• @Registrovani priznivci má oprávnění číst
  • @Odbor - medialni má oprávnění nahrávat
  • Ivan.Bartos má oprávnění mazat
  • Adam.Skorepa má oprávnění mazat
  • @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat

Amelia Andersdotter, europoslankyně

Zpráva o transparentnosti 2013

Amelia Andersdotter je europoslankyní za švédskou Pirátskou stranu. V Evropském parlamentu je členkou frakce Zelení/EFA.

Předmluva

Přestože mi voliči dali svůj hlas už v roce 2009, byrokratické zmatky mně donutily čekat více než dva roky, než jsem se mohla v Bruselu věnovat své práci. Takový odklad byl značně znepokojující zkušeností. Během té doby jsem nicméně měla neuvěřitelné štěstí; mohla jsem sledovat celou řadu politických procesů Evropského parlamentu zblízka: nejprve jako stážistka a poté jako místní asistent svého kolegy Christiana Engströma. V prosinci 2011 konečně začala má politická práce. K té jsem se rozhodla přistoupit se vší vážností: Je velmi těžké odvděčit se všem, kteří pro mně ve volbách ve Švédsku hlasovali. Žila jsem v Belgii, Rumunsku a ve Švédsku. Věřím, že úkol zastupovat internetovou generaci, která je globální, by mohl být možná snazší, kdyby mi byly dostupné další perspektivy a znalosti, které bych do svojí politické práce mohla přinést. Vše se nakonec ukázalo být snazší právě díky této zkušenosti, která mi umožnila vidět, jak se tvorba politiky dokáže propojovat na úrovni životů jednotlivých občanů. Ve výsledku jsem se soustředila na široké spektrum politických témat, které se týkají dnešní společnosti: informační společnosti. Samozřejmě, že se cítím být okolnostmi přinucena a odtržena od toho, co bych dělat chtěla, a kde bych chtěla zapracovat důsledněji. S jistotou však mohu tvrdit, že jak já, tak i můj tým, na který jsem zde v Bruselu hrdá, jsme zanechali jistou stopu v námi sledovaných oblastech. Tato Zpráva o transparentnosti je proto o některých věcech, které jsme dokázali. Zpráva byla sestavena tak, abyste dokázali dobře porozumět, čeho jsme zde chtěli dosáhnout a nakolik tyto věci odpovídají tomu, čeho jsem dosáhnout chtěla. Tato zpráva je pro vás pro všechny.

Postoje a názory

Obrana svobody internetu

Díky internetu svět poprvé dospěl do situace, kdy jednotlivé myšlenky, názory i skutečnosti lze propojit v jednu ohromnou diskuzi, do které se téměř každý může zapojit. Tento úspěch stojí na svobodě: na svobodě projevu a na svobodných a otevřených možnostech účasti v této debatě. Nejen, že je pro každého mnohem snadnější se podílet na řešeních současných problémů lidstva, ale také rozšířit informovanost a vzdělanost společnosti, zábavu a potěšení. Pro některé je však tato svoboda špatnou zprávou: jsou to ti, kteří nechtějí otevřenou diskuzi a debatu, ti, kteří chrání dávné zisky a monopoly minulosti. Právě ti, kteří se snaží proti svobodě internetu bojovat, stojí v současné době osamoceni na špatné straně barikády - a představují největší hrozbu pro svobodný internet. Proto Amelia věří, že svoboda internetu musí být nejen bráněna, nýbrž i významně posílena.

