• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Co bude po Jelínkovi? aneb tři měsíce ve městě na bodu varu

Aleš Jelínek a Miroslav Jan Šramota

Když jsme zde na konci října uveřejnili článek s názvem „Piráti zastupitelské mandáty v Žatci neukořistili. V úsilí však další čtyři roky nepoleví,“ netušil jsem, že nás čekají další tři měsíce politické krize, kterou Žatec dosud nezažil. Povolební situace nakloněná pokračování pravicové koalice menších subjektů v čele se Zdenou Hamousovou, která vedla město v předcházejícím volebním období, se pár týdnů po volbách zcela obrátila a uvrhla Žatec do varu, ve kterém do jisté míry zůstává dodnes. Dovolte mi situaci stručně zrekapitulovat a vyzdvihnout to nejdůležitější, co poslední tři měsíce politických bojů v Žatci přinesly. Cítím také povinnost čtenáře upozornit na to, že se zde neobjevují žádné nové informace či skandální odhalení, naopak v článku operuji s informacemi, které již znáte nebo mnohdy nemohou být fyzicky podloženy, a s osobními domněnkami a názory. Budu jen a jen rád, vyvolá-li zde řečené reakci, která by mohla přinést odpovědi na mnoho nezodpovězených otázek. Je fér říct, že tento článek zřejmě není objektivní a snaží se poslední tři měsíce v Žatci vyložit z pohledu člověka, který proti Jelínkovi zvonil klíči na náměstí, poté se radoval z jeho pádu, a nyní raději skepticky očekává, co ještě může přijít. Zároveň je také třeba říct, že není v mých silách vystihnout všechno dění do detailu a zmínit se jednotlivě o každém dni – pak by tento článek neměl čtyři strany, ale dvacet, a jistě by jej pouze málokdo dočetl do konce.

Absurdní koalice

Říjnové komunální volby vynesly dva posty také libertariánským Svobodným. Nikoho z voličů Svobodných (ale zřejmě ani z voličů KSČM) by ještě bezprostředně po volbách nenapadlo, že se v zákulisí chystá podvod na voliče, který má dosud obdoby snad jen v několika málo českých městech (letos podobná situace vyvstala např. ve Slaném). Do poslední chvíle město očekávalo, že vznikne pravicová koalice složená ze zástupců Volby pro město, Unie pro sport a zdraví, SNK-ED a právě Svobodných. Jiná možnost, zdálo se, ani nebyla – vždyť Ing. Aleš Jelínek (zvolený za Svobodné) několikrát jasně deklaroval, že koalice s KSČM není možná. Již na ustavujícím zastupitelstvu se však sálem nesl pískot, znechucení, zděšení – a bylo to venku! Žatec ovládla koalice ČSSD, KSČM a Svobodných. Zřejmě nejvíce absurdní koalice, která kdy na české radnici vznikla. Čtenářům, kteří tolik nesledují politickou situaci a strany tak dobře neznají, nezbývá než doporučit, aby si byť jen zběžně prostudovali politické programy těchto stran. Zřejmě bychom na české politické scéně jen marně hledali větší propast, než která se rozprostírá mezi socialisty (potažmo komunisty) a libertariány. Grotesknost takové koalice je pak natolik očividná, že si nezasluhuje, abych se jejím odůvodněním nějak zevrubně zabýval; občanům Žatce bylo brzy jasné, že se nechali obalamutit vypečeným podnikatelem, který posléze uvedl, „že se rozmyslel“ a že „pravice vlastně vůbec není demokratická“ a že „opravdovou demokracii našel teprve u levicových stran.“ Tak moc se také Aleš Jelínek nechtěl stát starostou, alespoň dle svých slov, až se jím nakonec stal. Jako starosta Žatce tak začal působit člověk, který se do zastupitelstva dostal s absolutně nejnižším počtem hlasů, a kterého do starostovského křesla dostala pouze vlastní mocichtivost. Místostarostou se pak stal socialista Miroslav Jan Šramota, který vedl žatecké úřednické odbory (i když dosud nikdo neví, kdo je jejich členem, neboť Šramota nikdy nezveřejnil žádnou dokumentaci) a pro něhož placená funkce byla jedinou šancí, jak se zachránit před nutností registrovat se na Úřadu práce (neboť úřednická funkce je neslučitelná s funkcí voleného zástupce). Zajímavý je také raketový nárůst členů žíželické buňky ČSSD, která jej vynesla vzhůru. Jeho boj za práva utlačovaných úředníků byl tak urputný, až starostka Hamousová, která vedla město v minulém volebním období, veřejně deklarovala, že se Šramotou odmítá spolupracovat. Zbytek rady obsadil Petříček (zvolený za Svobodné), Nováková (ČSSD) a Krčmárik (KSČM). Nezbývá, než dodat, že už jen to, že se straně s druhým nejslabším výsledkem ve volbách dostalo jak postu starosty, tak radního, nasvědčuje tomu, že šlo o politický handl s jasným cílem: zavést v „Novém Žatci“ staré pořádky.

