• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Otázky a odpovědi k Pirátskému programu

Proč Pirátská strana?

Pirátství je termín původně vytvořený nahrávacími společnostmi a nakladateli. Za Pirátství se v kontextu digitálního věku označuje otevřenost, otevřenost vůči informacím. Pirátství znamená kopírování a svobodné šíření přijaté informace, a proto se k němu hrdě hlásíme. Univerzity, školy, hudební soubory, kapely a uživatelé Internetu, to všechno jsou Piráti, protože svobodně šíří informace. Chceme, aby tyto skupiny měly v politice svoje zastání.

Náš politický program je jasně zaměřen na vytvoření vyspělé informační společnosti, pro kterou je svobodné šíření informací základní podmínkou. Nemusíme tak dokola vysvětlovat, že náš program neřeší, jestli bude poplatek u lékaře 20 nebo 30 Kč, to bychom se jmenovali strana poplatková. Tyto otázky považujeme za okrajové a ani naši voliči od nás neočekávají, že se jim budeme věnovat.

Není Pirátství málo na politickou stranu?

Z průzkumů vyplývá, že mládež považuje svobodné sdílení informací za jedno z nejdůležitějších práv. Ale naším programem zdaleka není jen svoboda informací a s ní spojená změna autorského zákona ve prospěch uživatelů Internetu, ale angažujeme se také v oblasti ochrany soukromí (např. špehování podle směrnice u uchovávání údajů), elektronizace a efektivity státní správy.

Výsledky zákonodárné činnosti současných politiků jasně prokázaly, že strany minulosti nechápou rozdíl mezi internetovým streamingem a televizi, mezi uživatelem Internetu a pedofilem. A to se s naším příchodem do politiky musí změnit.

Jak to myslíte s tím zrušením kopírovacího monopolu? Jak si autoři vydělají bez autorského zákona na živobytí?

Představa, že autorský zákon chrání autory, je rozšířený mýtus. Ze sedmi hlav autorského zákona se jen jedna hlava věnuje autorům. Zbytek zákona chrání výrobce zvukových záznamů, výrobce zvukově obrazových záznamů, rozhlasové a televizní vysílatele, zveřejnitele nezveřejněných děl, ke kterým uplynula doba trvání majetkových práv, a nakladatele. Autorský zákon nechceme zrušit, ale změnit, protože jeho četná ustanovení jsou namířena proti autorům a uživatelům. Například podle jeho § 56 se má v případě, že smlouva neurčuje opak, za to, že autor nesmí vlastní dílo sám užívat, ani ho například vystavit na Internet pro veřejnost. Řada autorů (včetně univerzitních profesorů) se problematikou autorského práva nezabývá a toto ustanovení je poškozuje. Jiný příklad jsou umělci, kteří zaznamenají svůj výkon u některého výrobce záznamu. Potom má podle autorského zákona tento výrobce delší ochranu než umělec, což považujeme za nepřijatelné.

Kopírovací monopol musí podle Pirátské strany podporovat tvořivost, nikoliv jí bránit. Současná lhůta, po kterou veřejnost zveřejněné dílo nesmí užívat, přesahuje stovku let a některé politické strany ji chtějí dále prodlužovat, což je pro nás nepřijatelné. Tato doba se musí zkrátit tak, aby umožnila veřejnosti přístup v rozumné době. Pirátská strana navrhuje pro začátek desetiletou ochranu. Autoři získají přístup ke tvorbě ostatních autorů a budou ji moci užívat ve své vlastní tvorbě (například remixy, koláže). Vedle toho ale musí skončit trestní procesy, které probíhají se studenty, kteří užívali dílo nekomerčně, protože takové procesy tvořivost nepodporují.

Autoři mají řadu zdrojů financí, a to především příjmy z koncertů, výstav, autogramiád, přednášek a reklamy.1) Někteří umělci už pochopili, že novou technologii lze užít ve svůj prospěch (Horkýže Slíže, Karel Gott). Je jen otázkou času, než se k nim přidají ostatní, protože jako „rozbíječi strojů“ se dlouho neuživí.

Řadíte se k pravici nebo k levici?

