Změna daňového řádu ohledně praní špinavých peněz a povinností advokátů

se zaměřením na pozměňovací návrh SD 402 poslance Pirátů Jakuba Michálka, který umožňuje finanční správě vyžádat si od advokátů data o jejich obchodní činnosti podle zákona o praní špinavých peněz. Generální finanční ředitelství si může vyžádat data nejen pro účely mezinárodní spolupráce, jak vyžaduje směrnice EU, ale podle návrhu Pirátů také pro účely tuzemské správy daní, má-li podezření na nesplnění daňové povinnosti přesahující částku 500 000 Kč - již dnes nelze žádat data o právním zastoupení nebo poradenství před uzavřením obchodu.

Proč jsou daňové úniky problém?

Odborné organizace jako Transparency International a Glopolis upozorňují na to, že nezákonné daňové úniky zneužívající zakrývání skutečných vlastníků a účelové transakce připraví Českou republiku ročně až o 50 miliard korun. Na tyto daňové úniky doplácí čeští zaměstnanci a české firmy poctivě platící daně.

Největší položkou v příjmech státu je DPH. Výpadek výběru DPH v České republice v důsledku daňových podvodů, úniků a jiných problémů, tzv. VAT gap, odhaduje Evropská komise na 62 miliard korun1, tj. 16 % celkového výběru DPH. V Česku jsou tak daňové úniky vyšší než je průměr EU (12 %), nebo než jak je tomu ve vyspělých západních státech (Německo 9,5 %, Rakousko 8,2 %, Velká Británie 10,8 %). Daňové úniky v důsledku podvodů, jde například o karuselové podvody,2 tvoří pouze část tohoto výpadku.3 Karuselové podvody zneužívají neprůhledné vlastnické struktury, ve kterých vystupují nastrčení jednatelé a firmy, které jsou ve skutečnosti prázdné schránky.

Proti karuselům stát zavedl kontrolní hlášení a zajišťovací příkazy (které jsou ovšem v některých případech používány nezákonně). Na úrovni EU také premiér Babiš prosazuje přenesenou daňovou povinnost (tzv. reverse charge).

Daně z příjmů právnických osob (DPPO) přináší do státního rozpočtu 114 miliard korun (cca 10 %), tedy asi polovinu toho co se vybere na DPH. Úniky z DPPO se odhadují na 15-20 miliard korun.4 Na to, že řada společností nelegálním způsobem krátí korporátní daň, upozornily skandály jako PanamaLeaks a Luxleaks. Podstatou operací takových firem je vyvést zisk pomocí fiktivních operací (viz příklad níže) do států, kde je nízká korporátní daň, aby nepodléhal zdanění v České republice (daň z příjmu právnické osoby činí 19 %). Řešením nemůže být snížení daně, protože vždy budou existovat daňové ráje jako jsou Malta, Kajmanské ostrovy, Guernsey nebo ostrov Man, kde jsou daně nulové.5

Společnosti s neznámými nebo těžko dohledatelnými vlastníky získaly za posledních 8 let veřejné zakázky v objemu 244 miliard korun6, přičemž často byly tyto peníze protočeny přes firmy se sídlem na Kypru, v Nizozemsku či Lucembursku. Neznámý vlastník v praxi znamená, že firma může patřit například tomu, kdo rozhoduje o přidělení veřejné zakázky nebo je na ni navázán.7

David Ondráčka z Transparency International dokonce říká, že nás určitá část elity nepokrytě okrádá a daně platí jen blbci, malé a střední firmy a obyčejní občané. Velcí a bohatí nám mávají z Karibiku. Doporučuje jako řešení, aby se kontroly zaměřily na firmy zajišťující u nás offshory a jejich klienty.8

Společným rysem daňových úniků je, že zneužívají složité vlastnické struktury. Evropský parlament ve své studii9 dospěl k závěru, že koneční vlastníci společností vyhledávají právníky, daňové poradce a jiné experty, aby jim navrhli schémata využívaná pro vyhýbání se daním, a tyto následně pověřují zastupováním, aby zřídili svěřenské fondy (trusty) či bankovní účty, které jsou místo konečného vlastníka vedeny na jiné osoby. Studie doporučuje zvážit povinné hlášení schémat daňové optimalizace finančním úřadům a rozšíření povinnosti poskytovat údaje proti praní špinavých peněz také pro účely daňových úniků.