V Žatci po pětadvaceti letech zvonily klíče

Na Náměstí Svobody demonstrovalo 17. listopadu 2014 asi 800 lidí

Takřka na den přesně pětadvacet let od Sametové revoluce se do vedení města znovu dostali komunisté – za podpory strany, která je z české politické scény snad nejvíce antikomunistická. Městem se nadále šířilo znechucení, otrávenost, řeči o tom, že chodit k volbám stejně nemá smysl. Mezi voliči Svobodných se nenachází nikdo, kdo by Svobodné volil proto, aby vládli s KSČM. Právě jejich jasná pravicová vyhraněnost byla motivem, proč jí voliči propůjčili svou důvěru. Žatec se cítil podveden a ve vzduchu začal viset strašák v podobě persón, které obsadily klíčové městské instituce v období starostování s ostudou odcházejícího Ericha Knoblaucha. A ty se opravdu brzy na to začaly vynořovat z hlubin politického zapomnění. Samozřejmostí je, že tato nová kočkopsí koalice neuveřejnila oficiálně žádnou koaliční smlouvu (ta pouze posléze „unikla“), koaliční program, nic. Podobné pocity znechucení z toho, „jak si to tam na radnici upekli,“ se městem nesly v minulosti několikrát, nikdy ale Žatec nezažil takovou formu organizovaného protestu, jaká otřásla městem v listopadu 2014. 17. listopadu se více než 800 občanů sešlo na hlavním Náměstí Svobody aby deklarovalo svůj nesouhlas s největším zradou na voličích, která se v Žatci odehrála. V Žatci se po pětadvaceti letech zvonilo klíči, což poprvé (a ne naposledy) zaujalo také celostátní média. Petici za odstoupení Aleše Jelínka a proti komunistům ve vedení města podepsalo během dvou týdnů asi 1600 občanů města. (Srovnejte to se zhruba čtyřmi stovkami hlasů, které obdržel starosta Jelínek.) Jedním z požadavků protestujících bylo také dosazení Zdeny Hamousové, která s Volbou pro město vyhrála volby, do křesla starostky.

Polarizace

Na Facebooku v té době již aktivně fungovala stránka Aleš Jelínek není můj starosta, kterou jsem založil spolu s dalšími lidmi. Stránka se stala klíčovým jednotícím prvkem Jelínkovy opozice. Občané všech různých politických preferencí se sjednotili za účelem výměny informací, diskuse, satiry, organizování se. Na druhé straně barikády začala mezitím nová radniční garnitura ventilovat kusé vyjádření, anonymní příspěvky, urážky protestujících proti Jelínkovi apod. prostřednictvím stránek ČSSD Žatec (které spravuje Miroslav Jan Šramota; ačkoliv to dosud popírá, usvědčily jej kamery České televize) a zejména Nový Žatec (kterému správcuje Martin Macháček, další z kandidátů za Svobodné a spolupracovník Ing. Jelínka). Z obou těchto stránek se začaly šířit zpravidla anonymní příspěvky s cílem obhajovat vládnoucí garnituru a dehonestovat oponenty. Obě tyto stránky zcela nepokrytě cenzurují obsah, nesouhlasné komentáře, dokonce blokují nepohodlné uživatele. Na žádosti o vysvětlení správci nereagují a vlastně tak dlouho popírali, že stránky spravují, až se usvědčili v obou případech vlastní lajdáckou chybou. Na Internetu se tak rozhořel souboj dvou táborů, který do jisté míry reflektuje rozpolcenou situaci ve městě – Žatec je rozdělen na dva tábory. První tábor, který se soustředil kolem stránky Aleš Jelínek není můj starosta se však nikdy nesnížil k anonymnímu urážení, cenzuře, mazání příspěvků, blokování uživatelů. Poté, co se objevily výhrůžky směřované organizátorům petice i autorovi mnoha zcela perfektních satirických karikatur Tomimu Reidovi, se zřejmě není čemu divit, že druhý tábor volí právě tyto nedemokratické metody.