Myslíme si, že svoboda informací je tak důležitá, že překonává dělení na levici a pravici. V komunálních volbách spolupracujeme s řadou jiných stran, které se ztotožnily s naším programem. Někteří novináři o nás tvrdí, že jsme pravice s neomarxistickým programem. Stejně jako jsou zastaralé modely distribuce autorských děl z konce 18. století, musíme odmítnout i zastaralé politické modely postavené na rozdělení levice-pravice.

Určitě se nehodí pro moderní politickou stranu digitálního věku. Jak poznamenal jeden pirát: Nemíříme doprava nebo doleva, míříme vzhůru!

Značka Pirátské strany

Tričko a loga

Kdy bude k dispozici logo, trička a jiné propagační předměty?

Loga jsou k dispozici zde na Piratopedii a propagační předměty lze zakoupit v eshopu.

Mezinárodní vztahy

Máte nějaké vztahy se švédskou Piratpartiet, případě Piratbyrån nebo jinými „pirátskými“ stranami a spřízněnými organizacemi v jiných zemích?

Ano, Švédové k nám jezdí a pomáhají nám v propracování programu a směřují sem svoje členy, se kterými se scházíme. Jejich Pirátská strana spravuje portál http://www.piratebay.org, na který dala v době konání českých parlamentních voleb v roce 2010 velkou reklamu na naši Pirátskou stranu. Česká pirátská strana je členkou Pirátské internacionály, která sdružuje víc než 20 Pirátských stran z celého světa.

Při tvorbě fóra jsme například spolupracovali s německými Piráti. Pořádali jsme také mezinárodní konferenci v Praze, které se účastnila i pirátská europoslankyně Amelia Andersdotter. Více na stránkách zahraničního odboru.

Členství

Jak se mohu stát členem strany?

Žadatel o členství musí vyplnit přihlášku, poté ji vytiskne a podepsanou předá předsednictvu krajského sdružení. Žádost o členství projedná krajské předsednictvo a po schválení a zaplacení členského příspěvku se žadatel stává členem strany.

Dobrý den. Tohle mě opravdu zaujalo a budu Vám moc fandit a držet palce. Je mi 61 let a jsem samouk na pc. Jsou takovíto lidé zajímaví pro stranu?

Zajímaví? Potřební! I když lze pirátskou stranu chápat jako revoltu internetové mládeže, mladí budou potřebovat podporu starších a ještě starších. Tak jako v roce 1989 (pamatujte na projev Štepána v ČKD ;-) (i když mnohé z ducha tehdejších dní vyprchalo).

Název strany

Piráti, kde jsem to jen slyšel?

Pravděpodobně jste četl pár knížek o pirátech a korzárech (piráti z pověření krále). Také se v poslední době hodně diskutuje o somálských námořních pirátech. Nejsme ani jedno :-) a nejsme ani lidé pohrdající zákonem, jak by název mohl sugerovat. To nám však nebere právo tyto zákony, považujeme-li je za nevhodné, opět zákonnou cestou změnit. Jsou však organizace, které zjevně předpokládají, že pirátem je každý, kdo kupuje paměťová média, používá kopírky. Jak jinak si vysvětlit fakt, že po nás požadují poplatek za použití autorského díla z prázdného média? V tomto smyslu jsme na jedné lodi, obrazně i doslovně.

Název strany je definitivní?

Název strany je na nějakou dobu pevně daný, změnu v budoucnu nevylučujeme, ale není to pravděpodobné. Název strany byl zvolen pro rychlou orientaci a kvůli události, která vznik iniciovala stejně jako obdobné hnutí v mnoha evropských zemích. Název má mimo jiné upozornit na absurdnost používání slova Pirát v souvislosti s porušováním autorských práv. Slovo pirát v názvu je navíc podmínkou členství v Pirátské internacionále.

Nemyslíte, že název strany vyvolává negativní konotace?

Ano a chystáme se tyto konotace změnit. Nemáme přesná čísla, ale dnešní mládež je „internetová“. Mnoho z těchto uživatelů využívá Internet k přístupu k informací. Mnoho z nich se nevědomky podle zákonů dopouští kriminálního jednání. A to není fér, nelze kriminalizovat tak velkou skupinu populace za jednání, které je v zásadě vedeno touhou po poznání. Nemůžeme vychovávat mládež v úctě k zákonům a pokrytecky ignorovat nástup nové reality. Toto je nová realita. Svoboda slova je nyní reprezentována svobodou sdílení a šíření informací na Internetu. Staré kanály zanikly a nové kriminalizujeme. To je špatné.