Konec šmírovacího státu

Právo na soukromí spočívá v právu definovat vlastní identitu bez neopodstatněných zásahů zvenku. Základ ochrany soukromí v Evropské unii zajišťuje Listina základních práv a svobod EU a Evropská dohoda o lidských právech. Většina z nás dnes vnímá právo na soukromí jako základní předpoklad pro demokratickou a stabilní společnost. Informační společnost však představuje jak pro zákonodárce, tak i pro nové technologie několik výzev. Technologické obtíže, které přinášejí, mohou sice ve společnosti vzbuzovat značný zájem, nicméně hledání uspokojivého řešení je nadmíru složité. Z politického hlediska představuje hlavní výzvu snaha nepodlehnout tlaku americké politiky podpory průmyslu, která spočívá v omezení práva na soukromí - a která odmítá přístup, kdy je právo na soukromí zajištěno jako právo základní. Dalších výzev existuje koneckonců celá řada: informační společnost je infiltrována vládními bezpečnostními složkami, tajnými službami a soukromými společnostmi rychleji, než se nám může zdát jako reálné. Soukromí a sebeurčení jednotlivce jsou však nezbytnými hodnotami k tomu, aby si občané uchovali důvěru v ostatní aktéry v naší společnosti. Tyto hodnoty jsou ale bohužel redukovány ve prospěch zájmů vlád i průmyslu. Amelia věří, že v politice i společnosti může být nastaven nový kurz, a to takový, který za ústřední hodnotu stanoví právo na sebeurčení člověka a soukromí.

Internet připomíná válečnou zónu. Policie a bezpečnostní složky mohou postupovat jak se jim zachce, bez jakékoliv regulace.

Reforma autorského práva

Za svůj cíl považuje Amelia komplexní reformu autorského práva. Současný systém, který vynucuje monopol na autorské právo po dobu 70 let po smrti autora, přináší pouze drakonické tresty mnoha let odnětí svobody a omezuje, cenzuruje a deformuje internet; neodpovídá současné době. Znemožňuje občanům svobodné sdílení kultury i informací. Autorské právo je v dnešní podobě značně neefektivní; výsledkem jeho aplikace je strach, obava z uvěznění slušných občanů, nebo znemožnění kulturní výměny. Lidé na internetu běžně upravují mnohá díla a sdílejí je s neobvyklou výmluvou: „Nemám rád pirátská videa, ale tohle je tak super hit, že ti ho musím poslat. Nechci porušovat copyright.“ To je jen jeden z případů, jak se lidé pokoušejí smířit autorským právem z dob včerejších na současném internetu. Amelia není jediná, kdo tuto situaci vyjádřil prostřednictvím jedné a jednoduché věty: „Autorské právo je mrtvé“. Kromě zde uvedených pak existuje celá řada dalších důvodů, proč je Amelia přesvědčená, že autorské právo musí projít radikální přeměnou, a to v co nejbližší době.

Doufám, že se mi podaří změnit svět. O to se zasazuji v každé diskuzi, které se mohu účastnit.

Odvrácení intelektuálního vlastnictví

Amelia se věnuje i celé řadě dalších problematik, které spadají do oblasti duševního vlastnictví. Znalostní monopoly mohou být v řadě případů oprávněné, nicméně díky řadě zájmových skupin tyto oprávněné skupiny po čase „zvlčily“ a nyní dosahují rozměrů, které lze jen těžko ospravedlnit. Patenty tak pokrok znemožňují, namísto aby jej podporovaly, a nové inovace na trhu se stávají nástrojem protekcionismu. Obchodní značky slouží k omezení svobody vyjadřování. Vymáhaní práva přechází stále častěji z rukou státu do rukou soukromých služeb, což vede k rapidnímu navýšení nákladů pro jednotlivé občany, kteří platí vymáhání práv, omezující nakonec je samotné. Amelia požaduje progresivní politiku v oblasti průmyslu a inovací, která bude inkluzivní, která podpoří volnou soutěž a sníží bariéry pro vstup nových subjektů na trhy. Proto je třeba opustit rámec neefektivních a přísných pravidel monopolních organizací, svazujících celou řadu aktivit podniků.

Sjednocená Evropa

Evropská unie pro Amelii představuje naději. Jako mezinárodní organizace, která musí nalézt odpověď na současné výzvy informační společnosti, jakými jsou například všudypřítomné sledování a stále vlivnější bezpečnostní služby, má totiž nástroje k prosazení klíčových práv. Jako mírový projekt je Evropská unie unikátní platformou pro realizaci zájmů občanů tam, kde se příliš hledí na zájmy jednotlivých vlád. Demokratický deficit Evropské unie tímto samozřejmě nelze popřít a je nezbytné i nadále pracovat na jeho vyřešení.

