• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Pirátské úspěchy na brněnské radnici

Zanedlouho tomu bude rok, co brněnští Piráti v koalici spolu s hnutím Žít Brno dobyli brněnský magistrát, kde utvořili koalici s ANO, KDU-ČSL a SZ. Díky tomu Piráti získali jedinečnou možnost prosazovat svůj program skrze pirátského radního Jiřího Ulipa a dalšího zastupitele Tomáše Koláčného, a také dohlížet na rozvoj našeho města v několika komisích. Co se našim pirátským zástupcům za tu dobu povedlo, co jsme řešili, a co chystáme?

Nejdříve je třeba říct, že v politice jde všechno pomaleji, než by člověk chtěl. Změnit zajeté stereotypy a rozjet něco nového, to nějakou dobu trvá. Ale i za ten rok už máme dobré výsledky.

Jirka Ulip jako radní pro otevřenost prosadil kompletní veřejný rozpočet a zveřejňování smluv firem se 100% vlastnictví města. Spolu s Pirátem Marcelem Kolajou vyjednávají s podobně smýšlejícími zastupiteli z dalších měst o založení spolku Otevřená města (http://www.otevrenamesta.cz/). O otevřeném rozpočtu píše Jirka dále v těchto listech.

Ve shodě s dalšími koaličními partnery byly zrušeny trafiky politiků ODS a ČSSD v dozorčích radách a představenstvech městských firem. Tito lidé tam byli ,,nainstalováni“ často bez jakéhokoliv odborné erudice, s jedinou kvalifikací ,,členství ve straně”. A to je na dohled nad městské firmy spravující mnohamiliardový majetek trošku málo.

Nadbytečná místa v dozorčích radách a představenstvech jsme zrušili, a na ta zbylá jsme dočasně dosadili lidi s příslušnou kvalifikací, kterým důvěřujeme. Za Piráty to byli Ivo Vašíček v představenstvu DPMB (ekonom např. se zkušenostmi z restrukturalizace Dopravního podniku města Plzeň), Tomáš Koláčný v představenstvu Teplárny Brno (úspěšně studuje daný obor na VUT) a Róbert Čuma v dozorčí radě STAREZ-SPORT a.s. Co se jim za ten zhruba půlrok ve funkcích podařilo? To se dočtete dále.

Toto řešení ale bereme pouze jako dočasné a nesplňující pirátské představy o transparentním a efektivním řízení města. Koaliční partner ANO nyní vymýšlí model řízení těchto firem tak, aby tyto městské organizace spravovali a dohlíželi na ně lidé skutečně schopní a odborní, nikoliv primárně vysloužilí a odložení politici – trafikanti.

Kdo to jsou ti Piráti?

Piráti jsou politickou stranou reagující na progresivní změny ve společnosti, které tradiční politické strany ignorují. Vybrané body pirátského programu:

  • transparence a otevřenost: zveřejňování co nejvíce informací od státu a úřadů zlepšuje zpětnou kontrolu občanů a omezuje korupci
  • informační společnost: využívejme výhod Internetu pro řízení i kontrolu státu, chceme konec papírování a transparentní účetnictví online
  • přímá demokracie: umožňujeme lidem se vyjádřit a rozhodnout o konkrétních problémech, na něž mají jejich zastupitelé jiný názor. Chceme zavést referenda anebo participativní rozpočty
  • soukromí: nechceme dovolit státu proměnit se ve velkého bratra, lidé mají právo na soukromí
  • reforma kopírovacího monopolu: boj o ochranu „autorských práv“ v její současné podobě je nejen díky Internetu donkichotský, naopak sdílení informací je základním lidským právem.

Vše, co prosazujeme (transparenci, přímou demokracii), máme sami na sobě ozkoušené a sami se tím řídíme. My vám nebudeme kázat vodu a pít víno, nebudeme slibovat žádné falešné soby.

Brněnský rozpočet online? Pro Piráty teprve začátek..

Během prázdnin se nám po několikaměsíčním úsilí podařilo spustit pilotní verzi online rozpočtu, což prakticky vzato znamená, že jsme spustili rozpočtů třicet. Brno má totiž 29 městských částí, každou s trochu jinou účetní metodikou, a navíc je tu ještě magistrát města Brna.

