• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Řekli o Pirátech

Piráti a jejich myšlenky vzbudily divokou reflexi, jak mezi intelektuální elitou, tak mezi zbytkem.

Následující výběr přináší citáty, které se týkají Pirátů obecně nebo principů, na kterých spočívá Pirátský program. Většina z nich je zábavná nebo podnětná a ukazuje, že pirátské strany nejsou jenom sdíleči a PirateBay, ale strana, jejíž vznik si přímo vyžádal současný styl života.

Názorová opozice

Ach, ti romantičtí piráti

Tazatel: Máte ráda film Piráti z karibiku?

Mám. Pokud se ptáte v souvislosti námořní pirátství - filmové pirátství, my sami nejsme nadšeni, že porušování autorských práv je označováno tak romanticky. Romantické to totiž není, je to obyčejná zlodějna. Označení „pirátství“ je tradiční (pochází od lodí v mezinárodních vodách, které nelegálně vysílaly rozhlas) a my jsme ho zdědili.

Markéta Prchalová, ředitelka České protipirátské unie

Markéta Prchalová a prznitelé malých holčiček

Markéta Prchalová, šéfka České protipirátské unie: Mně to přijde stejně absurdní, jako kdyby registrovali stranu schvalovačů holocaustu nebo prznitelů malých holčiček.

—Markéta Prchalová, ředitelka ČPÚ

ČPÚ létá do vesmíru se svými stránkami

Problém každé legislativy je v tom, že je vždy pomalejší než technologický rozvoj. Než se zákonodárci na něčem usnesou, upravují problém z doby opic a vy už lítáte do vesmíru. (…) Naše stránky jsou bohužel jak po grafické tak i obsahové stránce zastaralé.

Markéta Prchalová, ředitelka ČPÚ

Pepa Vojtek si prostě myslí, že když něco chce, tak by to měl dostat

Jako já si myslím, že tenhleten názor, že by všechno mohlo být zadarmo, je docela zcestný, protože člověk, když něco plodí, tak do toho vkládá své umění a hlavně taky své finance, protože nikdo vám dneska nepronajme studio zadarmo. Takže já si myslím, že by aspoň nějaký ty korunky zpátky se mohly dostat. Prostě já si myslím, že to je logický, když něco vyrobím, tak za to chci peníze… Kdyby řekli, že budou dávat rohlíky zadarmo, tak by měli větší šanci.

Pepa Vojtek, frontman skupiny Kabát

Janu Hlaváčovi jde o podstatu

Je to populistický krok. Ta agenda, kterou oni nabízejí nebo teda ten volební program je naprosto nejasný, v podstatě si protiřečí. Na jednu stranu řiká, že je proti je proti krádežím (směje se) autorských děl, ale do názvu si dává pirátská. To je jako říci, že bojuji proti dětské pornografii a pak si dát do názvu strana pedofilů.

Je evidentní, že zejména mladí lidé, myslím tím takovou tu internetovou generaci, to znamená lidé, kteří v podstatě od dětství vyrůstali ve spojení s internetem, tak je vidět, že z těchto mladých lidí se stali voliči, pro které je internet velmi důležitý, ale v podstatě se doposud nezabývali tím, že to co je na internetu, tak někdo vytvořil, jsou k tomu nějaká práva, a že to samé vytvoření něco stojí. A tito lidé by nejraději si stahovali všechno zdarma (máchá rukama). A jsou evidentně tady lidé, kteří viděli potenciál. který se dá využít a v podstatě se dostat do politiky a využili toho čistě populistickou cestou.

Jan Hlaváč pro TV Nova

Piráti si něco sepsali na svým internetovým plátku

Otázka posluchače: Mě by zajímalo, jak probíhá vyjednávání o tom novém zákoně.

Jiří Srstka, Dilia: Tak to je novela autorského zákona a to není ani tak vyjednávání. Tam vznikla první pracovní verze, která unikla na veřejnost, chopila se jí Pirátská strana.

Pán z Pirátské strany tady bude za týden, kdysi jsme se spolu setkali, ale to je spíš na historku. No já jsem tady říkal sympatickým dámám, které mě zde přivítaly, že já nemůžu teda na Pirátské straně ani chlup dobrého… já vám to řeknu úplně přesně. Tady kolega, jak on se jmenuje, Bárta? Ivan Bartoš? Tak to jsou, víte, věci, který nepochopím. Hned řeknu které.

