Brusel/Praha, 10. února 2021 - Miliardy korun do digitalizace a také lepší kontrola nakládání s penězi na překonání ekonomické krize způsobené koronavirem. To dnes ve zkratce schválil Evropský parlament. I díky tlaku pirátských europoslanců se podařilo zajistit dobré podmínky pro čerpání až 182 miliard korun z unijního Fondu obnovy. Teď už záleží na české vládě, jak smysluplně peníze skrz Národní plán obnovy vynaloží.

Piráti podpořili návrh, díky kterému bude více transparentní, kam evropské peníze poputují. „V Evropském parlamentu se nám nakonec povedlo zavést aspoň základní pravidla transparence, povinné minimální investice do digitalizace a pravidelnou kontrolu jak program pokračuje a jestli jsou peníze vynakládány efektivně. V povinné transparenci je pak hlavně na úrovni členských států stále dost mezer, ale tento investiční plán je svými pravidly určitě posun vpřed,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa.

Nová pravidla počítají i s větší kontrolou ze strany Evropského parlamentu. Každé dva měsíce budou moci europoslanci posílat své podněty Evropské komisi, která je bude muset vzít v potaz. Po roce a půl fungování instrumentu pak úřady přezkoumají, jak efektivně jsou peníze vynakládány.

Dalším velkým úspěchem je vyčlenění minimálně 20 % peněz na digitalizaci. Pirátským europoslancům se navíc do zprávy podařilo prosadit, že digitální přerod bude v celé Evropské unii provázet ochrana osobních údajů a podpora tzv. Open Source řešení. „Od založení Pirátské strany usilujeme o vzdělanou, svobodnou a digitálně propojenou společnost. Minimálně pětina peněz z fondu obnovy může tomuto výrazně pomoci, pokud je česká vláda investuje rozumně,“ uvádí místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Přesné zacílení investic teď záleží na Národním plánu obnovy, který má v rukou každý ze členských států. Piráti už loni v prosinci nabídli vládě pomocnou ruku a zaslali premiérovi Andreji Babišovi vlastní návrh, do jakých oblastí je potřeba investovat. „Je to modernizace ekonomiky, rozvoj pedagogických pracovníků a modernizace školství, ochrana vody a krajiny, transparentní IT systémy, zateplování budov, vysokorychlostní železnice, elektromobilita, kyberbezpečnost nebo rekvalifikace pracovníků. Tyto požadavky i nabídka stále platí. Je potřeba, aby vláda Národní plán obnovy konzultovala nejen s Parlamentem, ale také se zástupci nevládních organizací, samospráv, soukromého sektoru a dalšími dotčenými subjekty,“ dodává místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, František Kopřiva.