Spuštění takto rozsáhlého projektu je i přes nemalé porodní bolesti samo o sobě dobrý počin. Musím ale přiznat, že při jeho vývoji jsme museli dělat kompromisy, ze kterých nemám já ani další kolegové tak úplně radost. Rozhodně tím ale nechci znevažovat ničí práci, jen bych právě na příkladu online rozpočtu rád popsal přístup, který se mi v pracovním životě osvědčil a který tak chci aplikovat i na pirátské angažmá na brněnské radnici.

b78fc63a-6598-4e10-bfe6-bd077fe799f8.jpg

V první řadě je potřeba mít vizi, kam chcete daný projekt dotáhnout. Představa se může postupně měnit, jsou-li k tomu dobré důvody, ale pokud už na začátku nevíte kam jdete, tak je slušná šance, že skončíte někde, kam jste opravdu nechtěli. Otázka je, co jsou ty dobré důvody ke korekci kurzu. Pokud dlouho pracujete sami nebo v uzavřeném teamu, dříve či později začnete trpět provozní slepotou a zpětná vazba zvenčí je přesně to, co vám může být tím dobrým důvodem ke změně. Je pochopitelně třeba i tady přemýšlet, protože dobré rady jsou ne vždy míněny dobře a ne vždy jsou kvalifikované.

Teď když víte, jak to vidím, pojďme se blíže podívat na brněnský online rozpočet. Naše prvotní vize, ze které pořád ještě nehodlám ustupovat, je mít interaktivní a snadno čitelný rozpočet, který umožní jak pohled z výšky několika kilometrů, tak i ponor do hloubky. To vše v kabátě ušitém z moderních technologií – mým oblíbencem je open source knihovna D3.js. Konkrétní rozpočtovou inspiraci jsme hledali za hranicemi, protože znovu objevovat kolo by bylo poněkud kontraproduktivní. Příkladů jsou ve světě stovky, namátkou bych jmenoval krásnou ukázku konceptu zobrazení detailních i souhrnných informací na jednom místě v australském http://theopenbudget.org. V rozpočtu kalifornského Palo Alto (http://paloalto.opengov.com) zase výborně vyřešili uživatelskou přívětivost: jak si sami můžete zkusit, pokud tam přijdete poprvé, vyskočí na vás pár přátelských průvodců, kteří vás provedou rozpočtovou skladbou tak, že to pochopíte bez několikaletého studia ekonomie. Takže to je vize.

0c2a0bd5-ec17-4095-b589-a8620a060d23.jpg

Jak můžete posoudit na http://brno.cz/rozpocetonline/, naše současná brněnská realita je o poznání střízlivější. Celé je to postavené na SSRS, které jsou sice robustní a výkonné, ale příliš interaktivní ani sexy nejsou. Docela často se vidí ve velkých korporacích pro komplexní datové analýzy k internímu užití. Ukazovat ale výstupy z SSRS lidem mimo ekonomické oddělení obvykle není dobrý nápad, zástupci marketingu mohou dostat i osypky. Ano, i SSRS se dá udělat facelift, ale energie, kterou na to musíte vynaložit, je většinou lépe vynaložená na práci s hezčími věcmi - tedy pokud vám jde jen o vzhled. V našem případě jsme navíc použili standardizované řešení dodavatele bez možnosti výraznějších úprav. I když má náš online rozpočet své mouchy, i tak jsme se jeho spuštěním zařadili mezi nevelkou skupinu českých měst, která se snaží pro otevřenost něco dělat. To by samo o sobě mohl být dobrý důvod proč do toho jít.

d7eca652-db7b-4860-8227-d65a08ec3719.jpg

Naše vize je ale poněkud ambicióznější, takže na rozdíl od jiných implementací máme k zveřejnění připravenou i celou datovou vrstvu s rozpadem až na faktury.