Jste dle názvu strany skuteční počítačoví, hudební piráti?

Absolutně ne! Jsme mladí lidé, kteří chtějí něco změnit, otcové rodin bojující za svobodný Internet pro své děti, pro handicapované lidi, pro důchodce, pro které je Internet darem z nebes. Ti skuteční Piráti nemají potřebu se takto organizovat, jim současný stav možná i vyhovuje. Název strany je nadsázka, připomínka toho, že s dalším oklešťování našich svobod (prodlužování autorské ochrany, patenty na SW apod.) si nikdo z nás nemůže být jistý, že se nestává Pirátem, tak jak jej chápou zbytnělé výběrčí organizace jako je OSA.

Účel strany

Spousta lidí vás nebude mít rádo.

Chci jim říci. Chcete tuhle záležitost řešit? Ok, pojďte a diskutujme spolu, my vám nabízíme platformu. Společně určitě vymyslíme jak na to, jak poskytnout zejména mladým studijní materiál, jak umožnit přístup ke kultuře i sociálně slabým či handicapovaným. Vnímejte prosím realitu, neomezujte svobody.

Myslím si, že tato strana nemá šanci dostat se do parlamentu.

O tom nyní nepřemýšlíme. Ale, politika není jen o parlamentu. Politika je také o přesvědčování a politické reklamě a my doufáme, že vznik naší strany donutí ostatní politické síly vzít toto téma na zřetel. Za úspěch budeme považovat i pokud se nám v ČR podaří na tuto oblast upozornit širší veřejnost. Myslíme si, že naše politika bude mít úspěch i v komunálních volbách a volbách do Evropského parlamentu.

Nestačilo založit občanské sdružení?

Založili jsme politickou stranu také proto, že jsme zjistili, že v České republice nepůsobí jediná politická strana, která by se veřejně distancovala od cenzury Internetu.

Potřebujeme publicitu, zatím bohužel nemá většinová populace pro potřeby mladých v tomto smyslu pochopení a je v názorovém vleku mainstreamu. Ale naši sympatizanti vědí, co vlastně strana a její název vyjadřují. Věříme, že je lepší sdružit zejména mladé lidi ve straně s možná kontroverzními požadavky a naslouchat jejich potřebám než je nechat lítat po ulicích s pocitem, že jediný kdo se jich zastane jsou extrémistické strany. To je kruciální. Musíme jim ukázat, že v tomto politickém systému nejsou outsidery.

Založení strany

Jak Vám pomohl Internet při založení iniciativy?

Je potřeba zdůraznit, že vznik naší strany byl možný jen díky stále ještě existující svobodě Internetu. Realizujeme zákonem nám garantované právo politického sdružování se. Jsme pravděpodobně předvojem toho, jak bude probíhat proces formování politické scény v budoucích letech. Ovšem pouze za jediné podmínky, při zachování svobody na Internetu. Bude-li soukromí a svoboda anonymity zlikvidována, bude tím vážně ohroženo právo občana na vyslovení politického názoru a vážně se zvýší nebezpečí perzekuce lidí a myšlenek.

Svobodný software

Proč by měl příznivec svobodného software volit Českou pirátskou stranu?

Výhoda České pirátské strany je jasná: Jako moderní a mladá strana nemáme tyto myšlenky jen na papíře, ale máme je především ve své hlavě a používáme je ve skutečnosti. Svobodný a otevřený software stojí ve středu našeho programu, a lze tak snadno zkontrolovat, zda se programu držíme. Všechny naše webové prezentace (web, piratopedie, fórum) pracují na FOSS z komunitních projektů a výsledky naší práce šíříme pod svobodnou licencí CC-BY-SA. Máme otevřené a propojené předpisy, transparentní bankovní účet a přímou demokracii používáme v praxi pro její efektivitu, nikoliv mediální efekt. Na FOSS řešení datových schránek přispěla Česká pirátská strana a její členové přes dvacet tisíc korun.

