Praha 28. 10. 2020 – Europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová moderovala v úterý 27.10. konferenci s názvem „Pravda bolí: Boj proti dezinformacím v praxi“. Při ojedinělém online setkání se představili Laďka Morkowitz Bauerová, Jonáš Syrovátka a investigativní novináři Ondřej Kundra a Jan Žabka. Konference byla jedním z vrcholů stejnojmenné kampaně a její záznam je volně dostupný.

V úterý 27.10. se od 16 hodin uskutečnila konference s názvem „Pravda bolí: Boj proti dezinformacím v praxi“. Vzhledem k epidemiologickým opatřením proběhla formou živého přenosu, který nakonec přilákal necelou tisícovku diváků. Záznam konference zůstává volně dostupný ZDE.

„O dezinformacích pořád všichni jen mluví, v médiích i v politice. Ačkoli s dezinformacemi už nějaký čas bojují lidé na mnoha frontách, české veřejnosti stále chybí ucelený přehled. Co to vlastně je, co na ně denně odevšad útočí? Kdo za tím stojí a co tím sleduje?“ ptala se na úvod pořadatelka konference, europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová, která konferenci moderovala. V debatě se představí celkem čtyři elitní osobnosti z oblasti boje proti dezinformacím.

„O dezinformacích musíme přemýšlet jako o nástroji. Neexistuje jediná správná strategie, jak omezit vliv dezinformátorů, je třeba vždy odhalit ten aktuální zájem. Pro spoustu lidí může být šíření dezinformací prostě jen způsobem, jak zůstat v kontaktu s nějakou komunitou,“ vysvětloval Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute.

Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt, který se specializuje se na působení cizích mocností na Českou republiku a Evropu, zejména na aktivity Ruska a Číny, hovořil například o svém bádání na kauze šíření dezinformace o pirátské místopředsedkyni Olze Richterové: „Klíčovou novinářskou metodou je rozklíčování dezinformací. O Olze Richterové se šířilo že chce pozvat do České republiky davy migrantů a poskytovat jim sociální bydlení, což byl nesmysl. Šířilo se to ale lavinovitě a já jsem chtěl ten mechanismus šíření rozklíčovat, konfrontoval jsem jednotlivé šiřitele, protože to nejsou anonymové, mají svou tvář a lze je oslovit. A když jim kladete další otázky a píšete o nich pod jejich jménem, oni se musí najednou hájit – a to je další regulativ toho šíření.“

Podle Kundry od Sobotkovy vlády český stát v boji s dezinformacemi stagnuje, neboť nevytváří žádnou páteřní strukturu center boje proti dezinformacím.

„Samozřejmě je velký problém, když máte prezidenta a premiéra, jejichž velká část politiky na dezinformacích stojí,“ dodal zástupce šéfredaktora Respektu.

Laďka Mortkowitz Bauerová je první, kdo je v České republice zodpovědný za ověřování falešných zpráv na sociální síti Facebook. „Náplní mojí práce rozhodně není zjišťovat, kdo je za šíření dezinformací zodpovědný. Těch dezinformací je tolik, a já jsem v AFP sama, kdo má Českou republiku na starosti. Máme schránku, kam se mohou lidé ozvat, když se jim nelíbí, že jsme označili jejich příspěvek, takže já mám trochu náhled do těch lidí a ty reakce se velmi různí – někteří uznají chybu a příspěvek stáhnou, jiní jsou naopak velmi vulgární,“ popisovala svou práci.

Taktikou tvorby dezinformací je podle ní vycházet ze zrnka pravdy.

„To zrnko se zaobalí domněnkami, polopravdami a emocionálními vazbami.“

Číslem jedna v současných dezinformacích je pochopitelně pandemie koronaviru. Nejúspěšnější koronavirovou dezinformací na českém Facebooku byla podle Laďky Bauerové zpráva, podle které tu v roce 1996 zemřelo údajně 12 tisíc lidí za jednu sezónu.

„Ukázalo se, že tomu tak nebylo. Opět se ale ukázalo fungování dezniformací: měla zrnko pravdy – skutečně tu tehdy byla silná chřipková epidemie, a opravdu měla vyšší úmrtnost. Někdo se toho chytil, informaci překroutil a nafoukl a začalo si to žít vlastním životem,“ popsala Bauerová.

„S trollem je nejlepší vůbec nediskutovat. Jeho cílem je totiž zakořenit ve vás negativní emoce. Pokud jeho příspěvek přejdete, zjistí, že tu nemá úrodnou půdu a přesune se dál,“ popsal své pojetí trollů Jan Žabka, reportér webu HlídacíPes.org, který se zaměřuje na odhalování dezinformací pomocí online nástrojů, jenž spolupracoval s mezinárodním investigativním týmem Bellingcat, kdy ověřoval fotografie Andreje Babiše mladšího na Krymu.

Panel se věnoval i moderním metodám tvorby dezinformací. „Deepfake video pochází z prostředí pornografie. Někteří programátoři si tehdy řekli, že by bylo fajn promítnout tvář nějaké celebrity na tělo herečky v pornofilmu a získat tak de facto porno s celebritou. Dnes už ale zasahuje i do zásadní politiky. Jste schopni dát komukoli do úst jakákoli slova. Třeba nám, jak se tady bavíme. Na změnu tváře ve videu již existuje řada dostupných aplikací. Díky deepfake ale v budoucnu třeba dokáže učitel nasimulovat nějakou historickou osobnost a používat tak tento nástroj k interaktivnější výuce,“ vysvětloval Žabka.

„Věřím, že se nám podařilo uspořádat jedinečné a potřebné setkání, které pomohlo zahájit tolik potřebnou veřejnou debatu o fenoménu dezinformací.“ uzavřela Gregorová.

Celá kampaň, jejíž web s aktuálními informacemi najdete na http://pravdaboli.eu/, je financována z prostředků frakce Evropského parlamentu Greens/EFA.