Ústavní soud dnes zamítl návrh ve věci zrušení cenzurních paragrafů v Babišově Zákonu o hazardních hrách. Návrh na zrušení paragrafů zavádějících cenzuru na Internet podala v srpnu 2016 skupina senátorů spolu s Piráty a iniciativou Přichází cenzor.

Zlobovaný zákon, podle něhož můžou úředníci ministerstva financí bez soudu nařídit blokování libovolných internetových stránek, byl ostře kritizován nejen Piráty, ale i řadou profesních organizací sdružených pod hlavičkou Iniciativy Přichází cenzor. Kritiky cenzurního a hlavně technicky náročného blokování tak byl například i SPIR, který sdružuje desítky poskytovatelů připojení a internetových firem včetně operátorů či největšího českého portálu Seznam.cz, nebo sdružení poskytovatelů připojení ISP Alliance.

Ani v tuto chvíli není jasné, jak si ministerstvo onu blokaci konkrétně představuje. V prosinci loňského roku při pracovní skupině pořádané na ČVUT zástupci MF vágně ujišťovali poskytovatele, že požadavky na blokaci od 1. 1. 2017 padat nezačnou. Nejdříve prý na přelomu března a dubna. Pouhé toto vyjádření potvrdilo naprostou nepřipravenosti a nekompetentnost ministerstva financí v oblasti Internetových služeb a technické realizace tohoto laicky připraveného zákona.

Pirátům bylo nabídnuto místo v rozkladové komisi, která by měla řešit případná odvolání se vůči blokaci nařízené úředníky MF. Předseda Pirátů Bartoš i zástupci dalších věcných kritiků, například ústavní právník Marek Antoš, však tuto nabídku odmítli. Důvodem je, že poslední slovo v konečném rozhodnutí o blokaci má ministr financí, nezávisle na vůli komise.

„Celý postup odpovídá stylu Andreje Babiše. Ve finále si alibisticky těsně před schválením zákona sice vyslechl všechny kritické hlasy, ale zcela je ignoroval on i jeho tým. K 1. lednu 2017 tak zákon začal platit, aniž by kdokoliv z poskytovatelů připojení věděl, jakým způsobem jej má naplnit. Aby to Adnrej Babiš píárově zakulatil, pozve následně k participaci na cenzuře její největší kritiky. Naší účastí bychom tak jeho postup legitimizovali. Andrej Babiš to ví, ale Pirát také ví.“ Komentuje kroky ministerstva Ivan Bartoš, předseda Pirátů, který striktně odmítl účast v rozkladové komisi.

Rozhodování Ústavního soudu v online přenosu sledovali dnes (22. února) účastníci tematické konference Stát vs. svoboda internetu. Na programu jsou hned 4 oblasti, které upravují nové české zákonů znamenající bezprecedentní zásah do práva na šíření informací i práva na soukromí. V bloku o sledování občanů na internetu vystoupil i předseda Pirátů spolu s ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem. Tématem byla problematická a nejspíš i protiústavní novela zákona o Vojenském zpravodajství, která má Rozvědce umožnit sledování kompletní komunikace na celém internetu. Premiér Sobotka po kritice odložil projednávání zákona na březen.

„Od vystoupení Kamila Tichého na konferenci Digitální Česko pořádané 16. ledna pracujeme s informací, že ministerstvo obrany pod vedením Martina Stropnického již nakoupilo potřebnou sledovací technologii. Schválení zákona je tedy dle mého názoru opět opičárna pro občany a je pouze formální. Tuto informaci patrně omylem poskytl na konferenci Kamil Tichý, zástupce ředitele Národního centra kybernetických sil,“ komentuje další kritickou legislativu předseda Pirátů Ivan Bartoš. V této souvislosti je potřeba připomenout, že plošné sledování tedy sběr provozních a lokalizačních dat spojených s konrétními uživateli a jejich uchovávání pro jiné než provozní účely je v Evropské unii ilegální. Rozhodl o tom v prosinci 2016 Evropský soudní dvůr. Legislativa, která ukládá provozovatelům povinnost plošně sbírat data o elektronické a telefonické komunikaci uživatelů, je v rozporu s právem EU, jež povoluje pouze cílený sběr dat v případě vyšetřování závažného trestného činu.

<h3>Související odkazy</h3> <h3>Kontakty</h3>