V pondělí 21. února 2022 zasedala v Bruselu Rada pro zahraniční záležitosti (tzv. FAC) ve formátu ministrů zahraničních věcí členských států EU. Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský jednal s partnery EU o bezpečnosti ve východní Evropě. Na jednání ministři zahraničí EU přizvali svého ukrajinského protějška Dmytra Kulebu.
Ministři zemí EU na okraji Rady absolvovali neformální snídani s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Vyjádřili mu solidaritu a podporu Ukrajině v oblasti finanční, materiální i vojenské. „Rada FAC schválila významný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže stabilizovat její ekonomiku,“ sdělil ministr Lipavský. Partneři EU se shodli, že budou i nadále usilovat o řešení krize ve východní Evropě, kterou způsobilo Rusko svou agresí vůči Ukrajině, mírovou cestou prostřednictvím diplomatických jednání. Jsou připraveni i uvalit sankce vůči Rusku, které jsou připravovány na úrovni Evropské komise.
Ministři hovořili také o problematice klimatické diplomacie, která je důležitým nástrojem k řešení změny klimatu jako globální výzvy na celosvětové úrovni. Mezi nově přijaté závěry patří redukce emisí, adaptace na změnu klimatu a minimalizace škod způsobených klimatickou změnou. V rámci klimatického financování byly mezi přijatými závěry splnění závazku 100 mld. EUR ročně a zahájení jednání o novém cíli po roce 2025.
Tématem byla i Bosna a Hercegovina a zpochybňování územní celistvosti země či reforma volebního zákona a ústavního pořádku. Ministři EU se shodli na potřebě jednotné reakce EU na desintegrační tendence v zemi, které jsou jasnou hrozbou pro stabilitu a suverenitu Bosny a Hercegoviny. Odezvou na porušování Daytonské dohody Srbskem mohou být restriktivní opatření a využití finančních nástrojů.
V debatě o bezpečnostní situaci v Mali panovala mezi partnery EU shoda ve snaze o udržení stability v zemi a odvrácení hrozby terorismu. Společným rozhodnutím EU je zahájení jednání o adaptaci našich misí v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky v Mali.
V rámci pracovního oběda ministři probrali témata týkající se Společné rady EU a Rady spolupráce zemí Zálivu (tzv. GCC), která se setkala poprvé od roku 2016. Záměrem je prohloubení vzájemné politické a hospodářské spolupráce i do budoucna, s ohledem na regionální bezpečnost v zemích Perského zálivu.