Společně jsme silní, Evropská unie jako mírový projekt nám dopomůže zlepšit naši budoucnost.

Úspěchy v parlamentu

Během svého krátkého, nicméně intenzivního působení v Evropském parlamentu, přispěla Amelia Andersdotter celkem k více než 40 návrhům nové legislativy. Následují některé z jejích úspěchů.

Porážka dohody ACTA

Dohoda ACTA (celým názvem Anti-Counterfeiting Trade Agreement) byla mezinárodní smlouva, která měla - podle oficiálního textu - učinit přítrž padělání v mezinárodním obchodě. Ve skutečnosti však měla sloužit spíše jako nástroj pro zavedení drakonických kroků v oblasti autorského práva, jeho vynucování, přeshraniční kontrole a internetového sledování. Její text byl navržen bez vědomí veřejnosti během tajných jednání, kde byli přítomni vyjednavači napojení na zástupce zábavního průmyslu. Namísto boje proti padělání by ACTA kriminalizovala legální sdílení souborů online a poškodila informační toky mezi státy a rozvoj kultury samotné. Klíčovým hráčem v boji za odhalení tajných jednání se staly Wikileaks. Amelia Andersdotter, Pirátské strany celé Evropy a skupina Zelených v Evropském parlamentu spojili na počátku roku 2012 své síly ve snaze objektivně vyhodnotit dopad případného přijetí takové smlouvy. Nebyl to snadný úkol, neboť valná většina dokumentů, která odkazovala na dohodu ACTA, byla stále ještě utajená. Některé výbory Evropského parlamentu, jako například Výbor pro mezinárodní obchod, měly ovšem zájem na vyhodnocení důsledků jejího přijetí. Dohodu ACTA nakonec odsoudili i četní zastánci intelektuálního vlastnictví, neboť rychle odhalili, že neznámé dopady jejího přijetí mohou značně ohrozit mnohá občanská práva. Podpora pro dohodu se tak začala velmi rychle drolit. K odmítnutí smlouvy bylo nezbytné, aby jí daly červenou některé výbory Evropského parlamentu. Jedním z největších úspěchů Amelie Andersdotter byl boj na půdě Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). I když byla poslankyně jedním z nováčků, stala se nakonec zpravodajem skupiny EFA/Zelení pro názor výboru na téma ACTA. Amelia předložila vážnou kritiku této dohody a navrhla výboru její rozhodné odmítnutí. Výbor nakonec skutečně hlasoval pro závěr, který Amelia předložila. Nebyla však v tomto pohledu sama, neboť dohodu ACTA odmítly všechny další výbory, kde zpravodajové zpracovali vlastní závěry. Posledním výborem, kde se uskutečnilo hlasování byl Výbor pro mezinárodní obchod (INTA). Amelia úzce spolupracovala se zpravodajem tohoto výboru ve snaze dosáhnout rozhodného závěru. Mezitím pirátská hnutí v celé Evropě spojila své síly a zorganizovala masivní demonstrace proti dohodě ACTA. Amelia se aktivně zapojila do kampaně proti dohodě ve Švédsku. Tam bylo zorganizováno hned několik petic proti přijetí smlouvy. Pod jednu z nich se podepsalo 2,8 milionu občanů z celé Evropy. V Evropském parlamentu nicméně ještě zbývalo hlasovat pro přijetí dohody na plenárním zasedání. Hlasování mohlo dohodu buď schválit, nebo zcela odmítnout - nemohlo ji však v žádném případě vrátit k přepracování. Obecně rozšířená nedůvěra veřejnosti, která začala tajným vypracováním textu, byla ještě posílena poté, co si Evropský parlament vyžádal zveřejnění veškerých dokumentů spojených s dohodou ACTA. Protože si zástupci průmyslu a lobbisté velkých firem uvědomili, že parlament dohodu nejspíše zamítne, pokusili se finální hlasování alespoň oddálit, nicméně neúspěšně. Evropský parlament dne 4. července 2012 dohodu odmítl, což přijala do té doby znepokojená světová veřejnost s nadšením. 478 europoslanců hlasovalo proti, 165 se hlasování zdrželo a jen 39 dohodu podpořilo. Díky odmítnutí dohody ACTA Evropským parlamentem ji nemůže žádný členský stát ratifikovat. Amelia předstoupila s návrhem otevřené debaty na téma intelektuálního vlastnictví; s přesným opakem toho, jak byla dohoda ACTA ve svém počátku vyjednávána.