Předesílám, že její automatické plnění přímo z jednotlivých finančních systémů městských částí bylo podstatnou součástí zadání celého online rozpočtu a jeden z hlavních důvodů proč jsme se rozhodli jít do řešení, které se zatím naší vizi neblíží, ale je důležitým předpokladem k jejímu naplnění. Datová vrstva je už teď interně přístupná úředníkům, ale jejímu zveřejnění zatím brání pár drobností. Například jsme zjistili, že u transakcí ze sociálního fondu města máme v poznámce jména dětí, kterým příspěvky jdou. Jsem sice pro zveřejnění kde čeho, ale tohle by bylo moc i na mne. V dohledné době se ale s tímto i dalšími úskalími vypořádáme a pak si budete moci zdrojová data užít i vy.

A tím se na cestě k naplnění naší vize dostávám do místa, kde já i kolegové budeme vděční za zpětnou vazbu. Tedy vaše rady a nápady, které nám pomohou naši představu online rozpočtu vycizelovat. Nejprve vám samozřejmě dáme čas se s daty seznámit. Až se pak sejde dost zájemců, uspořádáme v Brně setkání, kde si všechny tyto věci důkladně probereme. Debata samozřejmě může běžet jak je u pirátů zvykem i elektronicky. Výstupy bychom pak zařadili na pořad některého z budoucích brněnských hackathonů. Jeden už máme za sebou a myslím, že je to ideální formát akce pro vývoj neotřelých řešení. Koneckonců, v jakém jiném městě někdo zkusil za šalinu zaplatit bitcoinem, že? V Brně prostě máme nepočítaně talentovaných a hlavně aktivních lidí, kteří se rádi zapojí.

Abych to celé povídání shrnul. Máme online rozpočet, což je dobrý počin, ale je to jen první krok k naplnění větší vize - přehledné a aktuální informace o hospodaření města. Vize, na které budeme rádi spolupracovat se všemi, co mají zájem. Pochopitelně nemusíte na nic čekat a můžeme začít diskutovat už teď - na FB sice nejsem, ale G+ (+JiriUlip) a Twitter (@JiriUlip) to jistí.

Jiří Ulip, radní pro otevřenost a IT statutárního města Brna

Miliardový kostlivec v DPMB

Hned na prvním zasedání představenstva nám byl předložen „kostlivec“ v podobě požadavku firmy ŠKODA TRANSPORTATION a.s. na doplacení přibližně 350 milionů za dodávky tramvají od roku 2005. Někdo si v té firmě vzpomněl na inflační doložku uvedenou ve smlouvě o nákupu z roku 2005. Celkově by tak předchozí nákup tramvají vyšel dráž, než byly tržní ceny.

Byl nám předložen návrh, že ten vyrovnávací doplatek nemusíme platit, že nám ho odpustí, jestliže nakoupíme dalších dvacet tramvají za více než miliardu Kč. Bohužel však jsme měli k dispozici rozbory právníků, že bychom mohli platit i více.Při dalším zkoumání jsem zjistil, že v Praze je situace ještě horší. Tam podle podobné smlouvy museli kupovat i předražené tramvaje, které vůbec nepotřebují.

Situace mi připomněla období „budování kapitalismu“, kdy veřejné podniky sloužily jako dojné krávy tehdejších „budovatelů“.

Na představenstvu jsme dlouho diskutovali možná řešení. O situaci jsem informoval své kolegy v zastupitelstvu. Shromažďoval jsem si podklady a studoval posudky právníků. Dřív než jsem se však stačil zorientovat, oznámil mi předseda představenstva, že radní města Brna už rozhodli.

Radní Tomáš Kratochvíl (ANO), který je se mnou v představenstvu DPMB, nás informoval, že po jednání radních s firmou ŠKODA TRANSPORTATION a. s. nám RMB doporučuje souhlasit s podmínkami navrženými firmou ŠKODA TRANSPORTATION. Navíc mi byl doručen další právní názor, že problémy se smlouvou mohou v důsledku přijít i na víc než půl miliardy.

Vůbec jsem z té situace neměl dobrý pocit, ale zřejmě se to zastavit nedalo a nátlak ze strany ŠKODA TRANSPORTATION a. s. byl úspěšný. Nakonec jsme souhlasili s nákupem dvaceti tramvají za celkovou cenu přes jednu miliardu Kč. Za normálních podmínek bychom však nekupovali tolik tramvají v rámci jednoho kontraktu a nebyli tolik omezeni ve výběru z hlediska typu. Musím ale dodat, že cena byla obvyklá a konkurenceschopná.