Beznaděj

Situace ve městě začala během prosince 2014 vypadat beznadějně. Jakákoliv forma nátlaku ze strany nespokojených občanů se minula účinkem. Starosta na petici, ve které ho čtyřnásobek počtu lidí, kteří jej zvolili, vyzvalo k odstoupení, zareagoval pouze formálně s tím, že odstoupit nehodlá. Ani radní Petříček, ve kterého mnoho voličů Svobodných i dalších stran vkládalo naděje, že by si mohl uvědomit, jaké fatální chyby se podporou takové koalice dopouští, se neumoudřil a zklamal tak mnoho ze svých voličů i přátel. Žádnou reakci jsem také dodnes nezaznamenal na svůj otevřený dopis zastupitelkám Raganové a Hafnerové (za který jsem dodnes mnohými proklínán). K ničemu nebyly ani hodiny a hodiny vlekoucí se jednání zastupitelstva, ve kterých se snažili občané nové vedení města interpelovat. Nové vedení radnice se rozhodlo řídit politikou „3N“, tedy „Nikdy Nic Neříkej.“ Získat rozhovor se starostou byl nadlidský úkol. Jelínek odmítal komunikovat jinak, než telefonicky, rušil schůzky a kontaktu s médii se vyhýbal. Dokonce ani nechodil do úřadu, nezabýval se starostovskou agendou, nečetl maily. Zato místostarosta Šramota využil každé možné příležitosti, aby se prezentoval jako ten správný revoluční bojovník za práva utlačovaných. Dokonce si nechal (zřejmě po vzoru svých marxistických ideálů) narůst plnovous. Občany tedy ujistil, že se v Žatci nic nekalého neděje a že jeho prioritou je zlepšit sociální služby pro důchodce. Bohulibé záměry, že?

„Zimní král“ Aleš Jelínek přestřelil

Demonstrující proti Aleši Jelínkovi Jak jsem již napsal, na sklonku roku 2014 vypadala situace v Žatci špatně. Město měli po příští čtyři roky vést lidé, jejichž legitimita vládnutí tkvěla ve zrazení volebního programu a ideálů, se kterými do voleb šli. Jediné „dobré zprávy“ přinesly informace o vyloučení Jelínka ze Strany svobodných občanů (pro poškození dobrého jména strany) a Šramoty a Novákové z ČSSD (údajné vnitrostranické boje). To, že se v radě nyní nacházeli čtyři městští poslanci bez členství ve straně, za kterou byli zvoleni, evidentně nijak nebránilo tomu, aby se postupně začaly objevovat první vlaštovky připravené zvěstovat poselství Novému Žatci – a s nimi opravdové záměry Jelínkova boje o moc. Zatímco místostarostu Šramotu motivovala a i nadále bude motivovat především vůle k moci a snaha skrze politiku dosáhnout vyššího sociálního statutu i společenské prestiže, starosta Jelínek je byznysmen (ponejvíce se pohybující v oblasti solárních elektráren a energetických sítí). Neopomíjejme však ani roli komunistů, která se již brzy ukáže jako klíčová – komunisté se skrze Jelínka a Šramotu tiše dostali do vedení města a spolu s ČSSD se jim tak povedlo to hlavní, oč jim ve všech žateckých volbách jde: zamezit, aby se na vládě ve městě podílel podnikatel Jaroslav Hladký (SNK-ED). O „třídním boji“, který je systematicky již po minimálně deset let rozpoutáván v Žatci, si povíme někdy příště v jiném článku. Občané se Aleše Jelínka mnohokrát otevřeně zeptali, zda-li se chystá obměnit správní a dozorčí orgány městských institucí, jejich ředitele atd. Jelínek stejně otevřeně odpověděl, že nic takového se v žádném případě neplánuje. To mu ale po všem předchozím lhaní věřil jen málokdo. Bingo – jen pár dní poté se začaly dít raketové změny v Žatecké teplárenské, prosperující městské firmě vedené Ing. Hlávkovou. Zaobírat se všemi konkrétnostmi změn a jejich důsledků, které v Teplárenské proběhly, není v mých silách a lhal bych, kdybych tvrdil, že jim zcela rozumím. Záměrem těchto změn (během kterých se vynořili první z přisluhovačů bývalé Knoblauchovy radnice – např. Ing. Legutko) bylo představit Teplárenskou jako krachující rozpadající se firmu, kterou může zachránit pouze privatizace. Je veřejným tajemstvím, že na prosperující podnik si brousil zuby právě starosta Aleš Jelínek. K ruce si do správní rady Teplárenské najmenoval například Ing. Bernata, který něco podobného již zpunktoval v Příbrami. Další personální čistky se měly odehrát v Technické správě města Žatce či v Chrámu chmele a piva. Jelínek se Šramotou ani nečekali, až situace na bodu varu v Žatci utichne, a pustili se do budování Nového Žatce… Nová radnice ale zřejmě netušila, jak velké sousto si ukrojila.