Tak Creative Commons, jak vy se ptáte, při té novele autorského zákona, která se chystá, ale jako skutečně chystá v prvotních stádiích, tak to Creative Commons přišlo na ministerstvo kultury a nadiktovali si tam ještě zpřesnění těch ustanovení, které se jich týkají, aby to prostě bylo úplně jasné a čisté, jakým způsobem se neodvolatelně dává licence, jak jsem vám tady povídal s tou značkou CC, a třeba my, osobně já, jsme do toho vůbec nesáhli, protože jsme to pochopili, a vůbec jsme to nekritizovali a tamto jako zůstalo v tom návrhu tak, jak si to nadiktovali CC.

A potom Pirátská strana teda zvesela vydala, někdo mi to řekl, jak tam mají ty svoje noviny, tu půvabnou mladou dívku, jak teda potom měla býti zvolena poslankyní, asi jste to viděli, to byla hezká holka, asi jediný, co se jim povedlo, a oni tam napíšou, že Dilia, speciálně já, jsme dostali do autorského zákona ustanovení, kterým se vylučuje CC. Tak k tomu já vůbec nemám, co bych dodal. Prostě řeknou naprostý opak, naprostou lež, škoda že tady pan Bárta není.

A to všecky další věci, který oni napsali, do toho svého plátku internetového, to byla jedna lež za druhou, to byla jedna lež za druhou, to byl přesně ten systém, no Piráti vždycky byli zločinci. Že jo, tomu já rozumím. To oni tvrdili o něčem, že je bílé, že je černé. Já jsem myslel aspoň že, jako že bude nějaký náznak toho, že to aspoň střihnou doprostřed, že to bude aspoň matoucí, konfuzní, víte ale ne, černé bílé, černé bílé.

A pochopitelně ten problém spočíval v tom, že jaksi ta obrana: Za prvé my se nebudeme snižovat k Pirátům, že ano, ale za druhé, to říkám v nadsázce, ale za druhé, ta obrana je velice těžká, protože obecná populace, když jí dáte přečíst kus autorského zákona, tak tomu vůbec nerozumí a není ochotna si to přečíst přitom návalu nekonečných tun informací, které dopadají každý den každému občanu tohoto státu na hlavu. Není schopen přečíst! A z tohoto důvodu to prostě Pirátská strana napíše a je to jeden nesmysl vedle druhého.

Nicméně zpátky k té novele autorského zákona, tak tady vznikla nějaká první pracovní verze, tak jako se vždycky na ministerstvu dělá pracovní verze a tam prostě se na té verzi podílelo především ministerstvo kultury, potom odborníci, což jsou pracovníci ústavu práva autorského při Univerzitě Karlově, a byli tady odborníci z Brna, pan profesor Telec, a všichni další, ti měli hlavní slovo, potom kolektivní správci a potom ještě u té tvorby, což je nejzajímavější, a o stavu ministerstva kultury to cosi vypovídá, byli tam ti z druhé strany, přítomni, to jsou ti, kteří platí: Svazy těch dovozců, hoteliéři, svaz poskytovatelů kopírovacích služeb, a ti tam všichni u toho byli.

Takže to nebylo, jak to píše ta Pirátská strana, že jsme si to tam napsali. A tam se o tom diskutovalo a někdy velice vášnivě, ti si tedy neberou tito komerční hoši žádné rukavičky ani se jim nedivím a dospělo se k nějaké první pracovní verzi a teprve potom mělo nastat to, že se to bude připomínkovat na úrovni ministerstva kultury, pak se to tam zapracuje. Že se to bude připomínkovat mezirezortně, pak se to tam zapracuje. Pak to půjde na legislativní radu vlády, pak se to tam zpracuje. Pak to půjde do takové té veřejné diskuse, že se to tedy rozešle všem těm osobám, kterých se to dotýká, včetně filmových producentů, divadel, nakladatelství a ty k tomu něco řeknou a pak se to tam zapracuje.

No tak to byl úplně ten první [návrh], který se takhle vynesl nešťastně ven a pan ministr, který tam nastoupil, Besser, prostě řekl, že se tím nebude zabývat a nikdo neví, co s tím bude a pan ministr řekl, že se k tomu vrátí snad v prvním kvartále příštího roku a možná, že vytvoří nový návrh. A hlavně tomu nerozumí, což čestně přiznal, což je hezké, že. A že bude veřejná diskuse hned od začátku, tu já si nedovedu představit, ale prosím.

