„Slyšeli jsme hlasitý odpor vlády proti Chat Control a podobná prohlášení zaznívala i od poslanců ANO v Evropském parlamentu. Ti nejprve hlasovali proti, pak podpořili znovuotevření otázky, následně opět hlasovali proti, a nakonec jejich vláda na Radě souhlasila s přijetím výjimky. To je neuvěřitelný nepořádek a hlavně podvod na voliče a občany. Navenek se tváří jako ochránci soukromí, ale když přijde na skutečné rozhodnutí, podpoří možnost plošného skenování komunikace,“ říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
Původní dočasná výjimka skončila 3. dubna 2026. Rada EU ale schválila její obnovení, které má platit do 3. dubna 2028. Poskytovatelé komunikačních služeb tak mohou dobrovolně využívat technologie k odhalování, nahlašování a odstraňování materiálů sexuálního zneužívání dětí.
Na české úrovni se tématu věnuje pirátská poslankyně Michaela Moricová, která již interpelovala ministra vnitra Lubomíra Metnara i ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Vláda podle ní nedokáže věrohodně vysvětlit rozpor mezi svými veřejnými sliby a skutečným postupem v Bruselu.
„Ministry Metnara a Havlíčka jsem interpelovala právě proto, aby vysvětlili, proč vláda podporuje něco, proti čemu se před občany tak hlasitě vymezuje. Místo jasné odpovědi jsem ale dostala jen výmluvy a lži. Ministerstvo vnitra například tvrdí, že se nová výjimka primárně zaměřuje jenom na známé materiály identifikované pomocí digitálních otisků a na případy nahlášené uživateli, a že tím omezuje plošné preventivní monitorování. To ale není pravda. Skenování se týká veškerého obsahu sexuálního zneužívání dětí, kvůli čemu právě často automatické nástroje detekují chybně i nezávadný obsah a zatěžují tím policii nebo zbytečně blokují účty nevinným občanům. Vláda by měla otevřeně říct, co v Bruselu skutečně podpořila,“ uvádí Michaela Moricová.
Piráti zároveň zdůrazňují, že ochrana dětí a ochrana soukromí nejsou protiklady. Podporují účinná vyšetřování, cílená opatření proti pachatelům či lepší prevenci. Vedle obnovené dočasné výjimky pokračují jednání o trvalém evropském nařízení, známém jako Chat Control 2.0. Právě v něm se bude rozhodovat o dlouhodobých pravidlech pro detekci materiálů sexuálního zneužívání dětí a o hranicích zásahů do soukromé komunikace.
„Naší prioritou je, aby trvalá úprava neotevřela dveře k plošnému sledování a neoslabovala koncové šifrování. Nejtěžší bude vyjednat, jaký obsah vůbec smí být předmětem detekce, za jakých podmínek a kdo o takovém zásahu rozhoduje. Prosazuji, aby se kontrola komunikace týkala konkrétních podezřelých a probíhala na základě povolení soudu, nikoliv preventivně u celé populace. Děti potřebují skutečnou ochranu před pachateli, ne systém, který ze všech občanů dělá podezřelé,“ uzavírá Markéta Gregorová.