Tahle zkušenost byla pro nás dostatečně odstrašující, abychom si dali na podobné podmínky ve smlouvách pozor. V době podpisu kritizované smlouvy byli u moci jiní politici, a zcela jiný management DPMB. My jen doufáme, že z jejich strany nešlo o zlý úmysl, ale ,,jen“ o hrubou nedbalost.

Ještě dodám, že na nákupech tramvají šetříme formou vlastní výroby. Ve vlastních dílnách dokážeme postavit přibližně deset tramvají za rok, přitom jsou náklady na cca dvou třetinách vzhledem k nákupu. Strategii vlastní výroby tramvají jsme přijali i s ohledem na využití pracovní síly.

Dr. Ivo Vašíček, člen představenstva DPMB

Teplé Brno

Výrazné porce pozornosti se v rámci našeho působení ve vedení města dostává i městské firmě zodpovědné za stabilní dodávku tepla více než devadesáti tisícům Brňanů. Teplárny Brno jsou společnost s bohatou historií, sahající až do roku 1929. Za tu dobu si vybudovaly pověst seriózní a spolehlivé společnosti, a já v rámci svého působení ve společnosti hodlám udělat vše pro to, aby Teplárny své pověsti dostály i v budoucnu.

Mým hlavním závazkem, se kterým jsem do představenstva společnosti vstupoval, bylo udržení stávající ceny tepla pro naše koncové zákazníky, což se nám i přes řadu nepříznivě působících faktorů podařilo. Během topné sezóny nás trápily také nadprůměrně vysoké venkovní teploty, které pro společnost znamenaly o 7,5% nižší prodej tepla. Ovšem i přes problémy, které se v průběhu sezóny vyskytly, se po uplynulých 9 měsících hospodářského roku (období od října 2014 do června 2015) můžeme pochlubit provozním výsledkem hospodaření o 8,6% vyšším, než jaký předpovídal plán pro letošní rok.

Ve spolupráci s brněnským VUT a pod oponenturou pražského ČVUT jsme připravili koncepci velkých výrobních zdrojů a lokálních zdrojů, která bude klíčovým dokumentem pro další směřování jak soustavy centrálního zásobování teplem, tak i společnosti samotné nejméně do roku 2020. Zmíněná koncepce přináší řadu opatření, které zefektivní provoz celé teplárenské soustavy a díky kterým budeme schopni udržet, případně snížit stávající cenu dodávaného tepla i v následujících letech. Jedná se zejména o dokončení přestavby parovodů na horkovody, díky čemuž snížíme ztráty v soustavě až o polovinu. Dalším bodem koncepce je vyvedení tepelného výkonu ze SAKO do oblasti Líšeň a Vinohrady a celkové zokruhování tras rozvodné soustavy. Využívání odpadního tepla ze SAKO je důležité zejména proto, že nám umožňuje výrazně snížit spotřebu zemního plynu v ostatních zdrojích a šetřit tak životní prostředí. Neméně důležité jsou pro nás i v teplárenství velmi přísné ekologické normy a limity, v rámci jejichž naplňování jsme v Teplárnách zrušili spalování a skladování težkého topného oleje. V rámci rozšíření a zkvalitnění námi poskytovaných služeb připravujeme i výměnu dožívající technologie za novou, plně vyhovující všem předepsaným normám a umožňující zkvalitnění a rozšíření portfolia námi nabízených služeb.

V rámci zkvalitňování života ve městě Brně se zabýváme i sponzorskou činností. Každoročně přispíváme nemalé částky na nejmodernější vybavení brněnským nemocnicím a naše dary umožňují činnost i řadě veřejně prospěšných spolků a neziskových organizací.

Máte k činnosti Tepláren Brno nějaké připomínky? Napadají vás další způsoby, jakými by se Teplárny mohly zapojit do zkvalitňování života ve městě? Pokud ano, neváhejte se na mě obrátit na e-mailu tomas.kolacny@pirati.cz, případně můžete diskutovat na našem krajském facebooku http://facebook.com/CPS.JMK.

Tomáš Koláčný, Zastupitel města Brna a člen představenstva společnosti Teplárny Brno a.s.