Záruku úspěchu pak poskytuje naše odhodlání „soustředit se jako strana výhradně na tyto body a jejich důsledky“, které již přineslo své ovoce při odtajnění smlouvy ACTA. Teď žádáme ve volbách mandát, abychom zavedli naše osvědčené principy i do státní správy a zastupovali v politice zájmy studentů, programátorů, uživatelů software a všech, kteří chtějí svobodnou informační společnost.

Otevřený stát

Efektivní státní správa

Úspory na IT ve státní sféře

Hodláte zjišťovat možnosti úspor ve státní politice nákupu IT řešení? Pokud ne, v čem spatřujete výhody současné praxe? Pokud ano, jaké postupy chcete při uvažovaných změnách uplatnit?

Prosazujeme otevřené systémy pod svobodnou licencí, se kterými máme zkušenost. Otevřené systémy zaručí interoperabilitu bez dalších nákladů a přezkoumatelnost zdrojového kódu. Tím pádem se zvýší i bezpečnost systému. Spousta informací je rozdrobena na různých portálech; shrnující portál portal.gov.cz bohužel vůbec nedostačuje. Například ve zdejší Sbírce zákonů nenajdete starší znění, chybí základní navigace zákonem, provázání předpisů hyperlinky a různá kritéria vyhledání, která jsou při současném havarijním stavu našeho právního řádu nezbytností. Kritérium FOSS se musí stát při výběrech softwarových řešení samozřejmostí, protože nám ušetří peníze.

Linux jako alternativa

Považujete Linux a open source software za přijatelnou alternativu k proprietárnímu softwaru v oblasti veřejné správy? Pokud ne, kde vidíte nedostatky? Pokud ano, jaké jsou podle vás výhody?

Linux výhradně používáme na našich systémech a jsme s ním spokojeni. Použití Linuxu na serverech a desktopech státní správy podpoří provázanost systémů a usnadní jejich centrální správu, například aktualizaci software. Pro státní informační registry prosazujeme FOSS databázi, které bude dostatečně výkonná a zahrne i logování všech přístupů k informacím občanů, aby je viděly jen pověřené osoby a občané dostali zprávu o tom, kdykoliv úřad přistupoval k jejich osobním údajům. Taková ochrana zamezí špehování občanů.

Místo monopolu — tvořit spolu

Retroaktivita zákonů

Co si myslíte o tom, že pokud ochranná doba uplyne a pak se přijme nový zákon, který dobu prodlouží, copyright se obnoví?

Copyrightové zákony působí retroaktivně, protože zavádí novou ochranu na díla, která už vypršela, takto byla například obnovena ochrana na díla Karla Čapka nebo Karla Poláčka. Takové zákony tím zmařily investiční záměry, do kterých investovali jedinci a společnosti, a porušily ústavní zásady zákazu retroaktivity a ochrany nabytých práv. Na rozdíl od nich bude Česká pirátská strana prosazovat takovou zákonnou úpravu, která nebude retroaktivní, tedy ochrana potrvá v rozsahu, kdy dílo vzniklo.

ACTA

Jaký je váš postoj k donedávna tajně projednávané dohodě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement)? Je potřeba další dokument nad rámec WTO a WIPO?

Česká pirátská strana tento dokument a způsob jeho projednávání od počátku odsuzovala a zorganizovala proti němu petici. Celoevropské úsilí pirátských stran na odmítnutí myšlenky zostřeného dohledu nad duševním vlastnictvím na hranicích korunoval úspěch pirátského europoslance Christiana Engströma, který prosadil zveřejnění textu připravované smlouvy. Předpokládáme, že veřejné rozhořčení nad nepřijatelnými zásahy do soukromí donutí komisi opustit záměr prosazovat za peníze evropských občanů zájmy americké filmové lobby a že tento návrh stáhne. Všichni piráti v Europarlamentu tuto smlouvu zcela jistě odmítnou.

Duševní vlastnictví

Jak se to má s duševním vlastnictvím?

Toť otázka. Ovšem máme zde opravdu pozoruhodný výňatek z traktátu Intelektuální vlastnictví -- Základ tržního řádu nebo rafinovaná státní regulace? uveřejněného v prosinci 2001 v časopise Terra Libera liberálního institutu:

Nevyřčená myšlenka je skutečným „intelektuálním vlastnictvím“, člověk má nad ní (jakožto vzácným zdrojem) výhradní kontrolu (může se rozhodnout zda a kde ji zveřejnění, apod.). Kdyby koncept intelektuálních vlastnických práv končil zde, žádné vnitřní rozpory konceptu vlastnictví by nevznikaly.

