• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Pirátská novela kopírovacího zákona

Pirátská novela kopírovacího zákona nazýváme pracovně zákon, který chceme přijmout ihned po zvolení do poslanecké sněmovny. Jedná se pouze o začátek cesty a odstranění nejpalčivějších neduhů, které omezují informační svobodu. Rozhodně ho nelze považovat za souhrn našich požadavků, ale pouze náš krátkodobý program v oblasti kopírovacího monopolu.

Obecné zásady

Prosazujeme konec užívání slovního spojení „duševní vlastnictví“, který neodpovídá obsahu pojmu a není obecně přijímán právní doktrínou. Odmítáme představu, že informace mají způsobilost být vlastněny jako hmotné věci. Domníváme se naopak, že hodnota informací spočívá ve vlastnosti, že je lze sdílet a šířit.

Pirátská strana důrazně nesouhlasí s tím, aby byl život v jakémkoliv projevu předmětem patentu nebo jiného výhradního práva průmyslového vlastnictví. Smlouvy a zákony, které to umožňují, musí být zrušeny.

Změna kopírovacího zákona

Požadujeme okamžitou změnu kopírovacího zákona:

  • Korporace se nesmí zaklínat autory

    Piráti nejsou primárně zaměřeni proti autorům, ale proti velkým společnostem, kteří právo zneužívají k vlastnímu prospěchu. Obdobných práv jako autor dnes požívají: Výrobce zvukově obrazového záznamu, výrobce hudebního záznamu, rozhlasový nebo televizní vysílatel, zveřejnitel nezveřejněného záznamu a nakladatel. Žádný výrobce nesmí zneužívat ochrany, která byla primárně vytvořena pro autory.

  • Zrušení výpalného

    Výpalné neboli náhradní odměna za rozmnožování pro osobní potřebu vytváří pochybnou formu daně, která plyne monopolním autorským svazům, které je rozdělují podle vlastních řádů, které si schvalují nejmocnější členové. Deformuje trh s uměním, vytváří zbytečné byrokratické struktury, nutí lidi platit za věci běžné potřeby.

  • Odvolání zákazu sdílet umění

    Zákon dovoluje kopírování pro vlastní potřebu, ale neřeší od koho; kdo vám nabídne data ke zkopírování se snadno dostane mimo zákon. Požadujeme, aby nebylo zakázáno šířit kulturní a vědecké informace mimo obchodní činnost.

  • Zrušení obecné trestnosti

    Porušení kopírovacího zákona se velice snadno stává trestným činem, aniž by společnost nějak ohrožovalo. Kopírovací zákon nesmí být zneužíván jako prostředek vydírání. Proto požadujeme mnohem přesnější vymezení trestnosti porušování kopírovacích monopolů.

  • Zkrácení doby trvání kopírovacího monopolu

    Současná doba 70 let po smrti (§27(1)) je neúnosná, požadujeme její okamžité zkrácení na nejvýše 50 let, jak předepisuje Bernská úmluva. Při změně doby musí být vždy zachován princip zákazu retroaktivity, tedy při prodloužení doby, na které již kopírovací monopol vypršel, se znovu neobnovuje.

  • Pluralita mezi kolektivními správci

    Současný zákon v hlavě čtvrté přiděluje jednu oblast pouze jednomu správci, vytváří tím totální monopol. Tuto koncepci odmítáme jako faktické popření práv autora, který ztrácí svobody a možnost výkonu svých práv. Současná úprava navíc neodpovídá ani doporučení Evropské komise 2005/737/ES, které pluralitu podporuje.

Změna nevýhodných mezinárodních smluv

Česká republika společně s ostatními státy, ve kterých působí Pirátské strany, musí usilovat o změnu některých nevýhodných mezinárodních smluv, ke kterým přistoupila Česká republika pod tlakem vydavatelských korporací, aniž by společnost takové smlouvy vyžadovala, nebo ke kterým přistoupila Československá socialistická republika s cílem omezovat šíření informací. Pokud se nepodaří vytvořit mezinárodní konsensus pro změnu smluv, budou Piráti prosazovat odstoupení.

Z hlediska vnitrostátního práva jsme přesvědčeni, že řada z níže uvedených smluv nespadá do kategorie čl. 10 Ústavy, protože k jejich ratifikaci nedal Parlament souhlas. Tyto smlouvy nemají automatickou přednost před zákonem. Z hlediska mezinárodního práva smlouvy Českou republiku zavazují vůči signatářům Vídeňské úmluvy o sukcesi ve vztahu ke smlouvám (292/1999 Sb.), kteří přijali prohlášení učiněné Českou republikou při ratifikaci Vídeňské úmluvy o sukcesi ve vztahu ke smlouvám.

Jedná se o následující smlouvy:

  • Římská úmluva neboli Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (vyhl. č. 192/1964 Sb.)

    úmluva, ve které byli umělci zneužiti jako rukojmí velkých korporací

  • Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů (vyhl. č. 32/1985 Sb.)

    Tuto úmluvu o právech výrobce záznamu přijaly smluvní státy podle svých tvrzení v preambuli údajně proto, že ochrana výrobců svědčí automaticky autorům a výkonným umělcům.

  • Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhl. č. 64/1975 Sb.)

    Základní model patentu, který byl po velkých bojích nakonec zaveden v roce 1883 se zcela neosvědčil: Vedl k rozdělení světa na bohatou a chudou část a ve výsledku bránil inovacím a svobodnému trhu.

  • Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (vyhl. č. 133/1980 Sb.)

    Bernská úmluva měla chránit autory zavedením lhůty, po kterou nikdo nesmí jejich díla bez jejich souhlasu překládat, vydávat, doplňovat a šířit. Díky úmluvě z roku 1886 se autoři stali rukojmími nakladatelů; obecně totiž netuší, že nakladatel má podle zákonné domněnky výhradní licenci. Bernská úmluva zavádí pro kulturní svět nespravedlivě dlouhou lhůtu ochrany 50 let po smrti autora.

  • TRIPS — Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (sděl. č. 191/1995 Sb.)

    zavádí minimální požadavky na rozsah myšlenkových monopolů a požaduje po státech zavedení exemplárních trestů.

Pirátská strana prosazuje zrušení směrnice 2001/29/ES, které umožňuje členským státům vybírat výpalné za digitální úložiště.

© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.