Zajišťovací příkazy nesmí poškozovat nevinné

V posledním roce vzrůstá počet kauz, ve kterých hraje hlavní roli institut tzv. zajišťovacích příkazů. Zajišťovací příkazy jsou nástroj finanční správy, pomocí kterého může zakročit proti podnikatelům, u kterých je důvodné podezření, že se budou vyhýbat placení daní. Tento nástroj má finanční správa od roku 2010, avšak až v posledních letech jejich počet prudce roste a co je mnohem podstatnější, začínají vyplouvat na povrch případy, kdy byl použit tento nástroj zjevně neoprávněně, a které v některých případech vedli až k likvidaci firmy. Nejde zdaleka jen o případ známé FAU s. r. o., lze zmínit třeba medializované případy rodinných firem AUTOTRANS PETROL s.r.o. či nově KM PLUS spol. s r.o.

Zajišťovací příkaz je možné vydat v případě, kdy má správce daně odůvodněnou obavu, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi.

Z kauz, které se objevily, ovšem vyplývá, že ne ve všech případech finanční správa na tuto podmínku dbá. A Nejvyšší správní soud již v několika takových kauzách rozhodl, že vydání zajišťovacích příkazů bylo neoprávněné. Finanční správa však stále trvá na tom, že všechny její kroky byly oprávněné, a proti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu podává kasační stížnost k Ústavnímu soudu. Dotčení podnikatelé tak musí čekat na konečný verdikt ze strany našeho soudnictví, a šance na obnovení jejich podnikatelské činnosti, pokud to tedy ještě v daném případě lze, klesá.

Stát, respektive složky státní správy, by ovšem rozhodně neměly činit kroky vůči fyzickým i právnickým, nemají-li svůj záměr dostatečně podložený. Státní správa musí konat výhradně tak, aby nevinný nebyl perzekuován. Ministr financí Pilný hájil finanční správu v polovině září slovy „Zajišťovací příkazy jsou oprávněné. Případů, kde došlo k neoprávněnému užití, je velmi málo. Je třeba provést případné korekce a finanční správa navrhuje metodická i legislativní opatření,“. Ani jednotky neoprávněně vydaných zajišťovacích příkazů nelze považovat za něco, co by mělo být v pořádku. Právě naopak. Mnoho případů navíc před soud ještě ani nedorazilo a objevují se další.

Stranou, která by měla budit u veřejnosti důvěru, by měl být stát. Finanční správa nesmí používat žádné jí dostupné nástroje, tedy ani zajišťovací příkazy, na základě pouhých spekulací. A pokud dnes na spekulacích staví a odvolací finanční ředitelství tyto spekulace kryje, měla by zde v případě úspěšného uplatňování odškodnění ze strany daňových subjektů být důsledně vymáhána odpovědnost po pracovnících finanční správy. Vzhledem k vysoké nedůvěryhodnosti finanční správy v posledních měsících pak měl ministr Pilný vyvolat důsledky a odvolat ředitele finanční správy Martina Janečka. Nedá se předpokládat, že by se nakonec ukázalo, že stát v problematických případech nepochybil. Ale i kdyby ano, je chybou Martina Janečka, že vedl finanční správu způsobem, který působí velmi nedůvěryhodně, a která má u soudu má problémy své kroky obhájit. A pokud se naopak pochybení finanční správy skutečně prokáží, bude dobře, že již, doufejme, budou novým ředitelem finanční správy v té době konány kroky k nápravě.

Navrhni úpravu