Senátor Libor Michálek (Piráti, SZ, KDU) navrhuje omezit počet funkcí v Senátu PČR. Nějakou funkci spojenou s vysokými příplatky v současnosti vykonává většina zákonodárců. K běžnému příjmu senátora ve výši téměř 100 000 Kč měsíčně si tak přilepšují dalšími placenými funkcemi. Důvodem návrhu není pouhá úspora nákladů, ale zejména posílení nezávislosti samotných senátorů. Systém příplatků za funkce totiž doslova vede k oslabení demokratických principů fungování horní komory parlamentu. Již před hlasováním pléna Senátu je například takřka jisté, že se předsedou horní komory stane opět senátor Štěch; a to i přesto, že se proti jeho podpisu pod servilním „prohlášením Čtyř“ vyhranili i vrcholní představitelé STAN a KDU. Ti ale dnes získají místa v předsednictvu Senátu.

V tomto volebním období bylo v Senátu zřízeno téměř 30 funkcí místopředsedů výborů, jejichž výkon funkce je ročně honorován příplatkem přes 150 000 Kč. Senátor Michálek navrhuje, aby se v každém z devíti senátních výborů snížil počet místopředsedů na maximálně dva z dnešních čtyř. Úspory na nákladech spojených s příplatky za vedení by tak dosáhly několika miliónů korun ročně. Funkce napojené na vyšší příjem můžou fungovat také jako účinná páka na zákonodárce při hlasování. Z dobře placeného postu lze senátora totiž velmi snadno odvolat.

Senátor Michálek k tomu říká: „Jestliže většina zákonodárců vykonává nějakou funkci, z níž může být odvolána bez udání důvodů, může to vést k autocenzuře při hlasování. Dnes je v senátu navozena taková situace, že dva šéfové největších klubů v podstatě mohou namalovat celou strukturu vedení Senátu a jakýkoliv nesouhlas může být po zásluze potrestán.“

„Za vykonanou práci má být člověk po zásluze odměněn. Tady jsme však svědky, jak se systém příplatků za cosi nenápadně může měnit v mechanizmus na ovládnutí celé zákonodárné instituce. Stav, kdy má pár jednotlivců pod palcem většinu senátorů skrze příplatky za imaginární funkce, se dá vnímat i jako ohrožení demokracie,“ komentuje Ivan Bartoš, předseda Pirátů a dodává: „Neříkám, že každý senátor je při hlasování manipulován a ovládán obavou o ztrátu části příjmu, bude-li zbaven funkce za neposlušnost. Ovšem takto rozdané karty v Senátu tomu mohou nahrávat. Docela stačí, že i přes senátorský slib zákonodárci často hlasují na základě loajality ke svému klubu, nebo v souladu s vládním či opozičním postojem k předkládaným zákonům. Pokud je cílem přiblížit se více ideálu nezávislosti, pak je Michálkův návrh krokem ve správném směru.“

<h3>Související odkazy</h3> <h3>Kontakty</h3>