Nyní tento koncept rozšíříme a zamyslíme se nad smyslem vlastnictví vyřčené myšlenky. Jestliže je myšlenka vyřčena, tj. slyší, vidí, čtou… ji jiní lidé, stává se součástí jejich těla – je uložena v jejich mozcích. Tvrdit, že jeden člověk vlastní svou myšlenku v hlavách ostatních lidí (kteří jej nikdy nemuseli vidět, nejsou v žádném smluvním vztahu apod.), kteří ji nemohou bez jeho souhlasu reprodukovat, využívat atd., je absurdní. Znamená to říkat jim, jaké informace, které jejich mozek dokáže poskytnout, může (resp. nesmí) využít pro „řízení“ jejich těla (např. že nesmějí tančit stylem, který je mým vlastnictvím; pohybovat rty a vyslovovat mé myšlenky; vydávat mé zvuky; chovat se, jako bych určitou věc nevěděl, přestože ji vím apod.). Zároveň to znamená říkat jim, co smějí dělat se svým hmotným majetkem (např. že nesmějí svůj papír a svou tiskárnu použít k vytištění nějakého textu či obrázku, postavit ze svého materiálu dům nebo plot, který už někdo postavil před nimi apod.).

Kdyby ovšem člověk nemohl využít informace ve svém mozku, aby mohl dle svého uvážení pohybovat rty a údy, přestal by být skutečným člověkem a byl by hmotou ovládanou někým druhým. Projevy jeho svobodné vůle, které nijak nenarušují životy a hmotný majetek ostatních (všichni ostatní stále mají to, co měli před „aktem agrese“ proti jejich intelektuálnímu vlastnictví) by byly považovány za násilí a „po právu“ trestány. Těžko si představit prapodivnější základ společenského (!) uspořádání.“

Je podle vás nutné přitvrdit zákony na ochranu duševního vlastnictví, nebo naopak systém reformovat a přizpůsobit novým technologiím a možnostem šíření chráněných děl?

V situaci, kdy zákony považují sdílení informací za trestný čin a předepisují trest odnětí svobody až na 8 let, už není jasné, jak by se dalo přitvrdit. Současná politika trestních represí je neudržitelná a ukazuje, že „je v ní cosi shnilého“. Česká pirátská strana tvrdí, že v době Internetu nemá smysl chránit výrobce záznamu a jiné distributory, jak to dělá současný autorský zákon, a prosazuje model, který odpovídá obchodním modelům v době Internetu, tj. dobu ochrany autorských děl do deseti let.

Současné autorské zákony budou do budoucna jen bránit kulturnímu a informačnímu rozvoji: Nejlepším příkladem jsou zákazy firmě Google, která společně s americkými univerzitami naskenovala desítky milionů knih, celé knihovny Harvardu, Michiganu, Stanfordu a Oxfordu. Všichni vědci, studenti a ostatní badatelé jsou ve jménu dávno mrtvých autorů o tyto informace připraveni. Česká pirátská strana nabízí životaschopný model podporující informační svobodu a sdílení informací za nekomerčními účely. Program pro volby do sněmovny 2010 – Copyright

Copyright

Technologie samy zákony neporušují

Váš názor na postavení technologií, které umožňují nelegální užití díla?

Existují nebezpečné a škodlivé tendence obviňující neutrální, sofistikované a potenciálně velmi užitečné technologie z napomáhání kriminálnímu jednání a ze způsobování nesmyslně určovaných finančních škod. Každá technologie se dá zneužít, ale nesmíme s vaničkou vylívat i dítě. Na konci těchto úvah bude cílem útoku samotný Internet. A první známky už se objevují v podobě názorů na to, že éra anonymního Internetu skončila a začíná doba čipových karet, špiclování a zavedení hrubého paternalistického dohledu nad chováním občanů. Tímto se vyznačují totalitní systémy. Lidé, kteří takovýto posun podporují by měli okamžitě rezignovat na pozice ve státním aparátu demokratické země.

Warez

Podporujete warez?