Hrátky s ohněm

RSDr. Milan Pipal Kdo čím zachází, tím také schází, říká se. Nebo také kdo seje vítr, sklízí bouři. 15. ledna bylo po dvaašedesáti dnech ve funkci odvolána celá rada včetně starosty Jelínka a místostarosty Šramoty. Informace, že by se tak mohlo stát, začaly na veřejnost prosakovat již pár dní předem, vědělo se, že se v zákulisí neustále intenzivně jedná o tom, jak konečně uhasit krizi, která v Žatci po volbách nastala. Jelínek a Šramota se stali neřiditelnými střelami, které se hnaly za svým cílem (v prvním případě privatizovat Teplárenskou, v druhém případě zřejmě zachránit svět před buržoazií) a přestali se zřejmé ohlížet na své souputníky. Věřit, že se v RSDr. Milanu Pipalovi (KSČM), neotřelému politikovi se čtyřicetiletou praxí, který nyní mj. vede ROP Severozápad, hnulo svědomí, by bylo naivní. Pipalovi se podařilo z ROP Severozápad sehnat peníze na financování rekonstrukce žateckého autobusového nádraží, kterou však chtěl z mně osobně neznámých důvodů Šramota s Jelínkem zastavit. Právě to, spolu s enormním tlakem veřejnosti, která považovala (možná oprávněně) Pipala za středobod pravo-levé koalice a za osobu, která v pozadí tahá za nitky, zřejmě vedlo k tomu, že se přidal k deseti pravicovým zastupitelům z řad VPM, Sportovců a SNK-ED a hlasoval pro odvolání Jelínka i zbytku rady z funkce. Dle svých slov tímto krokem chtěl vytvořit prostor pro další jednání a pokusit se tak najít cestu z patové situace, která v Žatci zavládla. Koalici ex-členů ČSSD, ex-členů Svobodných a KSČM tak potopil právě komunista. Jelínek se Šramotou se na pomyslném trůně udrželi pouhých 62 dní a město si tak poprvé 15. ledna 2015 oddychlo. Jelínek, který se mezitím v Žatci stal symbolem politického handlu, bezskrupulóznosti a arogance, byl poražen. Starostkou byla za pomoci Pipalova hlasu zvolena opět Zdena Hamousová, místostarostou pak Jaroslav Špička, ředitel Chrámu chmele a piva (oba zvolení za vítězný subjekt voleb Volba pro město).

Hořkosladké vítězství „revoluce“

V Žatci se začalo blýskat na lepší časy. Alespoň to si ti, kteří chtěli Jelínkovu hlavu za to, že zradil svou stranu, své sliby i své voliče, zpočátku mysleli. Jelínek prohlásil, že se dalšího vyjednávání účastnit nebude a setrvá pouze ve funkci zastupitele. (Moudré rozhodnutí.) V tomto stanovisku se k němu připojil také druhý „Svobodný“ Petříček. K vyjednávacímu stolu tak v posledních třech týdnech zasedli zástupci všech ostatních politických subjektů s cílem najít shodu pro novou širokou koalici. Že to však nebude tak ideální, jak se zpočátku mohlo zdát, se ukázalo již záhy, kdy ze skříní po „zimním kralování“ Jelínka a Šramoty začali vypadávat první kostlivci – například desetitisícové faktury za mediální poradenství, ačkoliv město žádné mediální výstupy nemělo. Otázkou tak bude, zda-li se bude nová rada, která by měla z jednání vzejít, zabývat možností revokovat usnesení minulé rady – neboť v Teplárenské, ale také v městských komisích dosud sedí lidé pohodlní Novému Žatci a jejichž obsazení je v mnoha případech minimálně diskutabilní.

