„Nechceme kriminalizovat sexuální práci ani lidi, kteří se svobodně rozhodnou vytvářet explicitní obsah. Chceme ale jasně pojmenovat situace, kdy někdo využívá nezkušenosti, ekonomické závislosti nebo zranitelnosti druhého člověka a staví na tom svůj vlastní zisk. Svoboda musí znamenat nejen možnost začít, ale také možnost říct ne a odejít,“ říká poslankyně Kateřina Stojanová a zdůraznila, že samotná tvorba erotického obsahu na internetu není problémem, který by měl stát trestat. Klíčová je však hranice mezi dobrovolnou spoluprací a situací, kdy jedna osoba začne druhou ovládat, ekonomicky na ní profitovat nebo využívat její nezkušenost a zranitelnost.
Právě novelu trestního zákoníku, která by tvůrce lépe chránila i v prostředí internetu, Stojanová připravila a formou pozměňovacího návrhu ji dnes předloží i Sněmovně. Stojanová tak legislativními kroky navazuje na případ influencera Adama Kajumiho a jeho agentury, který před rokem otevřela novinářka Apolena Rychlíková.
Ve své investigativní práci popsala zkušenosti žen, které s agenturou uzavřely nevýhodné smlouvy a následně byly podle jejich svědectví tlačeny do tvorby obsahu, který původně vytvářet nechtěly. Případ následně začala prověřovat policie a podle aktuálních informací čelí čtveřice lidí obvinění z obchodování s lidmi.
Rychlíková se zúčastnila i debaty ve Sněmovně a upozornila především na to, že digitální vykořisťování může vznikat v prostředí, které na první pohled působí jako běžný influencer marketing nebo podnikání na platformách typu OnlyFans. Zároveň podle ní ukazuje, že zneužití důvěry nemusí začínat otevřeným nátlakem.
„Adam Kajumi nebyl někdo, kdo by působil na okraji společnosti. Byl to známý influencer, který kolem sebe vybudoval celé impérium a síť zhruba padesáti žen. Některé ženy přitom do tohoto systému lákal i prostřednictvím romantického vztahu a důvěry, která byla následně využita k jejich vykořisťování. Následky pro oběti nemusí skončit ve chvíli, kdy ze systému odejdou. Některé oběti si z této zkušenosti odnášejí dlouhodobé psychické následky,“ uvedla Apolena Rychlíková.
Podle Jany Dvořákové z organizace Rozkoš bez Rizika se podoba a trendy sexuální práce v posledních letech výrazně proměnila. Zkušenosti organizace monitorují uzavírání velkých nočních klubů a přesun scény do privátních bytů a do online prostředí. To přináší nové formy rizik, například složité smlouvy, které mohou být především pro mladé lidi obtížně srozumitelné, nebo smluvní odkazy na další dokumenty, které není jednoduché dohledat.
„Nejohroženější skupinou jsou podle našich zkušeností mladí dospělí mezi 18 a 20 lety. U online obsahu je navíc zásadní, že fotografie nebo jiné materiály mohou zůstat v oběhu klidně i pět nebo deset let. Musíme proto velmi dobře rozlišovat mezi situací, kdy člověk se spoluprací skutečně souhlasí a může svůj souhlas kdykoliv odvolat, a situací, kdy už tuto možnost fakticky nemá,“ uvedla Jana Dvořáková.
Účastníci zároveň upozornili, že jakákoliv nová regulace musí být nastavena tak, aby v důsledku neohrozila samotné sexuální pracovnice a pracovníky. Právě možnost svobodně souhlas odvolat, kontrola nad vlastním obsahem a příjmy nebo míra kontroly ze strany osoby, která službu zprostředkovává, byly jedněmi z klíčových témat diskuse.
„Je potřeba velmi přesně určit hranici mezi tím, co chceme skutečně postihovat, a tím, co už postihovat nechceme. Pokud budeme měnit trestní právo, měli bychom se na problém dívat zároveň z pohledu online i offline prostředí, aby nová úprava neměla nezamýšlené dopady,“ uvedla Petra Klímová z Ministerstva spravedlnosti.
Kulatý stůl zároveň otevřel otázku připravované změny trestního zákoníku, které dnes projednává Sněmovna. Novela má na nové formy vykořisťování reagovat komplexněji. Podle Kateřiny Stojanové je však důležité hledat řešení, které může pomoci co nejdříve.
K novele trestního zákoníku, kterou Sněmovna dnes projednává, proto předkládá poslankyně Kateřina Stojanová dva pozměňovací návrhy, které mohou urychlit přijetí klíčových změn a zároveň zlepšit dostupnost pomoci obětem. „Můj první návrh reaguje právě na ta rizika sexuálního vykořisťování na internetu, na která upozornila kauza Kajumi. Pracuje mimo jiné s nezkušeností a digitální neznalostí člověka, které mohou být v online prostředí snadno zneužity. Zpřesňuje postih těch, kteří zneužívají zranitelnosti druhých, ovládají jejich tvorbu sexuálního obsahu, a kořistí z ní, a výslovně zahrnuje i další formy obchodování s lidmi. Druhý návrh pak obětem zpřístupní peněžitou pomoc od státu na psychoterapii a další odborné služby až do výše dvou průměrných mezd, aniž by musely prokazovat následky dosahující zákonné hranice ublížení na zdraví. Vykořisťování může člověku zásadně poškodit život i bez viditelných zranění a stát musí obětem pomoci se zotavením,” uzavřela Stojanová.