Nepodporujeme. Tečka. My se budeme snažit tento termín zcela vymýtit, sdílení děl nesmí probíhat v undergroundu, musí být v souladu se zákony. Chceme docílit změnu zákonů. Podotýkáme, i autoři musí mít ze svého konání prospěch a budeme se snažit jejich prospěch maximalizovat nad dnešní úroveň. S nelegálním užitím autorských děl se to má jako s rychlostí na silnicích. Čím více ji omezujete, tím více řidičů padá do kolonky piráti silnic. Čím více prodlužujete autorskou ochranu díla, tím více uživatelů internetu se dostává do konfliktu se zákony. Co je horší, obsah na internetu nezná značku Omezení rychlosti jízdy. To znamená, žijete v permanentní nejistotě, že obsah se kterým pracujete je chráněn a vy se dopouštíte kriminálního jednání. Některé zájmové organizace tohoto strachu, pochyb a nejistoty využívají. Jediná možnost je zcela rezignovat na možnost sdílení audiovizuálních a časem i psaných děl na Internetu, což by byla skutečně škoda pro lidstvo jako takové.

Jak se stavíte k počítačovému pirátství?

Jednoznačně negativně. Existuje spousta alternativ, při kterých se nemusíte dostat do rozporu se zákony. Navíc, software lze běžně zakoupit, stáhnout volně (open-source). Tzn. nedostáváte se do situace, kdy není volba. V případě většinou starších audiovizuálních děl tato situace běžně nastává (není kde legálně pořídit). Je pozoruhodné, jak pozitivní vliv mělo na omezení počítačového pirátství hnutí open-source.

Výpalné

Proč souhlasíte, či nesouhlasíte s povinným paušálním poplatkem organizaci OSA (Ochranný svaz autorský) při nákupu prázdných úložných médií, tiskáren a dalších produktů, které by teoreticky mohly být zneužity k nelegálnímu šíření chráněného obsahu?

Je to opatření prosazené vlivovými organizacemi, díky politickému lobbingu. Není to jen OSA, kdo profituje z tohoto poplatku. Poplatek za tiskárny jde jinému svazu, Dilii. Tyto svazy jsou „soukromými sdruženími a podle nás nemají vybírat daně, tím spíš výpalné za domnělé užití chráněných děl“. Poplatek za předpokládané užití informace, kterému se nelze vyhnout, se vůbec neslučuje s informační společností, v níž stát musí sdílení informací podporovat, nikoliv mu bránit. Uvedené svazy jsou zcela netransparentní a shrábnou poplatky i za ty, kteří s tímto výpalným nesouhlasí. Stav, kdy autor díla platí kolektivnímu správci poplatek za užívání vlastního díla, je zcela nepřípustný.

Tyto poplatky kolektivním správcům, které se „ospravedlňují“ jako náhradní odměna za volné užití, jsou zcela neudržitelná monopolizace a svojí pochmurnou groteskností připomínají komunistickou kolektivizaci padesátých let. Nejhorší situace je u paměťových médií, za která vybírá nejvíce peněz OSA. „Výpalné sice nasměrovalo do populární hudby mohutný penězovod, čímž získala prostředky na propagaci. Ale tyto prostředky ji nečestně zvýhodnily proti ostatním žánrům, například vážné nebo alternativní hudbě. Stát tak pod tlakem zájmové skupiny narušil přirozenou konkurenci hudebních žánrů. Budeme prosazovat zrušení výpalného.“ Podle mého názoru (Jakub Michálek) tyto poplatky jen dále podporují normalizační šoubyznys, který měl už dávno odumřít.

Zveřejnění

Jsem autor, program vaší strany mě zaujal, ale současně se jej trochu bojím. Aktivně vytvořit obraz, povídku nebo i program je někdy velmi, velmi náročné a já nechci toto dílo volně sdílet. Mám si jej tedy zavřít do trezoru a raději jej nikomu nesdělovat? Pokud jsem to pochopil, pak podle vašeho názoru v momentě, kdy dílo sám vytvořím, stává se majetkem společnosti. Znamená to tedy, že nemám ani právo rozhodovat o tom kdo a kdy moje dílo smí vidět? Nemám tedy jako autor právo se rozhodnout komu dílo zveřejním a komu ne?