Rychlejší internet pro všechny

Svoboda člověka na internetu je rovněž definována i technickými možnostmi sítě. Amelia proto silně bojuje za co nejrychlejší připojení pro všechny v celé Evropě. Díky tomu bude možné, aby všichni mohli být na internetu svobodní, a aby všichni mohli komunikovat tak, jak to považují za vhodné. Již po svém příjezdu do Bruselu Amelia podpořila nejambicioznější návrh pro rozvoj rychlého internetu, který se v Evropském parlamentu objevil. Přesvědčila své kolegy, že je nezbytné více než ztrojnásobit minimální rychlost internetového připojení, zamýšlenou původně Evropskou komisí: Do roku 2020 tak bude nutné dosáhnout nikoliv 30 Mbps, ale 100 Mbs. Tento cíl nyní Amelia brání před zájmy jednotlivých členských států a velkých průmyslových firem, které mají zájem poskytovat co nejpomalejší připojení - a za co nejvíce peněz. Mizerné internetové připojení však znamená pohromu pro technologický rozvoj Evropy a omezuje svobodu lidí. Čím je připojení pomalejší, tím méně subjektů vstupuje na trh, tím menší je konkurence, a tím větší roli hrají současní velcí hráči v oblasti telekomunikací. Pomalý internet umožňuje argumentaci „technologickými omezeními sítě“ při osekávání některých služeb a tím i svobody uživatele internetu komunikovat s druhými tak, jak považuje za správné. Amelia prosazuje, aby peníze z veřejných zdrojů v Evropské unii sloužily skutečnému rozvoji průmyslu. Zavádění inovací musí sloužit ku prospěchu evropským občanům a nikoliv dobře zavedeným a letitým monopolům.

Obrana síťové neutrality

Amelia prosazuje síťovou neutralitu ve všech oblastech. To znamená, že provozovatelé sítí a poskytovatelé internetu nesmí z důvodu zvýšení zisku upřednostňovat určitý obsah na úkor jiného. Namísto systému, ve kterém je možné zaplatit si přístup k většímu množství uživatelů, je potřebné zajistit přístup každému na internet stejný. Telekomunikační firmy se však pokoušejí tuto rovnováhu narušit: V jejich zájmu je naopak internet ovládnout a volný přístup všech do celosvětové sítě pod různými záminkami znemožnit. Amelia se od počátku roku 2013 zasazuje o to, aby Evropský parlament přijal jasnou a rozhodnou pozici ve prospěch síťové neutrality. Poskytovatelé internetu a telefonní operátoři však i nadále bojují za své snadné zisky, což znamená pokračování konfliktu. Ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Amelia pokračuje v obraně neutrality sítě. Především prosazuje, aby Evropská komise splnila svůj slib a zajistila internet jako neutrální platformu, kde bude fungovat konkurence a volný trh.

Překonání mafie autorských práv

Směrnice o kolektivní správě práv představuje nový právní dokument, který si klade za cíl regulaci držitelů autorských práv. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem Amelie Andersdotter je prosazení rozhodné reformy autorského práva, navrhla po důkladném prozkoumání legislativního návrhu dohromady více než 150 pozměňovacích návrhů. Amelia předložila koncepci klíčových změn, které by posílily svobodu informací, práva uživatelů a které neodporují selskému rozumu:

  • Více transparentnosti v licencování a repertoáru držitelů práv.
  • Posílení práv jak uživatelů, tak tvůrců.
  • Více možností pro jednotlivé tvůrce v oblasti používání svobodných licencí.

