• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Deklarace pro trvalou tvořivost

Tento dokument je překladem anglické verze, kterou vydalo Fórum svobodné kultury.

Deklarace fóra svobodné kultury

Nemůžeme již dále odkládat přehodnocení ekonomických struktur, které doteď vyráběly, financovaly a kapitálově zajišťovaly kulturu. Mnoho starých modelů se v dnešní době stalo anachronismem a škodí občanské společnosti. Cílem tohoto dokumentu je podpořit strategie pro inovace, které umožní chránit a rozšiřovat prostředí, kde lidská tvořivost a poznání vzkvétají svobodně a trvale.

Tento dokument je určen pro reformní politiky, občany a aktivisty svobodné kultury a snaží se poskytnout praktické nástroje, jak aktivně docílit této změny.

1. Kdo vytváří kulturu?

Lidské nadání k tvůrčí činnosti vyžaduje přístup k existující kultuře, vědomostem a informacím, aby mohlo růst a dále se rozvíjet. Každý přispívá k vytváření kulturních hodnot a bohatství jinou měrou, která se pohybuje od úplných základů po velmi komplexní tvůrčí příspěvky. Prostředky a čas, které člověk vyžaduje pro tvůrčí činnost, se svým rozsahem také liší. Chceme podpořit způsoby uvolnění času a prostředků, abychom mohli celkový potenciál trvale rozvíjet.

2. Základní zásady trvalé tvořivosti

  1. Přeměna zábavního průmyslu je nejen potřebná, ale přímo nutná.
  2. V digitálním věku je tvořeno mnohem více děl a v tomto kontextu se sdílení ukázalo jako nezbytné k šíření kultury.
  3. Zisky zábavního průmyslu, za které tak bojuje, jsou založené na vytváření umělé vzácnosti.
  4. Kulturní kruhy musí ocenit dovednost a přínos každého přispěvatele, nikoliv pouze tvůrce.
  5. Digitální kontext prospívá jak tvůrcům, tak podnikatelům a občanské společnosti. Vhodné modely usnadňují uživatelům, zákazníkům a tvůrcům, aby k sobě navzájem získali přístup. Ve světle nového přístupu založeného na spolupráci musí být úloha prostředníků přehodnocena.
  6. Internet je nezbytným nástrojem pro navázání kontaktu mezi tvůrci a jejich publikem. Toto je jeden z důvodů, proč by měl být zaručen rovný přístup k Internetu pro všechny.
  7. Vlády, které nepodporují nové formy tvorby a šíření kultury, připravují společnost o ušlý zisk a ničí její kulturní rozmanitost.
  8. Jak ukázal svobodný software, komunitní tvorba a šíření nijak nevylučují tržní strategie a komerční šíření.

Ekonomické modely pro trvalou tvořivost

Následující seznam začíná modely, které se nejvíce podobají modelům tradičně přijímaným zábavním průmyslem, a postupuje k modelům bližším myšlence sdílení náležející naší době. Mnoho z těchto modelů je nyní aktivně nasazováno a již funguje. K dalšímu růstu potřebujeme odstranit bariéry, které jej blokují.

1. Zaplať za to, co získáš

Aneb rada na změnu postoje zábavního průmyslu: veřejnost je připravená platit za umělecké produkty a zboží, pokud bude cena přijatelná a nebude tím omezena jejich svoboda. Učiňte zboží snadno a cenově dostupné. Nedělejte z platby povinnost, nekriminalizujte, jděte cestou dobrovolnosti. Vyplácejte spravedlivé platy, pokud zaměstnáte profesionály.

2. Reklama

Mezi zahlcováním uživatele reklamou a její nepřítomností existují kompromisní etická řešení: Vybrané reklamy (pouze od spřízněných projektů), nechávání výběru reklamy na uživateli, nebo umožnění zobrazení reklamy k tématu čteného článku,…

3. Platby za nadstandard

Sdílení kopií pomáhá tvůrcům vstoupit ve známost, čímž získávají základnu pro placené služby, které nemohou být zkopírovány, jako jsou živá vystoupení, práce na objednávku, reklamní předměty, atraktivní fyzické kopie, …

4. Freemium

Freemium je obchodní model postavený na bezplatném poskytování základní služby nebo základního produktu ke stažení. Placené jsou pak prémiové služby a speciální či pokročilé vlastnosti.