Samozřejmě máte právo rozhodnout, jestli dílo zveřejníte nebo ne. Pokud ho nezveřejníte, zůstane jen vaše, a nikdo nemá právo ho šířit. Pokud ho zveřejníte, poskytnete ho několika konkrétním lidem, a tím ho pustíte do světa. Pak bude velmi těžké až nemožné sledovat a kontrolovat, jak ho tito lidé budou užívat nebo šířit dál. Pokud vaše dílo opravdu zaujme, může se stát, že si ho budou posílat jako přílohu mailu, že se bude kopírovat na různé weby po celém světě, a na vaše svolení se nikdo ptát nebude. To není náš cíl, taková je prostě realita. Zákony postavené na autorově vlastnictví zveřejněných děl nemohou v této realitě moc dobře fungovat.

Myslíme si, že vy jako autor nepotřebujete kontrolovat, co přesně kdo s dílem udělá, minimálně co se týká soukromého užití (pro komerční užití jsou vhodné například licence Creative Commons, kde upřesníte, jaké zacházení se svým dílem si přejete). Potřebujete hlavně uznání a odpovídající finanční odměnu, abyste mohl tvořit dál. Současný autorský zákon vám s tím moc nepomůže, je dělaný pro prostředí, kde díla může šířit jen několik málo specializovaných vydavatelů, a to v současné době Internetu už dávno neplatí. Zákon nyní představuje spíše problém, když se podle něj vybírá výpalné za počítačový hardware nebo ukládají nepřiměřené tresty lidem, kteří si na Internetu pro osobní potřebu kopírují písničky (podobně jako se dříve kopírovaly magnetofonové kazety, což nikoho ani nenapadlo postihovat trestním právem). Autoři namísto toho potřebují najít nové obchodní modely, které jim zajistí příjmy i v současné době, kdy jsou tištěné knihy nebo lisované CD a DVD vnímány jako zastaralé a kupuje si je čím dál méně lidí, a to není úkol splnitelný ze dne na den nějakým právním předpisem, to je o dlouhodobém hledání rovnováhy mezi autory a spotřebiteli jejich děl. Hysterické kampaně ve stylu „kopírování zabíjí hudbu“ a drakonické postihy za drobné nekomerční šíření však vytvářejí atmosféru, která tomu spíše brání. Bohužel se bojuje za zisky velkých monopolních distributorů, kteří jsou v současném světě již zbyteční, zatímco autor a uživatel jsou na posledním místě zájmu těchto akcí. Našim cílem je zmírnit bezpráví současného autorského zákona, zrušit přebytečné monopolní autorské svazy a srovnat vztahy mezi autory a jejich zákazníky.

Lživé prohlášení o autorství

Jak se stavíte třeba k případům, kdy někdo prohlašuje evidentně cizí dílo za vlastní a nemá ani tolik úcty, aby ho změnil? Nemluvím o citaci, ale o případu, kdy cizí web vydává můj obrázek za svůj vlastní, nebo kdy televize čte moji povídku bez mého souhlasu. Je to podle České pirátské strany správně? Nebo mám alespoň jako autor nárok na to, abych se mohl přiznat k autorství díla? Je to tak, že když vydám dílo na papíře, tak jsem na něj podle vašich názorů ztratil jakákoliv práva, takže ostatní, pokud budou chtít, ho mohou využít třeba i k tomu, aby na něm sami vydělali?

Určitě chceme zachovat právo autora, aby byl uváděn jako autor daného díla. Tak to je i v současném autorském zákoně, a tohle je jeden z jeho bodů které měnit nechceme. Toto právo je i v základu všech licencí Creative Commons, které nám jsou velmi blízké. Nemyslíme že by se autorská díla měla komerčně využívat proti vůli jejich autorů a bez toho, že by dostali podíl na zisku. Když na šíření díla vydělávám, je slušné podělit se o výdělek s autorem. Nám jde především o uvolnění děl pro nekomerční použití. Současné zákony jsou v tomto směru šílené. Když fyzicky ukradnete nahrávku na DVD v obchodě, jedná se pouze o přestupek, když si ji ale legálně koupíte a nasdílíte na Internetu pro pár kamarádů, jedná se o trestný čin za který můžete jít do vězení, policie vám může přijít prohledat byt a zabavit počítač.