Evropská komise uvádí následující příklad schématu daňového úniku korporátní daně:

Firma F je frančízou nadnárodní firmy N sídlící v zemi, která je významným obchodním partnerem EU. Firma F sídlí ve státě, který má standardní daně. Firma F si zaplatí licence k využití duševního vlastnictví nadnárodní firmy N prostřednictvím centra duševního vlastnictví skupiny se sídlem v Karibiku (centrum K), kde je nulová korporátní daň. Aby se vyhnula placení srážkové daně 15 % za licenční poplatky firmy F vůči centru K, založí skupina novou firmu C ve státě EU, kde vyvádění formou dividend, úroků a licenčních poplatků nepodléhá srážkové dani. Firma F už si nyní neplatí licence od centra K v Karibiku, ale prostřednictvím nové firmy C, která uzavírá podlicenční smlouvy pro celou skupinu napříč EU. Firma F platí licenční poplatky nové firmě C. Evropská směrnice o úrocích a licenčních poplatcích se nevztahuje na převod mezi firmami F a C, ale platí zde mezinárodní smlouva odpovídající modelové smlouvě OECD, která vede k nulové dani na licenční poplatky. Když firma C převádí licenční poplatky do Karibské pobočky K, není zde srážková daň, protože stát, kde je C daňový rezident, jednostranně zrušil srážkovou daň na vyvedené peníze. Společnost C odvádí daně z poplatků, které obdrží od F, ale daňový základ je podstatně snížen kvůli tomu, že většinu této částky odvede do pobočky v Karibiku. Společnost C tak převádí poplatky bez daně do své mateřské společnosti K v Karibiku, kde je tento příjem zdaněn nulovou daní.

Co je to praní špinavých peněz?

Nyní se dostáváme k problematice praní špinavých peněz, kterou upravuje tzv. AML legislativa. Praní peněz je metoda zneužívající finanční operace k tomu, aby z peněz získaných zločinem učinila peníze na první pohled z legálních zdrojů (tj. tzv. je proprala). Tzv. špinavé peníze vznikají například nelegálním podnikáním (zbraně, drogy), daňovým únikem, korupcí (úplatky, zisky ze zmanipulovaných veřejných zakázek či dotací), výpalným či krádeží (tunelování). K zastření zdroje peněz se používají složité a těžko dohledatelné transakce, např. výhry v kasinu, směna bankovek, zlata a diamantů, převody s fiktivním plněním mezi složitým řetězcem firem nebo úschovy u advokáta. Z toho vyplývá, že určití prostředníci jako jsou banky, směnárny a advokátní kanceláře mohou být zneužiti k praní špinavých peněz - zákon je nazývá povinné osoby. V souvislosti s připravovanou novelou daňového řádu se budu věnovat právě problematice advokátů, která vzbuzuje nejvíce otázek.

Státy se snaží s praním špinavých peněz bojovat a výnosy z trestné činnosti odčerpávat, aby špinavé peníze nebyly zneužívány k financování dalšího zločinu, např. únosů a nájemných vražd. V České republice došlo k jistému zlepšení přijetím zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “AML”). Ten umožnil vyžadovat informace o klientech, které jsou nezbytné pro boj s terorismem a pro zamezování legalizace výnosů z trestné činnosti od úvěrových a finančních institucí, osobách oprávněných k obchodování s nemovitostmi či kulturními památkami, po provozovatelích hazardních her, po notářích, daňových poradcích, soudních exekutorech, advokátech a dalších. I tento zákon byl přijat až “z povinnosti”, tedy jako transposice směrnice EU.

V České republice je nyní zřízen Finanční analytický úřad, který ročně přijme oznámení o cca 3000 podezřelých obchodech, které musí povinné osoby hlásit, díky čemuž podá ročně 500 trestních oznámení a každý rok zajistí cca 3 miliardy korun.