5. Příspěvky

Model založený na příspěvcích umožňuje uživatelům přispět libovolnou částku peněz na podporu daného projektu nebo záměru. Čím více se uživatelé cítí zapojeni a respektováni, tím lépe tento model funguje.

6. Crowdfunding

Tento model umožňuje občanům či subjektům přispět na kulturní počin a stát se společníky. Příspěvek je ve formě investice ještě před vytvořením díla, nebo ve formě mikroplateb či větších plateb na existující dílo.

7. Sdílené modely a distribuovaná tvorba hodnot

Poskytovatelé komerčních platforem pro spolupráci sdílejí své výdělky s tvůrci poskytujícími materiál, který činí jejich službu hodnotnou, zatímco občané mohou volně sdílet a využívat díla jakožto veřejné statky.

8. Kolektivní systém financování

O fixním poplatku za internetové připojení lze uvažovat pouze tehdy, pokud bude zaručen rovný a demokratický systém přístupu ke všem zdrojům a pokud budou uznána práva občanů na volné sdílení a opětovné užití děl.

9. Základní příjem

Když se spojí problém svobodné kultury s vizí dalekosáhlých sociálních změn v kapitalistických ekonomikách, idea všeobecného základního příjmu nabízí cestu, jak udržet společnost jako produktivní celek. Zaručený základní příjem je cestou, jak se vyhnout sociální nejistotě a přerozdělit ekonomické bohatství.

10. Veřejné financování/tvorba politiky

Věříme, že v kontextu společnosti daňových poplatníků, musí kultura pro svůj nesporný společenský přínos obdržet podíl z veřejných financí. Finance, které do kultury vkládá společnost, nenahrazují veřejnou odpovědnost za finanční podporu kultury, veřejná podpora svobodné kultury není žádnou výjimkou.

  1. Díla placená z veřejných prostředků by měla být uvolněna po přiměřeně dlouhé komerční fázi do digitálního oběhu, aby je veřejnost, která je původně zaplatila, mohla volně a opakovaně užívat.
  2. Slevy na dani by měly podporovat mikroplatby a uvolňování děl bez restriktivních licencí.
  3. Veřejnost by měla mít možnost ovlivňovat rozhodování o tom, jak budou finanční prostředky na kulturu rozdělovány.
  4. Alternativní distribuční kanály by měly být povzbuzovány. Kulturní politika musí směřovat úsilí k dosažení větší kulturní rozmanitosti a k udržitelným platformám pro spolupráci.
  5. Sítě nezávislých producentů, distributorů, autorů by měly být podpořeny a zastoupeny ve veřejnoprávním vysílání.
  6. Studie dopadů by měly být nutnou podmínkou před zavedením jakékoliv nové kulturní politiky. Vždy musíme pečlivě zvážit, jaké důsledky bude mít navržená úprava na kulturní a vědeckou obec ještě před zavedením.

Výsledky

Sdílená tvorba, volná díla a obchod

Nové obchodní modely, které berou kolektivní tvorbu jako oblast, která potřebuje péči a ochranu, nikoliv jako oblast, ze které lze těžit, jsou založeny na předpokladu, že spolupráce je slučitelná s dynamikou trhu. Nejnázornější praktické příklady pocházejí z komunit kolem svobodného softwaru. „Výstup“ je sdílen pod nepříliš omezujícími licencemi, které umožňují třetím stranám volné využití a vytváření upravených verzí za předpokladu, že i jejich další užití bude za stejných podmínek volné. To vede ke sdílené tvorbě, která je každým dalším příspěvkem vylepšována, aniž by bylo zamezeno komerčnímu využití děl samotných či znalostí a dovedností z nich vyplývajících.

Uživatelé se stávají tvůrci hodnot a zapojují se do účinného cyklu tvorby a spotřeby, který jim přináší užitek.

V tomto novém kontextu je současně s tím třeba bránit, posilovat a zajišťovat podmínky umožňující spolupráci online.

Tradiční zábavní průmysl zabředl v opačném smýšlení a chce se dál pást na úkor kolektivní tvorby. Nereflektuje přitom kolaborativní smýšlení, které se nyní díky Internetu rozšířilo. Tento průmysl se nám stále snaží vnucovat omezující rámce nad duševními statky, zakořeněné v predátorské představě kultury (ekonomika vzácnosti), která je zcela v rozporu s filosofií svobodné kultury (ekonomika dostupnosti).

© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.