Pozměňovací návrhy, které předložila jak Amelia Andersdotter, tak i Christian Engström, byly nakonec zahrnuty do kompromisního návrhu, odsouhlaseného Výborem pro právní záležitosti (JURI).

Otevřený přístup k evropskému výzkumu

Během revize Evropského výzkumného programu přispěla Amelia k tomu, aby byl otevřený přístup (Open access) zajištěn pro publikace a výzkumy financované Evropskou unií. Především pak přístup k vědeckým časopisům a datům, a to podle návrhu, který měl velkou podporu ve vědecké komunitě, i mezi zástupci průmyslu. Amelia požadovala, aby podmínky otevřenosti byly do vědeckého procesu zahrnuty co nejdříve. Nejdůležitější bylo zajistit, aby podmínky zveřejňování výsledků výzkumů byly dostupné ještě před zahájením samotného projektu, a nikoli až v jeho závěru. Navíc Amelia přispěla k boji za lepší transparentnost v oblasti licencování duševního vlastnictví, což umožnilo, aby plody evropského vývoje byly dostupné pro všechny občany EU, stejně jako i pro soukromé subjekty. To také pomohlo zvýšit povědomí o otevřeném přístupu v samotném Evropském parlamentu. V současné době Amelia pokračuje se svými kolegy v diskuzi na téma výzkumu a vývoje, aby bylo možné najít další oblasti pro zlepšení.

Chytřejší a bezpečnější přihlášení online

V navrhovaném nařízení o elektronických transakcích Amelia prosazuje větší bezpečnost prostřednictvím lepší správy sítě, umožňující vyšší míru transparentnosti. Přitom musí být soukromí občanů chráněno. Rozhodla se proto zavést a bránit následující principy:

  • Nepropojitelnost jednotlivých občanů v okamžiku, kdy vstupují do kontaktu s veřejnými službami, včetně anonymní autentizace.
  • Přísnější odpovědnost a požadavky na transparentnost pro poskytovatele služeb, kteří se zabývají bezpečností transakcí.
  • Konec naprosto chybné myšlenky kvalifikovaných bezpečnostních služeb, pro které nastavila Evropská komise špatná pravidla bezpečnosti.

Amelia se jako jeden z europoslanců nespokojených z nečitelnou terminologií Evropské komise pokusila změnit kurz samotného nařízení. Značné úsilí věnovala diskuzi s celou řadou expertů v dané oblasti. Intenzivně studovala, jak daná technologie funguje, aby bylo možné na základě toho dospět k relevantnímu politickému kroku. Navrhla proto změnu mnoha ústředních principů, které by měly být spojeny s jak architektonickou, tak i hodnotovou regulací technologie. Amelia definovala dva hlavní cíle. Nejprve uvést nařízení do souladu se současnou mírou porozumění trust frameworků a mechanismů autentizace, a poté zajistit, aby mechanismy autentikace nemohly být zneužity jako nástroje pro masivní špionáž.