Podezřelým obchodem jsou například opakované výběry vysokých sum z bankomatů jako v případě pana Dbalého - korupce v nemocnici Na Homolce.10 Každý rok FAÚ postoupí Finanční správě cca 1400 podnětů,11 především informace o karuselových řetězcích či tvorbě fiktivních nákladů, ale např. i informace o transakcích prováděných na účtech, které nejsou správci daně známy, včetně účtů vedených v zahraničí.

Která data advokáti o obchodní činnosti evidují a kdy dnes platí mlčenlivost advokáta?

Samozřejmě ne všechny obchody jsou rizikové. Zákon přesně vymezuje v případě kterých obchodů či jiných úkonů obchodní povahy musí advokát evidovat údaje podle zákona proti praní špinavých peněz. V těchto případech má advokát povinnost údaje o identifikaci a kontrole klienta uchovávat a předávat je FAÚ. Ovšem je zde důležitá výjimka pro informace vzniklé v souvislosti s právním poradenstvím a zastupování klienta před soudy, kde se uplatní obecná zásada mlčenlivosti advokáta (viz dále).

Pod obchodní činnost advokáta, na kterou se vztahuje zákon proti praní špinavých peněz, spadají zejména advokátní úschovy anebo zastupování při koupi nemovitosti, správě peněz, zřizování bankovního účtu nebo finančních transakcích:

“§ 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz, ve znění pozdějších předpisů 12

Povinné osoby

(1) Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí (…)

g) (…) advokát nebo notář při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku svého klienta, anebo jestliže klientem požadované služby mají spočívat nebo spočívají v jednání jménem klienta nebo na jeho účet při

1. obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti nebo podniku anebo jeho části,

2. správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku svého klienta, včetně jednání jménem klienta nebo na jeho účet v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu,

3. zakládání, řízení nebo provozování obchodní společnosti, podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou osobu či nikoliv, jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání takového subjektu, nebo

4. inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku, anebo jakémkoli jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá, (…)”

Advokát má stejně jako každá povinná osoba základní povinnosti:

  • provádět identifikaci a kontrolu klienta (§ 9), přičemž druhé zmíněné zahrnuje:

    • Získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu;

    • zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele;

    • průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání

      obchodů prováděných v průběhu daného vztahu pro zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu.

  • oznámit podezřelý obchod FAÚ (§ 18 odst. 1) a

  • předložit FAÚ doklady o obchodech, které tento úřad prošetřuje, na jeho žádost (§ 24 odst. 1).

Povinnost poskytovat údaje Ministerstvu financí pro jeho šetření (předchůdci FAÚ) mají advokáti od roku 2008, kdy byl zákon schválen. Faktem je, že proti prolomení advokátní mlčenlivosti tehdy nikdo neprotestoval, pouze vyšlo několik článků v Bulletinu Advokacie.

Zákon výslovně stanoví, že oznámení podezřelého obchodu a předložení dokladů o prošetřovaném případě FAÚ není porušením povinnosti mlčenlivosti. Již nejméně od roku 2008 platí výjimka, že při postupech proti praní špinavých peněz při zastupování v obchodních záležitostech neplatí advokátní mlčenlivost:

“§ 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů13

(6) (…) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.”

Nedávalo by smysl, aby byl někdo vystaven rizikům kvůli tomu, že se pouze radil s advokátem před obstaráním obchodu nebo kvůli tomu, že si vzal pro některé řízení o nelegálním obchodu právního zástupce. Proto z těchto ustanovení existuje již dnes důležitá výjimka, která chrání povinnost mlčenlivosti advokáta ve vztahu k právním poradám nebo zastupování v řízení před soudy:

“§ 27 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz, ve znění pozdějších předpisů

Zvláštní ustanovení o advokátech a notářích

(1) Ustanovení § 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nepoužijí u advokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta,

b) obhajobou klienta v trestním řízení,

c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo

d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena. (…)”

O čem je evropská směrnice DAC 5?

Poslanecká sněmovna teď projednává sněmovní tisk 47,14 který doplňuje daňový řád a kterým se transponuje do českého právního řádu směrnice DAC 515 o administrativní spolupráci při správě daní. Tato evropská směrnice vyžaduje, aby členské státy poskytly daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím podle směrnice o praní špinavých peněz, a to pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní.