Jaká vlastně bude nová rada? A právě při položení si této otázky se dostáváme k tomu, proč je vítězství nad „klikou“ Jelínka a Šramoty tak hořké. Jednou z věcí, kterou lidé na dvaašedesátidenní radě odmítali, byla účast komunistů. Již nyní, den před dalším mimořádným zastupitelstvem, ze kterého má vzejít nové vedení, je ale jasné, že bez komunistů se nová rada neobejde. Neobejde se dokonce ani bez Šramoty a Novákové (ex-ČSSD). Počítá se tak s tím, že starostku Hamousovou a místostarostu Špičku v radě, která by měla být opět sedmičlenná, jak tomu bylo vždy zvykem, doplní právě Šramota s Novákovou a Krčmárikem (KSČM). Tito tři reprezentanti levice by však v radě měli mít menšinu. Čtyři klíčové posty již získali nebo získají reprezentanti pravicových uskupení, tedy Volba pro město, Sportovci a SNK-ED. Vypadá to, že ale bylo třeba nalézt kompromis, který by tento nepoměr pro levici vyvážil – poprvé v porevoluční historii tak Žatec bude mít dva místostarosty. Tím druhým bude právě JUDr. Karel Krčmárik. Mgr. Zdena Hamousová, starostka Žatce Co se tedy vlastně pro ty, kteří podepsali petici proti komunistům ve vedení města a proti starostování Aleše Jelínka povedlo? Výhru spatřuji v tom, že se podařilo takříkajíc „od válu“ dostat právě bezskrupulózního Aleše Jelínka, jehož jediným zájmem bylo vlastní obohacení a řešení svých osobních starostí (tzv. „Jelínkův trojúhelník“ či ulice na Kamenném vršku, které pojmenoval po svých příbuzných). Další výhrou pro občany i demokracii je to, že se starostkou města stala opět Zdena Hamousová, která přesvědčivě vyhrála volby. Už jen polovičním vítězstvím je složení nové rady – ta bude v nadpoloviční většině pravicová, přesto však nemusí mít potřebnou sílu pro prosazení klíčových bodů programu. V radě představují čtyři ze sedmi radních pohodlnou většinu, ale v zastupitelstvu se může snadno stát, že se síly znovu otočí a koloběh může začít znovu. Stejně jako nyní stačil jediný hlas k potopení Jelínkovy koalice, podobná vůle se může najít i v budoucnu. I to je jednou z nevýhod široké koalice, které osobně obecně nefandím, neboť je zpravidla založena na politickém handlování a ústupcích, které vedou k tomu, že ani jedna ze stran nakonec neplní program, se kterým šla do voleb. Rada tak bude převážně pravicová, ale zřejmě bude muset v klíčových věcech ustoupit levici, neboť ta si vždy na pomoc může vzít bývalé Svobodné zastupitele. Prohrou pro všechny petenty a protestující je pak angažmá Karla Krčmárika do funkce druhého (byť neuvolněného) místostarosty. Zatímco „za Jelínka“ byli komunisté pouze v radě, nyní dosáhnou i na druhou nejvyšší příčku v hierarchii vedení města. Jejich působení v čele Žatce je tak ještě více oficiální a bude v médiích více vidět. Nelze, než se uklidňovat tím, že nebyla jiná možnost.

Krize zažehnána. Nebo ne?

Jak jsem již uvedl, nejsem příznivcem velkých koalic. Nové koalici, která bude zítra, tj. 5. 2. 2015, zřejmě ustanovena, však nelze upřít to, že je legitimní a respektuje výsledky voleb. Právě nerespektování výsledků voleb a raketový vzestup outsidera na post starosty byl trnem v oku mnoha občanů, kteří proti Jelínkovi vyšli do ulic a podepsali petici. Široká koalice s rozložením tří mandátů pro levici a čtyř pro pravici je spravedlivá a reflektuje vůli lidu. Z tohoto hlediska proti ní nemůže být namítáno.

Z morálního hlediska je však taková koalice s hořkou příchutí. Pozice ve vedení města zůstanou také lidem (zástupcům levice), kteří se nebáli vyrazit s Alešem Jelínkem na dobrodružnou cestu za privatizací Teplárenské a čistkami, které by byly zřejmě srovnatelné s těmi, které v Žatci proběhly v roce 2007, a které měly za následek totální rozvrat městských institucí.

Dle mého názoru je jediným zcela legitimním a zároveň morálně správným řešením vyhlášení předčasných voleb, ke kterým by nás měla tato nově vzniklá široká koalice po stabilizaci poměrů na městě a ve vedení institucí, po vyklepání všech kostlivců ze skříní, dovést.

Zítra proběhne jednání zastupitelstva, které buď potvrdí nebo zcela vyvrátí obsah tohoto článku. Ve městě, kde uzavírají koalice libertariáni s komunisty, nemůžete s jistotou očekávat nic. Vůbec nic.

Nechci na radnici rudou koalici.

Radek Holodňák

předseda místního sdružení České pirátské strany Žatec

Komentáře

Zadejte komentář. Na stránce Formatting Syntax se můžete dozvědět více o wiki syntaxi, kterou můžete použít pro formátování komentáře. V případě, že si nejste formátováním jisti, použijte před odesláním volbu Náhled. Máte-li profil na gravatar.com, bude komentář bude obsahovat Vaši ikonu.



Pokud nedokážete přečíst písmena na obrázku, stáhněte si tento .wav soubor, kde je text přečtený.
© Piráti, 2016. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.