Postoj Pirátů k MotoGP

Málokterý Brňan nezaznamenal události, které doprovázely letošní závod seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů, který se se dvěma přestávkami koná na brněnském Masarykově okruhu již padesát let. Jádrem problému bylo loňské financování zalistovacího poplatku španělské společnosti Dorna Sports, která je výhradním držitelem komerčních práv závodu. Na spolufinancování částkou 30 milionů korun se s tuzemským pořadatelem, společností Automotodrom Brno (dále AMD) domluvil stát, přičemž transfer finančních prostředků měl z MŠMT směřovat k Dorně prostřednictvím Jihomoravského kraje. Hejtman Hašek ovšem svěřené prostředky déle, než třičtvrtě roku odmítal na zalistovací poplatek zaslat s argumentem, že mu to podmínky dotace neumožňují, jelikož finance od MŠMT získal až po uplynutí období, pro které byla dotace určena. Začátkem června s blížícím se termínem pro uhrazení zalistovacího poplatku za rok letošní začala atmosféra značně houstnout. Celkový dluh Dorně přesáhl 110 milionů korun a jelikož žádné řešení vzniklé situace na dohled nebylo, AMD oznámil, že hodlá letošní závod zrušit.

V této fázi se celá věc dostala na stůl Radě města Brna, která se shodla, že bude dále apelovat na kraj a stát, aby své závazky splnili, případně při přetrvávající neochotě kraje nechal před brněnským zastupitelstvem projednat možnost zafinancování části zalistovacího poplatku z rozpočtu města. Již nyní bylo zřejmé, že přesune-li se akce pro letošní rok jinam, nejspíše se zpět na brněnský okruh na dlouhou dobu nevrátí, pokud vůbec.

Před zastupiteli tedy vyvstaly dvě otázky: Má konání závodu motorek pro město vůbec smysl? A pokud ano, za jakou cenu?

Hned na první otázku nebylo úplně jednoduché odpovědět, jelikož na celou věc existuje řada úhlů pohledu a při rozhodování není možné zanedbat žádný z nich. V rámci jednání jsme se shodli, že se jedná o vysoce prestižní událost, která se sice mnohým nemusí líbit, ale faktem zůstává, že je-li město Brno ve světě něčím známé, pak je to na prvním místě Velká cena silničních motocyklů, kterou pravidelně sleduje přes 200 milionů televizních diváků a budeme-li marketingový potenciál akce pro město využívat lépe, než minulé vedení, můžeme její přínos ještě znásobit. Pro posouzení ekonomických dopadů akce jsme využili studii společnosti Cyrrus (http://1url.cz/BYN0), která se zabývala daňovými výnosy z Velké ceny. Ze zmíněné studie plyne, že daňové výnosy z akce jsou zhruba 200 milionů korun při tržbách přes 630 milionů, z nichž většina se uskuteční právě na území města Brna. Platnost studie jsme si nechali nezávisle potvrdit od Terezy Raabové z Economic Impactu, který se zabývá právě ekonomickými dopady velkých společenských akcí. Zde je třeba zdůraznit, že daňové výnosy se týkají státu a nikoli města, do kterého prostřednictvím rozpočtového určení daní přiteče něco přes 6 milionů korun. Je tedy správné dotací akce z rozpočtu města podporovat příjmovou stránku státního rozpočtu? Podle mě nikoli. Následná jednání ukázala, že podobný názor má většina členů brněnského zastupitelstva. Dalším polínkem v ohni byla samotná společnost AMD, její historie, netransparentnost i osobní profil jejich klíčových představitelů.