Aby občané dostali své údaje zpět

Myšlenka spočívá v harmonizaci dostupnosti, tvorby cen a velikosti značného množství dat, která veřejná správa vytváří. Jedná se o záležitosti jako například správné zdroje, informace ohledně infrastruktury, veřejné dokumenty a údaje v dopravě. Tato data by měla být uspořádána ve strojově čitelném formátu, aby bylo možné zajistit šíření dat a rozvoj nových nástrojů. Jenom v mimořádných případech by úřady měly mít právo vybírat za tato data více, než kolik stojí jejich pořízení. Do tohoto projektu by mělo být zapojeno nemálo úřadů; knihovny a muzea by měly poskytnout data, jakmile to bude možné, a to podle nákladů a potřebného času. Pozměňovací návrhy, které Amelia předložila, byly zaměřeny k mnohem komplexnější otevřenosti, než jaká byla původně na pořadu dne. Navíc do té doby nikdo nenavrhl, aby se do tohoto projektu zapojily i kulturní instituce. Evropský parlament byl zpočátku z tohoto návrhu rozladěn, rozšířily se četné obavy. Někteří europoslanci se drželi falešné „technologické neutrality“ a zůstávali v přesvědčení, že nezáleží na formátu, ve kterém jsou data veřejnosti předkládána. Tím by nicméně mohla být otevřena cesta návrhu, vyžadující aplikaci proprietárních formátů ve veřejném sektoru a tedy i omezení pro uživatele. Data by byla v ohrožení a jejich možnost širokého využití by podléhala značným omezením. Amelia dokázala přesvědčit Evropský parlament, aby stáhl veškeré připomínky zmiňující „neutrální technologii“ a nahradil je „otevřenými formáty“. Otevřený standard bude nakonec použit „jak jen to bude možné“. Veřejný sektor by si měl za užívání materiálů, jejichž je autorem, účtovat jen tolik, kolik je nezbytné pro jejich reprodukci, poskytnují a šíření, což znamená cenu víceméně velmi nízkou, de facto blížící se nule. Konzervativní většina ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku nicméně prosadila mnohem vágnější formulace, které tuto praxi ve výsledném právním textu značně limitují. Hlasování o tomto návrhu se má uskutečnit na začátku roku 2014.

Pro budoucnost Evropské unie je důležité, nakolik dokážeme společně definovat sociální kontext sdílením dat, informací a dokonce i kulturní výměnou mezi námi samými.

Oběžná dráha okolo země - smetiště?

Podle informací Evropské vesmírné agentury na různých oběžných drahách nad zemským povrchem obíhá celkem 17 000 objektů vytvořených člověkem. A to je přitom jen ta část, o které se ví. Zhruba 10 000 těchto objektů jsou úlomky, které vznikly během srážek a kolizí na oběžné dráze. Kolize satelitů, které již dávno neslouží svému účelu, a které byly vypuštěny na oběžnou dráhu během Studené války, ohrožují v současné době aktivní družice. I kdyby byly nyní vesmírné lety zastaveny zcela, počet vesmírného smetí by se i nadále zvyšoval. Na nízké oběžné dráze ve výšce 2000 km nad povrchem je riziko kolizí v současné době nejvyšší; její zahlcení přitom dokáže ohrozit vypouštění družic i na střední oběžnou dráhu a geostacionární orbitu, kde se nachází většina telekomunikačních družic. Evropská komise proto zahájila program na podporu pozorování a sledování vesmíru (SST), který má především monitorovat možnosti sledování vesmírného smetí, koordinovat agendu stávajících úřadů a zajistit do budoucna fungování nové služby. Amelia jako zpravodaj Evropského parlamentu v této oblasti uvítala iniciativu Evropské komise jako dobrý začátek. Bude-li úspěšně iniciována, mohla by se stát základem pro budoucí mezinárodní spolupráci - EU Space Situational Awareness capacity. Ostatní země a mezinárodní organizace po celém světě budují obdobné kapacity, které sledují nejen vesmírné smetí, ale rovněž se zabývají vesmírnými tělesy, pohybující se v blízkosti Země (např. asteroidy), nebo monitorují sluneční aktivitu. Nejvýznamnějším hráčem jsou v současné době na tomto poli Spojené státy. Evropě pro podobné činnosti chybí kapacity, a evropské instituce jsou závislé na datech, poskytovaných třetími zeměmi. Amelia Andersdotter prosazuje v této oblasti následující témata:

  • Využít dostupné technologie a znalosti co nejefektivněji. Zapojit do tohoto projektu co nejvíce účastníků.
  • Spolupráce mezi všemi relevantními zainteresovanými stranami, včetně obchodních a vědeckých subjektů.
  • Snížení závislosti Evropské unie na třetích zemích v politice monitorování vesmírného smetí a naopak intenzivnější spolupráce s nimi.
  • Více transparentnosti v oblasti rozpočtování, stejně jako v přidělování pravomocí.