Jinými slovy, i advokáti musí poskytovat výše uvedená obchodní data – komu založili jakou firmu a za koho provedli kterou transakci – finanční správě, která si tuto informaci vyžádá, když dostane žádost ze zahraničí (podezření na mezinárodní daňový podvod) nebo když chce zahraniční úřady proaktivně informovat. Směrnice byla schválena 6. prosince 2016 a členské státy ji měly provést do 31. prosince 2017. Česko už má tedy s její transpozicí zpoždění a hrozí mu pokuta a odpovědnost za způsobenou škodu.

Tímto způsobem tak Evropská unie efektivně požaduje po Česku, aby chránilo zahraniční daně a získávalo od advokátů údaje pro ochranu rakouských, německých a francouzských daní. Podstatné je, že směrnice vyžaduje předávání údajů pouze pro účely mezinárodní spolupráce. Evropská unie nijak neupravuje vnitrostátní správu daní, protože jí to nepřísluší, protože řeší pouze přeshraniční problémy, které mají vliv na jednotný trh v EU. Je na členských státech, jak si tuto věc upraví zákonem.

Ministerstvo financí v důsledku lobbingu advokátů na Legislativní radě vlády předložilo variantu, že data o obchodní činnosti advokátů budou použitelná jen pro mezinárodní spolupráci. (Není to poprvé, kdy lobbing advokátů zafungoval. V minulosti už takto advokáti sabotovali veřejný rejstřík konečných vlastníků právnických osob,16 který navrhlo Ministerstvo financí a který by pomohl rozkrýt, kdo vydělává na veřejných zakázkách a krátí daně. Podle Legislativní rady vlády by bylo zveřejnění vlastníka firmy protiústavním zásahem do základních práv tohoto vlastníka, což je samozřejmě nesmysl.)

Na Ústavně právním výboru se podařilo schválit některé změny zákona směrem k ochraně soukromí a proti zneužití nástroje. Např., aby si údaje nemohl vyžádat každý správce daně, ale pouze Generální finanční ředitelství, a aby nebyla poskytována telefonní čísla a IP adresy, ze kterých člověk přistupuje do internetového bankovnictví.

Co mění návrh Pirátů?

Piráti měli jako prioritu volebního programu, že se zaměří na daňové úniky velkých korporací, kterými přichází veřejné rozpočty až o 57 miliard korun ročně. To nyní plníme, byť se to některým advokátům nelíbí. Proto jsem podal pozměňovací návrh č. 402,17 který rozšířil působnost navrhované úpravy i na výběr českých daní. Nezavedl žádnou povinnost shromažďovat další informace ve větším rozsahu, než dle původního návrhu. Zastupuji především české občany, kteří řádně platí daně a nechtějí doplácet na daňové úniky velkých korporací.

Můj pozměňovací návrh je znázorněn v textu níže podtrženou větou:

Úplné znění zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění návrhu novely (sn. tisk 47), pozměňovacího návrhu ÚPV (sn. tisk 47/3 bod II.3), a tohoto pozměňovacího návrhu Mgr. et Mgr. Jakuba Michálka

§ 57a

(1) Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to i v případě, že se jedná o osobu podle § 57, je povinna na vyžádání správce daně poskytnout tyto údaje nebo dokumenty:

a) údaje získané při provádění identifikace klienta,

b) údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

c) údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b),

d) dokumenty obsahující údaje podle písmen a) a b).

(2) Pokud je povinnou osobou podle odstavce 1 advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor, může vyžádat údaje a dokumenty podle odstavce 1 pouze ústřední kontaktní orgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, a to pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní nebo v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500000 Kč. Ustanovení § 26 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1, 2 a 4 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se použijí obdobně.

Z výše uvedeného návrhu je patrné, že jedinou změnou, kterou pozměňovací návrh zavádí, je rozšíření účelu vyžádání na vnitrostátní účely, a to pouze v kvalifikovaných případech podezření z daňových zločinů.

Jaké jsou kontrolní mechanismy?