Ekonom Ivo Vašíček k tomu dodává: ,,Z prostudovaných materiálů bylo zřejmé, že je AMD naprosto předlužen a měl být dávno v likvidaci. Hlavním svým věřitelem je přitom sám Karel Abrahám starší. Krom faktur za různé služby a pronájmy od jiných společností Karla Abrahama, fakturuje například i motocyklová stáj jeho syna téměř 30 milionů Kč za umístění reklamního nápisu. Skoro to vypadá, jako by si Abrahám tuneloval svou vlastní firmu. Ještě před lety byl hlavním vlastníkem Automotodromu český Automotoklub, za podivných okolností však AMD ovládl Karel Abrhám starší.“

Zmíněné skutečnosti zapříčinily ukončení příprav plánované městské dotace a vedení města začalo spolu s krajem a vládou jednat o jiné možnosti řešení. Výsledkem zmíněných jednání byl jednak příslib státu vypořádat závazky vůči Dorně, a dále pak vznik spolku, sdružujícího město a kraj, který by byl pověřen výkonem služby obecného hospodářského zájmu, díky čemuž bude možné poskytnutí finančních prostředků přímo z úrovně státu, kraje, či města. Vzniklý spolek bude pro budoucí ročníky pořadatelem závodu a služby potřebné k zajištění závodu bude spolek v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím soutěžit prostřednictvím tří veřejných zakázek.

Tomáš Koláčný, Zastupitel města Brna

Hackathonem k lepšímu světu

Ve dnech od pátku 27. do neděle 29. března se v Brně pod záštitou pirátského radního Jiřího Ulipa konala událost IBM Cityhack, slovníkem IT světa tzv. hackathon. Typicky jde o akci, kde se setkají programátoři, kodéři a popř. grafici či designéři, kteří následně v rychlém tempu vyvíjí aplikace, které musí být ke konci hackathonu alespoň v základu funkční. Využití těchto aplikací bývá různé. V tomto případě však šlo o hackathon, kde se setkali nadšení lidé ochotní řešit problémy města od dopravních zácp, přes plýtvání energiemi, až po nedostatek parkovacích míst.

Pokud chcete řešit tyto problémy, velmi důležitá věc je, jak moc je vedení města (či jakékoliv samosprávy) ochotné s vámi spolupracovat a poskytnout vám data z reálného světa, na zakládě kterých můžete řešit reálný problém. Tato data využijete ve své aplikaci a uživatelé - čili teoreticky všichni obytelé města - tak budou moci používat vaše aplikace mnohem účinněji. Nejlepší ovšem je, když o tyto data nemusíte složitě žádat, ale máte je online veřejně k dispozici už předem. Tomuto způsobu zveřejnění dat se říká open data, česky otevřená data. Ve světě to poslední dekádu začíná být silný trend, jak zapojit obyvatele do efektivnější spolupráce se samosprávami a podílení se na chodu věcí veřejných.

Pro většinu měst, obcí a státních institucí ČR jsou však open data stále cizí pojem. Zde přichází Piráti, kde princip open data je jádrem jednoho z hlavních programových bodů Svoboda informací, z kterého vychází i princip automatického zveřejňování státem všeho, co neobsahuje soukromé informace občanů. Není proto divu, že pirátský radní pro otevřenost a IT Jiří Ulip systematicky chystá zavádění tohoto principu i ve měste Brně.

A co že vzniklo na hackathonu IBM Cityhack? Vítězný tým vyvinul aplikaci BitBrno, která umožňuje platbu MHD jízdenek stále populárnější měnou Bitcoin. Aplikace tak umožňuje snadný nákup jízdenek i turistům či lidem, kteří nemohou nebo nechtějí využívat na poplatky drahý systém premium SMS. Dále lze zmínit aplikaci Parking Tip, která sbírá real time data o volných parkovacích místech a naviguje k nim řidiče, webový portál Exercitium Brno, který spojuje dobrovolníky a zájemce o práci se zajímavými projekty, aplikaci Smartrash, která sbírá informace od obyvatel měst o přeplněnosti kontejneru a optimalizuje trasy svozových vozidel odpadu, nebo aplikaci Peak Crusher, která zefektivňuje rozložení špičky spotřeby eletkrické energie za účelem šetření nákladů jak koncovým zákazníkům, tak producentům energie.

Bc. Jindřich Bartek, druhý místopředseda jihomoravského krajského sdružení

K čemu jsou nám Open data?