Takže je otázka, zdali ta novela vůbec bude. Protože pokud to posunul v legislativním plánu vlády, tak bychom se pokud dobře počítám dostali k té novele autorského zákona, až na konci roku 2013 a to tedy by si musel pospíšit. A tuto to bylo naplánováno původně, že ta novela se dostane na světlo světa na konci roku 2011. Takže to prostě uplývá a zřejmě se s tím nic neděje a jestli bude ten starý návrh použit, jestli se to bude dělat od začátku, to já všechno nevím, protože nepracuji zaplať pánbu na ministerstvu kultury České republiky ani na jiném státním úřadě.

Nicméně dlužno k tomu dodat, že každá hůl má dva konce a ten druhý konec hole spočívá v tom, že v rámci komunitárního práva Evropská komise chystá dvě veliké směrnice o autorském právu. První je o kolektivních správcích, která má kolektivním správcům vtisknout nějaký řád a vedle toho má být ta směrnice o osiřelých dílech. Jejich výhoda je, že pokud se to zpozdí a pokud budou hotovy ty směrnice, tak se tam můžou dostat tak, aby to odpovídalo evropskému komunitárnímu právu.

– Jiří Srstka: Autorské právo a knihovny

Historické osobnosti

Svatý Augustin chválí pirátskou břitkost

Skutečně považuji za vhodnou a pravdivou odpověď, které se dostalo Alexandrovi Velikému od piráta, kterého zajal. Protože když se král zeptal toho muže, jak se opovažuje sužovat moře svou přítomností, odpověděl mu s bodrou hrdostí: „Jak se ty opovažuješ sužovat celý svět? Když to dělám já s nepatrnou loďkou, jsem označován za zloděje, zatímco ty to děláš s mohutnou flotilou a jsi císařem.“

—Sv. Augustin: O obci boží (De civitate Dei). Kniha 4, část 4.

Jan Patočka o české politice

Zpovrchnění života je vláda hesla, fráze, slova, za nímž nestojí ani skutečná myšlenka, ani skutečné rozhodnutí. Nikde se toto zpovrchnění nemůže projevovat tak silně a mít tak katastrofální následky jako v životě politickém. Zde totiž nicota vnitřní se projevuje jako vláda malých, soukromých zájmů, jako roztříštěnost, jako malicherná samolibost, netýkavost a žárlivost, jako krátkozraké sobectví. Systém stranické demokracie, jak v republice byl zaveden, byl vůbec zhoubou, blamáží všeho politického vzdělání; vzdělanému politiku, i kdyby se takový byl vyskytl, těžko by bylo se uplatňovat na poli ovládnutém „praktickou politikou“ v nejnižším smyslu. Politický smysl tak upadl, že se politika stala takřka druhem obchodu

—Jan Patočka: „Česká vzdělanost v Evropě“ in Náš národní program, Evropský kulturní klub v Praze, 1990, s. 18.

Moderní stát charakterizují škodlivé monopoly

Ekonomický základ pozdního občanského státu

V pozdním období se projevuje stále větší vliv monopolů ve společnosti. Prohlubují se společenské rozdíly mezi skupinou osob, které činí ekonomická i politická rozhodnutí, a ostatním obyvatelstvem. Klesá význam vlastnictví. Vedle ekonomického donucování se projevuje i výrazné ovlivňování lidí masovými mediálními prostředky. Tyto mohou zabezpečit ideologizaci společnosti (fašismus, marxismus). V případě nestability politického systému představitelé monopolů raději sahají k podpoře politických sil k nastolení autoritativního režimu. Zvyšuje se propojenost státu a velkého kapitálu, takže státní dirigismus vyhovuje monopolům. K odstranění důsledků nadvýroby slouží často militarizace i válečné konflikty.

—Jiří L. Bílý: Právní dějiny na území České republiky. Praha: Linde, 2003, s. 232.

Katalogy veřejných a soukromých občanských práv

Nejvýrazněji ovlivnil společnost katalog občanských práv, jak byl zakotven v předlitavské prosincové ústavě v roce 1867. Občanská práva můžeme dělit podle různých hledisek. Nejčastější rozdělení je na práva v oblasti soukromé a veřejné. Mezi nejdůležitější občanská práva v soukromé oblasti je právo na život, právo na soukromé vlastnictví, na nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství.

Jádrem veřejných práv jsou práva politická. Mezi občanská práva v oblasti veřejné řadíme svobodu projevu, právo shromažďovat a sdružovat se, petiční právo.

—Jiří L. Bílý: Právní dějiny na území České republiky. Praha: Linde, 2003, s. 236.

© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.