Návrh Pirátů počítá s řadou kontrolních mechanismů, které jsou zabudovány do pozměňovacího návrhu Ústavně právního výboru i do mého návrhu, a které mají omezit rizika případného zneužití ze strany státních orgánů:

  • Informace bude moci vyžadovat pouze Generální finanční ředitelství (GFŘ). Nebude docházet k tomu, že si každý finanční úřad bude zákon vykládat po svém a zahlcovat povinné svými žádostmi (původně bylo navrhováno, aby žádost mohl podat každý správce daně, nyní je výše uvedeném návrhu “ústřední kontaktní orgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci”).

  • Na základě § 58 odst. 3 daňového řádu správce daně před vydáním výzvy povinné osobě přezkoumá, jestli potřebnými informacemi nedisponuje jiný orgán veřejné moci. V případě, že orgány veřejné moci potřebnými údaji nedisponují, správce daně v duchu zásady hospodárnosti posoudí, jakým nejefektivnějším způsobem lze daný údaj získat (např. zda přímo od daňového subjektu nebo od třetí osoby).

  • Pokud lze předpokládat, že předmětným údajem disponuje povinná osoba a současně představuje oslovení této osoby nejúčelnější způsob získání daného údaje, vydá správce daně výzvu povinné osobě, která bude mít vždy formu rozhodnutí podle § 101 a násl. daňového řádu, včetně příslušných náležitostí, která daňový řád pro rozhodnutí stanoví (zejména včetně příslušného odůvodnění).

  • Každá výzva musí povinně procházet Českou advokátní komorou, která by měla ohlídat, že nebude docházet ke zneužívání a pokud nebude žádost řádně odůvodněná, měla by doporučit advokátovi, ať údaje neposkytuje (viz odkaz na § 26 a 27 v citovaném ustanovení). Pokud budou informace žádány nezákonně, advokát je poskytovat nemusí a může se proti uloženým pokutám bránit u správního soudu včetně návrhu na odklad vykonatelnosti.

  • Informace budou moci být požadovány pouze u podezření na nesplněné daňové povinnosti s částkou překračující 500 000,- Kč, což odpovídá zločinu krácení daně. Normální lidi se tedy nemusí vůbec bát, i když používají služeb advokáta, protože by museli převádět nemovitost za více než 12 milionů nebo neplatit daně při měsíčním příjmu přes 270 000 Kč.

Jak to funguje v jiných státech?

Povinnost advokátů poskytovat údaje proti praní špinavých peněz je mezinárodním standardem FATF (bod 22/d ve spojení s bodem 11 doporučení FATF18) a státy EU mají typicky úpravu, že tyto údaje se poskytují správci daní, pokud provádí šetření, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Ve státech jako Velká Británie, Francie a Slovensko hrozí advokátovi vysoká pokuta, pokud data odmítá vydat. Zahraniční státy tedy mají přesně takovou úpravu, kterou navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu.

Francie

Od 1. ledna 2018 má daňová správa možnost obrátit se na finanční instituce, reglementované profese (advokát, soudní úředník apod.) na kasina atd. se žádostí o poskytnutí informací držených těmito osobami v souladu se zákonem AML, a to i pro účely vnitrostátní správy daně. Sankce činí až 10 000 EUR (čl. 109 zákona19).

Velká Británie

Podle UK AML legislativy je daňová správa („HMRC“) tzv. „law enforcement authority“, což znamená, že mohou získávat informace přímo od povinných osob („regulated persons“) a mohou informace sdílet s jinými státními orgány. AML legislativa zahrnuje i tzv. svobodné právní profese („independent legal profession“) - HMRC je pověřena dohledem podle AML legislativy nad obchodováním s peněžními službami. Předpis upravující statut HMRC (tj. „Commissioners or Revenue and Customs Act 2005”) stanoví, že informace, které získá daňová správa pro jeden ze svých účelů, může být použitá i pro jiný účel (za podmínek stanovených zákonem), tj. jakmile získá HRMC informace pro AML účely, může je použít i pro daňové účely.

Slovensko

Povinné osoby (včetně advokátů atd.) musí na vyžádání daňové správy poskytnout údaje získané podle postupů zákona AML (při identifikaci – nemají zvlášť kontrolu).

Povinnost se vztahuje i na vnitrostátní správu daní. Účinnost vloženého § 26 odst. 7 od 1. ledna 2018. Sankce - správní delikt, pokutu až 3000 EUR lze uložit opakovaně.

