž provozováno vysílání díla pouze se souhlasem autora, což je v souladu s autorským zákonem.

Může dát autor nebo výkonný umělec souhlas k tomu, aby vysílání jeho hudby bylo provozováno v konkrétní restauraci? Je v takovém případě třeba platit poplatek kolektivnímu správci?

Autor může udělit licenci k provozování vysílání svého díla provozovateli restaurace (např. Creative Commons) a v takovém případě není podnikatel povinen platit poplatek kolektivnímu správci, neboť využívá hudbu legálně. Nepotřebuje získat licenci tzv. hromadnou smlouvou od kolektivního správce. Podnikatel sice může na základě hromadné smlouvy provozovat vysílání libovolných děl, ale není takovou smlouvu povinen uzavírat, pokud si opatří souhlas s užitím od autorů samotných.

Kvůli opakovaným dopisům kolektivních správců jsme připravili Odborné vyjádření ke svobodné hudbě.

Firemní tiskárna

1.jpg

Musím platit Dilia poplatek za kopírování, pokud používám tiskárnu pouze pro tisk pro obchodní partnery, kteří mají práva k dílům?

V tomto případě Dilia požaduje poplatek podle § 25 odst. 2 písm. e) autorského zákona. Uvedené ustanovení se týká kopírovacích center, které mohou podle něho kopírovat cizí díla, pokud daný poplatek platí. Jestliže je tato výzva doručena tiskárně, která kopíruje jen pro své klienty jejich vlastní materiály, pak není důvod odvádět poplatky za úplatnou licenci. V tom případ totiž zákonnou úplatnou licenci podle §30a nepoužíváte, protože v daném případě máte licenci přímo od svých zákazníků. Pokud mají všechna práva k daným materiálům zákazníci a tiskárna jedná na jejich objednávku, do práva autorského nezasahuje. Z toho důvodu ani nemá taková tiskárna povinnost se někam hlásit, ani platit (jednostranně stanovený) poplatek nebo bezdůvodné obohacení.

Software

bsa1.jpg Dostal jsem od společnosti BSA žádost o vyplnění prohlášení o softwarové čistotě. Mám reagovat?

BSA požaduje vyplnění prohlášení o „softwarové čistotě“, kterým sdělujete BSA informaci o tom, že používáte pouze legálně nabytý software. BSA nemá žádné zvláštní postavení, abyste na její výzvu museli reagovat. BSA navíc ztratila v České republice právní subjektivitu, když nebyla schopna zaplatit náhradu škody za nepravdivé obvinění. Pokud by představitelé BSA zaslali nepravdivé trestní oznámení, vystavili by se hrozbě trestního stíhání za přečin křivého obvinění. Lze shrnout, že jde o reklamní kampaň společnosti BSA, která nemá oporu v platném právu.

Fotobanky

agenturaisifa.jpg

Musím platit agentuře Logicall, která po mně požaduje peníze za bezdůvodné obohacení kvůli fotkám použitým na mém webu? (Isifa, Profimedia)

Agentura Isifa požaduje tisícové až desetitisícové částky za zkopírování obrázků na webu. V řadě případů jde o obrázky, které jsou volně k použití. V žádném případě nic neplaťte. Pokud si nejste jisti, že je fotografie volně licencovaná anebo přímo vaše, raději ji ze svého webu stáhněte. Pokud se Isifa ozve znovu, napište jí, že si nejste vědomi žádného porušení kopírovacího monopolu. Pokud to nevezmou na vědomí, je třeba napsat:

  1. Prosím doložte, že zastupujete autora, a to ověřenými plnými mocemi.
  2. Pokud tak učiní, požadujte důkaz, že je autor autorem a jeho ověřené prohlášení, že to neposkytl do volného zdroje. Žádost odůvodněte, že jste ve styku s dalším údajným autorem.
  3. Pro otrlé: Požadujte důkaz, že obrázek byl na vašem webu, screenshot není důkaz.
  4. Pokud vás dále obtěžují, pohrozte podnětem Úřadu pro ochranu osobních údajů a vyzvěte je, ať vás žalují a doloží svoje nároky u soudu. Pokud vám i nadále posílají „poslední výzvy k zaplacení“, podejte podnět na ÚOOÚ kvůli spamu.

Grafická rozhraní programů

scan_01.jpeg

Měl bych zaplatit OOA-S za používání grafických programů v internetové kavárně nebo jiném zařízení, kde uživatelé platí za použití počítačů?

OOA-S požaduje od internetových kaváren odvedení poplatku za to, že součástí programů pouštěných jsou údajně grafická uživatelská rozhraní, která tak internetová kavárna pronajímá. OOA-S tvrdí, že pronájem grafických rozhraní je předmětem povinné kolektivní správy. Napište kolektivnímu správci, že podle vašeho názoru nemá na účtování poplatků právo a přiložte následující posudek: Právní posudek vymáhání poplatků OOA-S od internetových kaváren

1) Pozor, autorskými díly jsou podle judikatury Soudního dvora Evropské unie ovšem i znělky.
2) Football Association Premier League a další proti QC Leisure a dalším. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. října 2011 publikované pod sp. zn. C-403/08, bod 98. Dostupné na webu.
3) Football Association Premier League a další proti QC Leisure a dalším. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. října 2011 publikované pod sp. zn. C-403/08, bod 196. Dostupné na webu.
© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.