Open data (česky se někdy používá Otevřená data) jsou data zveřejněná na Internetu, v dobře specifikovaném formátu vhodném ke strojovému zpracování. Příkladem můžou být jízdní řády, jednotlivé příjmy a výdaje státního či městského rozpočtu anebo třeba historie předpovědi a stavu počasí. Použití těchto dat je co nejméně omezeno. Kdokoliv tak může otevřená data stáhnout, zpracovat je a například z nich vytvořit aplikaci či jejich vizualizaci tak, aby zjednodušila život ostatním lidem. Příkladem takové již plně funkční aplikace je třeba http://hejbejbrnem.cz monitorující dopravní informace a kvalitu ovzduší v Brně.

Ve vyspělých zemích už jsou open data poměrně rozšířenou záležitostí. Mnohé světové vlády si již stihly uvědomit, že v postindustriální společnosti není zas až tak podstatné, co se kde vytěží, případně smontuje, ale to, co se kde ví a umí. A právě k rozvoji znalostní ekonomiky a inovací mohou open data nemalým dílem přispět. V České republice se tento trend zatím rozjíždí spíše pomalu, protože pro tradiční strany je těžko uchopitelná pirátská představa, že informace chce být svobodná a je jedno, jestli ji někdo dál využije komerčně či nekomerčně. Ano, jsou zde iniciativy, které se o podporu open dat snaží, ale otázka je, co z nich zbude po střetu s politickou realitou. V tomto ohledu je Brno díky současné šťastné politické konstelaci ideálním místem, kde si můžeme všichni vyzkoušet, co to vlastně open data jsou a jakým způsobem se dají využít. Odkazy na první vlaštovky najdete na http://www.brno.cz/aktivni-obcan/.

Brněnská informatika pohledem open source odborníka

Tento článek je ohlédnutím za mým zhruba půlročním působením Komise informatiky a otevřenosti radnice Rady města Brna, které jsem členem. Na začátku roku mě totiž Rada jmenovala jedním zedvou členů zastupujících odbornou veřejnost. Následující text obsahuje několik vybraných úspěchů, ale i neúspěchů, od začátku mého působení v Komisi. Dodávám, že se jedná se omůj vlastní názor, nikoli o názor Komise.

Co je to vlastně ta Komise?

Stručně řečeno Komisi Odbor městské informatiky předkládá návrhy, které má Komise za úkol posoudit, a doporučit Radě města Brna jejich přijetí nebo odmítnutí. Komise je tedy poradním orgánem Rady.

Co se nepovedlo

Abych nekončil negativně, začnu tím, co se nepovedlo. Pak už nás čekají jen samá pozitiva a sociální jistoty. ;-)

Komunikační platforma

Hned po únorovém jednání Komise bylo navrženo, že by Komise měla mít nějakou komunikační platformu, která nám poskytne možnost ukládání a sdílení dokumentů. Konkrétní požadavky na takovou platformu předneseny nebyly, ale patrně by její užívání mělo být pro sdílení dokumentů efektivnější než posílání e-mailů. Potud by bylo vše v pořádku. S tímto návrhem šel ovšem ruku v ruce i návrh na konkrétní řešení: Microsoft OneNote.

Navrhované řešení mělo ovšem zásadní nedostatek. Pro přístup do OneNote si každý člen Komise musel zřídit účet u společnosti Microsoft a souhlasit tak s podmínkami této společnosti. To s sebou ovšem nese hned dva problémy.

Prvním problémem je, že člen Komise, který s těmito podmínkami nesoulasil, přístup do OneNote nezískal. Druhým problémem je právní odpovědnost. Účty v Microsoft OneNote nebyly poskytnuty členům Komise městem. Jedná se čistě o soukromé účty jednotlivých členů komise, které si zřizují u společnosti Microsoft. Na svou vlastní odpovědnost tedy členové Komise nahrávají mnohdy neveřejné materiály na svůj vlastní účet v Microsoft OneNote za podmínek společnosti Microsoft. Pokud by například došlo k úniku dokumentů z OneNote, právní zodpovědnost by nesl člen Rady osobně. Členové Komise, kteří toto riziko nechtějí podstupovat, nemají tedy do společné komunikační platformy přístup. Ze všeho nejvíce mě na tom děsí to, že to zjevně nikomu nepřijde ani trochu divné.