Jakožto technická záležitost má zpráva, kterou Amelia Andersdotter na toto téma vypracovala, být přijata bez vážnějších obtíží.

Ocenění a uznání

Protože tyhle jsou zrovna cool, tak bychom byli rádi, abyste o nich věděli:

  • 10 nejdůležitějších internetových akvitistů světa (DailyDot, 2012)
  • Nominace na „Europoslance roku 2012“ (MEP Magazine)
  • Pirátský politik roku (Piratgalan, 2012)

Tým Amelie Andersdotter

Podobně jako je tomu v případě všech ostatních europoslanců, i Amelia Andersdotter má vlastní tým, který jí pomáhá s prací v Evropském parlamentu.

;V Bruselu

  • Mattias Bjärnemalm, Julien Bencze a Ulf Pettersson

;Ve Švédsku

  • Nils Agnesson a Tess Lingholm

;Současní stážisté

  • Jan Loužek a Galia Mančeva

;Dřívější stážisté

  • Asta Helgadottir, Elin Andersson, Felipe Gonzalez-Santos, Valerie Maunoury, Cristian Bulumac, Edvinas Pauza a Julia Reda

Evropské termíny

V labyrintu eurotermínů se dá snadno ztratit. Evropští byrokrati rádi všechno komplikují, a tak zde máme vysvětlení.

  • DODATEK

Návrh na změnu jakéhokoliv textu, například zprávy nebo názoru.

  • CC

Zkratka pro Creative Commons, systém otevřených a svobodných licencí.

  • Jako KOMISE je často zkracována Evropská komise, ústřední byrokratický a technokratický nástroj EU, který iniciuje tvorbu veškeré evropské legislativy.
  • VÝBOR je formální skupina zřízená v rámci Evorpského parlamentu, která se věnuje určitému tématu
  • RADA (celým názvem Evropská rada) je základní orgán Evropské unie, zastupující vlády jednotlivých členských zemí.
  • Směrnice je právní text Evropské unie, který je poté s různou mírou flexibility aplikován v právním prostředí jednotlivých členských zemí.
  • EP je zkratka Evropského parlamentu
  • EPP je zkratka Evropské lidové strany, základní politické skupiny pravicových politických stran.
  • Zelení (celým názvem EFA/Zelení) jsou politickou skupinou zelených a pirátských stran.
  • MEP je zkratka pro europoslance (z anglického Member of the European Parliament)
  • NÁZOR je text s návrhy menších či větších změn, který jeden z výborů Evropského parlamentu posílá dalšímu výboru.
  • PARLAMENT je zkrácený název pro Evropský parlament.
  • ZPRAVODAJ je europoslanec, který je zodpovědný za sestavení a koordinaci zprávy. Každý zpravodaj pracuje ve jménu své politické frakce.
  • NAŘÍZENÍ je právní text Evropské unie, který má váhu zákona ve všech členských státech.
  • ZPRÁVA je buď návrhem pro novou legislativu nebo také stanovisko, vydané parlamentem. Může být ovlivněna jednotlivými názory. Všechny legislativní zprávy jsou na počátku vždy vydány Evropskou komisí.
  • S+D je zkratka pro Socialisty a demokraty, politickou skupinu sociálnědemokratických stran.
  • STÍNOVÝ ZPRAVODAJ sleduje práci zpravodaje pro novou legislativu pro svojí politickou skupinu. Pokud se stane europoslanec ze skupiny Zelených zpravodajem nového právního textu, ostatní politické skupiny ustanoví stínového zpravodaje pro tuto agendu.
  • Ve ŠTRASBURKU se odehrávají plenární zasedání Evropského parlamentu.
  • TRIALOG je neformální setkání zástupců Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady, ve kterém diskutují nad návrhem zprávy.
© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.