Chorvatsko

Novelou daňového řádu (zákon zveřejněn v lednu) – nový článek o přístupu k informacím týkajících se hloubkové kontroly skutečného vlastníka – ministerstvo financí má za účelem kontroly plnění povinností oznamující finanční instituce (jde o oznamující finanční instituci podle DAC 2/CRS) přístup k mechanismům, procedurám, dokumentům subjektů provádějících hloubkovou kontrolu na základě AML legislativy; ministerstvo financí a daňová správa má přímý přístup do veřejných rejstříků týkajících se skutečných vlastníků a trustů.

Švédsko

Již měli transponováno – jsou schopni získat informace mechanismy, procedury, dokumenty podle AML legislativy od povinných osob. Povinná automatická výměna informací podle DAC: informace jsou zpřístupněny daňové správě prostřednictvím daňového hlášení (tj. hlášení třetích stran). Orgán daňové správy může uložit osobě, která nesplnila povinnosti podle daňového řádu, aby ji splnila.

Orgán daňové správy může nařídit osobě, která má povinnost, nebo u které lze očekávat, že bude mít povinnost podat daňové hlášení, podat daňové správě informaci, kterou potřebuje, aby mohla zkontrolovat, zda tu je nebo není povinnost hlásit.

Při výměně na žádost: Pokud daňová správa dostala žádost o informaci a potřebuje informace za tím účelem, může nařídit subjektu poskytnout informace, které potřebuje a týkající se dohod nebo transakcí/obchodů této osoby s jinou osobou. Může být uložena pokuta, pokud je zde důvod domnívat se, že příkaz/rozhodnutí nebude splněno. Daňová správa může provést kontrolu, zda je splněna ohlašovací povinnost.

Slovinsko

Novela daňového řádu pouze odkazuje na směrnici Rady 2016/2258/EU o přístupu daňových orgánů k informacím o předcházení praní špinavých peněz. Vzhledem k tomu, že zákon již upravuje přístup daňových orgánů k informacím o předcházení praní špinavých peněz, nebyla nutná transpozice směrnice.

Informace o komparaci v této poslední kapitole zpracovalo na mou žádost Ministerstvo financí (viz plný materiál).

Závěr: Z výše uvedeného je patrné, že můj pozměňovací návrh je v Evropské unii zcela standardní. Navržený nástroj usnadní výběr daní u velkých korporací, které zneužívají služby advokátů, a počítá s dostatečnými zárukami proti zneužití.


  1. https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/tax-cooperation-control/vat-gap_en

  2. https://cs.wikipedia.org/wiki/Karuselov%C3%BD_podvod

  3. https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Material_2015-12-04_Sbornik-ke-konferenci-o-reverse-charge.pdf

  4. Studie Institutu ekonomických studií FSV: http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/30640,

    vyjádření Ministerstva financí ČR: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2016/reakce-ovm-24594

  5. https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_tax_rates

  6. https://www.transparency.cz/nejmene-244-mld-kc-z-verejnych-prostredku-proteklo-do-firem-z-danovych-raju/

  7. Viz pozn. č. 6. 

  8. http://denikreferendum.cz/clanek/22710-david-ondracka-hlavni-zprava-panama-papers-cast-elity-nas-okrada 

  9. http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/602030/IPOL_STU(2017)602030_EN.pdf 

  10. https://www.lidovky.cz/dukaz-o-ovlivnovani-potreboval-jsem-privatni-mistnosti-tvrdil-u-soudu-dbaly-185-/zpravy-domov.aspx?c=A160118_125334_ln_domov_mpr

  11. http://www.financnianalytickyurad.cz/download/FileUploadComponent-1544483332/1493023750_cs_vyrocni_zprava_fau_2016.pdf

  12. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-253#p2-1-g

  13. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-85#p21-6

  14. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=47

  15. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32016L2258&from=EN#ntr*1-L_2016342CS.01000101-E0006

  16. https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/babis.html

  17. http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=134467

  18. http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/recommendations/pdfs/FATF%20Recommendations%202012.pdf

  19. https://www.legifrance.gouv.fr/eli/loi/2017/12/30/2017-1837/jo/article_109

Navrhni úpravu