Nekomerční účely

Jak to myslíme s tím volným šířením pro nekomerční účely? Neustále argumentovali tím, že autor vydá své autorské dílo a upraví jeho používání nějakou licencí/smlouvou. A když někdo toto ujednání poruší (tj. dá ho volně ke stažení na net), tak by měl být potrestán, neboť porušil ujednání, na základě jehož mu bylo autorské dílo poskytnuto. Jak na toto odpovědět?

Současné autorské právo vychází z toho, že autor určuje jak se smí s dílem nakládat. Nicméně zároveň jsou stanoveny výjimky - například kopie pro vlastní potřebu fyzické osoby je legální. Stejně tak třeba kopie pro účely vzdělávání. Takže například stahování z Rapidshare je legální, ale stahování z Bittorrentu je trestný čin, pokud to soudce kvůli nízké společenské nebezpečnosti nepřekvalifikuje na přestupek (což moc neuklidní, pokud vám předtím policie zpřeházela byt a zabavila počítač). Situace je chaotická, autorům neprospívá, a uživatelům hrozí nesmyslné postihy. V první fázi chceme dekriminalizovat omezené osobní nekomerční sdílení, které by nemělo být trestným činem, ale maximálně přestupkem. V delším časovém horizontu usilujeme o zásadní revizi celého současného autorského práva, které považujeme za zastaralé.

Open Access

Open source software a počítačová gramotnost

Jaké jsou vaše plány pro zlepšení počítačové gramotnosti studentů a obyvatel? Figuruje v těchto plánech používání open source softwaru?

„Nelze připustit, aby komunikace s úřady vyžadovala software od konkrétní firmy.“ Dosavadní státní informační systémy typu datových schránek jsou vybudované na proprietárních systémech. Stát všem právnickým osobám přikazuje používat operační systém Microsoftu. S tím nesouhlasíme, protože používáme svobodný a otevřený software (FOSS), který stát nepodporuje.

Státní zásahy v oblasti IT jsou nekompetentní, například vlajková loď státní správy portal.gov.cz. Vždyť odkaz na zákon z tohoto portálu nelze ani citovat, protože tamější URL na paragraf zákona má několik řádků a obsahuje všelijaké identifikátory. Bohužel dosavadní snahy o zapojení informačních technologií do veřejného života byly kontraproduktivní, a proto bude potřeba vybudovat strukturu znova a pořádně. Přitom využijeme zkušeností z Estonska, které se osvědčily.

Podpora FOSS je základním bodem programu České pirátské strany: „Budeme podporovat svobodné formáty a software ve veřejném sektoru včetně škol.“ Počítačovou gramotnost podpoříme tím, že státní informační systémy podle našeho programu přesvědčí občany, že jim ušetří čas i peníze, a že komunitní projekty na Internetu překonávají zastaralé encyklopedie, knihy a tištěné časopisy. Stavíme na informační společnosti a navrhli jsme konkrétní opatření prosazující OpenAccess. OpenAccess znamená otevřené dveře k informacím, svobodné sdílení vědeckých publikací vysokých škol a výzkumných pracovišť a digitalizaci našeho kulturního bohatství. Informační společnosti musí vládnout informace svobodné, nikoliv zotročené. Viz Otevřený přístup (Open Access).

Proprietární formáty

Budete prosazovat používání otevřených standardů dokumentů, např. v Evropě i ve světě často nasazovaného formátu openDocument (ODF) namísto proprietárních formátů?

Ano. „Zabráníme patentům na software a datové formáty, protože brzdí technologický rozvoj, omezují běžné uživatele a reálně ohrožují existenci malých a středně velkých podniků v oblasti IT.“ Místo proprietárních formátů budeme prosazovat jednoduché aplikace formátu XML jako právě vámi navrhovaný ODF. Osobně, ovšem takto detailně to strana nediskutovala, dávám přednost exportu minimalistického XML dokumentu do TeXovského formátu. Dokumenty vytvořené v TeXu by uspořily peníze za hlavičkové papíry a vytvořily skutečně profesionální výstup a dokumenty úřadů sjednotily, včetně pdf odkazu na paragraf zákona.

1) Vzpomeňme na největší osobnosti české kultury vůbec: Smetana byl kapelník Národního divadla, Dvořák byl ředitel konzervatoře a přednášel v Americe, Mácha pracoval jako právník u soudu v Litoměřicích. Nikdo z nich výpalné nevybíral.
© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.