Jelikož neexistovaly žádné konkrétní požadavky, bylo prakticky nemožné najít alternativu. Hledání alternativy způsobem „musí to umět vše, co OneNote“ samozřejmě nemůže vést jinam než zpět k OneNote. Takový způsob hledání totiž téměř vždy vede zpět k výchozímu řešení, ať už je jakékoli.

Výsledkem tedy je, že někteří členové komise mají ke komunikační platformě přístup, někteří ne. Tu druhou skupinu tvořím patrně sám.

Identity Management (IDM)

Aneb řízení uživatelských přístupů ke službám technologického centra města. Systém pro centrální správu identit je jedním z klíčových bodu infrastruktury. Při jeho výběru je třeba velké opatrnosti. Zakázka na realizaci IDM je ovšem z velké části financována z prostředků Evropské unie a bylo potřeba stihnout termín. Samozřejmě to neznamená, že vše by bylo jinak, pokud by nebylo potřeba spěchat. Ovšem z mého hlediska je výsledkem této zakázky bezmála 6 000 000 Kč z kapes daňových poplatníků narychlo utracených za systém, který bude prohlubovat vendor lock-in společností Microsoft a VMware v Brně.

Co se povedlo

V následující pasáži uvádím, co považuji za úspěch.

Hlasovací zařízení pro Radu

Elektronizace hlasování při jednání Rady města Brna určitě není špatným nápadem. Ovšem zadávací dokumentace k realizaci takového projektu byla nezvykle detailní a zbytečně omezovala dodavatele ve výběru použitých technologií. Kvalifikační ani výběrová kritéria nepožadovala ani nezvýhodňovala dodávku svobodného software, který bývá obecně levnější a bezpečnější. Naštěstí se podařilo Komisi tento návrh odmítnout a poslat k přepracování.

Ach ten cloud

Jedním z buzzwordů, který rezonuje poslední dobou světem informačních technologií, je cloud. I Brno by chtělo tuto novou dimenzi prozkoumat. Nemá s ní však zatím žádnou zkušenost. Vyzkoušet si cloud na nějakém samostatném systému, jak bylo plánováno, není vyloženě špatný nápad. Ovšem poptávat konkrétně Microsoft Azure považuji za velmi omezující podmínku a je zcela na místě takový návrh smést ze stolu. To se v tomto případě povedlo.

Otevřená města

Na závěr bych ještě rád zmínit projekt Otevřená města. Cílem tohoto projektu je rozšířit otevřené fungování radnic, rozšířit využití svobodného software na radnicích a prohloubit spolupráci obcí v těchto oblastech. Brno hraje v tomto projektu vedoucí úlohu v realizaci tohoto projektu. Radou města Brna jsem byl pověřen k vyjednání o založení spolku Otevřená města. Jsme v kontaktu s několika obcemi, které vyjádřily zájem se tohoto projektu účastnit. Na podzim plánujeme v Brně uspořádat zakládací konferenci spolku. Tento projekt si však zaslouží samostatný článek - o něm tedy někdy příště. Více informací o projektu můžete najít na http://www.otevrenamesta.cz/.

Marcel Kolaja, člen Komise informatiky a otevřenosti radnice Rady města Brna

Chcete vědět víc?

Členské schůze, aneb chcete vidět Piráta naživo? Pirátská strana je založena na transparenci. Proto prakticky vše co děláme, je veřejné – stejně tak jako si představujeme řízení státu či města. I proto jsou naše členské schůze otevřené veřejnosti – rádi na nich uvítáme hosty, rádi si vyslechneme jejich názor. My se novým myšlenkám či oponentuře našich idejí nebráníme.. Jihomoravští Piráti se pravidelně schází každou třetí středu v měsíci od 18 v restauraci U Dobré kozy, Štefánikova 40, Brno. Informace (nejen) o schůzích lze najít na našich kanálech – viz níže.

Trápí vás v jihomoravském kraji či ve vaší obci nějaký problém? Napište nám na email jiznimorava@pirati.cz

Piráti online: Jako správnou stranu 21. století nás můžete sledovat i online. Například:

Všechna práva vyhlazena. Autoři: Pavel Moravec, Jiří Ulip, Ivo Vašíček, Tomáš Koláčný, Jindřich Bartek, Marcel Kolaja. Jazykové korektury: Radka Vítková, Tomáš Vymazal

© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.