Robotizace

Zdanění robotů jako takových nedává smysl, protože je velmi težké definovat, co to robot vlastně je, lze pouze diskutovat, jakým způsobem změnit celkovou rovnováhu různých druhů daní vzhledem k přicházejícím technologickým změnám. Už dnes jsou přece výrobní linky v průmyslu ve velké míře automatizované a naplněné roboty. Příchodem robotizace se myslí spíše další skokový nárůst sofitikovanosti a automatizace výrobních řetězců, umožňující vyrábět levněji menší série produktů dle individuálních potřeb každého zákazníka. Těžíštěm toho procesu nejsou ani tak hmotní roboti, jako spíše ekosystém vzájemně propojených programů, patentů a algoritmů.

Je třeba zajistit, aby v tomto prostředí měli šanci i menší firmy, nejen velcí technologičtí giganti. Rozpočty a vyjednávací síla těchto firem často převyšují rozpočty jednotlivých států, díky čemuž se těmto firmám daří dosahovat výrazně menšímu zdanění než menším firmám. Díky hrozbě odchodu do jiné evropské země se platové a pracovní podmínky nejhůře placených pracovníků v ČR pomalu přibližují spíše těm čínským, než v západní Evropě. Je proto třeba mít představu, jak opět obnovit rovnováhu, a tu prosazovat na půdě EU. Podle Pirátů by mělo dojít k snížení celkového zdanění práce a nárůstu zdanění těchto nadnárodních korporací. Cestou ale není navýšení nominální sazby, protože tu stejně tyto korporace málokdy platí. Nejjednodušším krokem je přestat udělovat těmto firmám daňové úlevy. Piráti podporují iniciativy, které zabraňují odklánět zisky do daňových rájů - jednotný daňový základ firem v EU, zavedení plně veřejného rejstříku konečných vlastníků firem, vykazování zisků po jednotlivých zemích atd.

Druhým krokem může být zavedení nových forem daní, které reagují na změnu poměru mezi ziskem z kapitálu a z práce. Už i OECD ve své práci uvádí, že kromě snížení zdanění práce je třeba více zdanit i kapitál. I když jsou k dispozici již fungující příklady v různých zemích - např. Švýcarsku, její zavedení je velmi náročné. Aby se toto úsilí vyplatilo, musela by být zavedena v celé EU. Co můžeme ČR ale udělat už dnes, je drobně upravit daňová přiznání po Švýcarském vzoru tak, aby obsahovaly základní údaje nutné pro možný výpočet daně. Tyto údaje navíc umožní finanční správě lépe odhadnout nesoulad mezi skutečnou ekonomickou situaci a vykazovaným ziskem.

Jinou cestou může být daň z obratu speciálně zaměřená na technologické giganty jako Facebook nebo Google, u kterých je místo podnikání těžko určitelné. Tuto cestu prosazuje nový francouzský prezident Macron. Nabízí se rovněž různé ekologické daně, které by se zaměřovaly na negativní externality spojené s umístěním velkých továren. Z pozice České republiky bychom měli tyto trendy vyhodnotit vzhledem ke specifikům našeho průmyslu, abychom byli schopni prosazovat pro nás nejvýhodnější variantu.

Podle studie OECD je český pracovní trh druhým nejvíce ohroženým robotizací v celé EU. Příchod robotizace je pro nás zároveň příležitostí i hrozbou. Příležitostí proto, že zavádění nových technologií vyžaduje značné množství vysoce kvalifikované práce, a to i pro menší české firmy v subdodavatelském průmyslu. Ty mohou jako jedny z prvních získat zkušenosti v nově vznikajících oblastech a osvědčenou spolupráci s předními firmami zopakovat i v zahraničí.

V dlouhodobém horizontu robotizace může přinést mnohem více nových míst a profesí, než kolik jich zanikne. Její nástup však v globalizovaném světě s rychlým pohybem kapitálu i výroby může být mnohem prudší, než jak tomu bylo u předchozích průmyslových revolucí, a způsobit “krátkodobě“ masovou nezaměstnanost. Krátkodobě píšeme v úvozovkách proto, že toto období může trvat 10-15 let, což z pohledu lidského života, ne historie, není zas tak málo.

V diskuzích o možných změnách daní by však neměla zaniknout jedna důležitá věc. Primárním způsobem, jak tomuto nebezpečí čelit, je vybudování kvalitního školství, a to jak pro nové generace, tak mít odladěný systém celoživotního vzdělávání. Piráti považují kvalitní vzdělávací systém za svoji prioritu, a to i z rozpočtového hlediska. Chceme dlouhodobě navýšit jeho rozpočet nad průměr EU na 5% HDP.

Neméně důležitým faktorem je také nutnost zajistit, aby produkty vědy a výzkumu či univerzitního školství, zejména v oblasti technologií a umělé inteligence, byly dostupné co nejširší veřejnosti. Jedině tak je možné zajistit, že i malé střední podniky si robotizovaném světě zachovají konkurenceschopnost a nevznikne nepřekonatelná propast mezi nadnárodními korporacemi a ostatními - i dobře vzdělanými - občany. To nebude možné bez navýšení výdajů na vědu a výzkum a změnu přístupu k zadávání veřejných zakázek s důrazem na otevřený software a otevřená řešení.

Navrhni úpravu