Praha, 7. dubna 2022 – Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely stavebního zákona, díky níž konečně začne v ČR fungovat stavební řízení a nenastane hrozící kolaps. Ten by byl totiž důsledkem destrukce smíšeného modelu veřejné správy. Ve spolupráci se samosprávami a kraji chceme tímto krokem změnit nový stavební zákon a zachovat stavební úřady na místní úrovni, kde rozhodují se znalostí prostředí. Stále přitom platí hlavní motto: Jeden úřad, jedno podání, jedno razítko.

„Naším cílem je, aby bylo stavební řízení předvídatelné a dokázalo se pružně přizpůsobit různým typům staveb a především pak, aby stavebník jednal pouze s jedním úřadem, a to nejlépe elektronicky. Není možné, aby lidé v jednadvacátém století čekali s papíry v ruce ve frontě na úřadě a trávili tím svoji dovolenou, jak tomu mnohokrát bývá. To je holý nesmysl,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, přičemž dodává: „Stavební zákon byl ušitý horkou jehlou a v rozporu se všemi politickými dohodami. Chceme napravit nejhorší excesy, které podle našeho názoru ohrožují jak stavební řízení samotné, tak zejména ochranu veřejných zájmů.“

Novela ponechává Specializovaný a odvolací stavební úřad (SOSÚ) pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby, který bude rozhodovat o takzvaných vyhrazených stavbách, tedy o velkých infrastrukturních projektech, dálnicích, elektrárnách atd. Na SOSÚ budou pracovat zaměstnanci specializovaní pouze na tento typ staveb, čímž se zvýší rychlost a kvalita. Zaveden bude také institut jednotného environmentálního povolení.

Cílem návrhu novely nového stavebního zákona je, aby nová institucionální podoba reagovala na skutečný výkon stávajících stavebních úřadů a ustanovila stavební úřad tam, kde bude k dispozici dostatek kvalifikovaných úředníků na straně jedné a bude zajištěna digitalizace, která je pak nezbytným předpokladem pro rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení prostřednictvím Portálu stavebníka. Navrhuje se také posílení metodické role Ministerstva pro místní rozvoj zejména ve vztahu k obcím.

Z pohledu dotčených orgánů dochází oproti platnému stavebnímu zákonu ke změně v původním pojetí integrace dotčených orgánů. Dotčené orgány, které dnes nejsou součástí státní správy, integrovány do stavební správy nebudou. Náhradou za tuto změnu je ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí navrhováno do stavebního zákona zakotvení tzv. jednotného závazného stanoviska, které bude sloužit jako podklad pro stavební úřad v řízení o povolení záměru. Toto jednotné závazné stanovisku bude obsahovat podmínky a posouzení všech dotčených veřejných zájmů v oblasti ochrany životního prostředí.

Zrychlujeme proces územního plánování. Dřívější “zjednodušené projednání“ bude nově standardem. V oblasti územního plánování je totiž cílem novely posílení role samosprávy v procesech pořizování územních opatření (o stavební uzávěře a o asanaci území), kdy bude nově samospráva (rada obce nebo rada kraje) rozhodovat o pořízení a vydávat územní opatření. Pořizování zajistí příslušný úřad územního plánování. Nově budou jasně identifikovány dotčené orgány, které se k návrhu územního opatření o stavební uzávěře vyjadřují. Významné je opětovné zavedení politiky územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu, a to v rozsahu stávající politiky územního rozvoje. Změny územně plánovacích dokumentací budou pořizovány pouze zkráceným postupem, který odpovídá stavebnímu zákonu z roku 2006.