„Evropská komise poprvé otevřela debatu o tom, jaké dlouhodobé koncepční projekty bude potřeba připravit, abychom přestali poškozovat planetu. Tempo snižování naplánované pro tuto dekádu se totiž bohužel ukazuje jako příliš pomalé. Je to důležitý signál i směrem k ostatním signatářům Pařížské dohody, kteří v letošním roce mají začít reportovat, jaké konkrétní kroky směrem k dekarbonizaci podnikají. Evropa ukazuje, že svůj díl odpovědnosti chce brát i nadále vážně,“ uvedl pirátský europoslanec a předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa. Pod Pařížskou dohodu se podepsaly prakticky všechny státy světa, včetně Číny, USA a dalších velkých znečišťovatelů.
Podle Peksy je zodpovědné, že se Komise začala věnovat potřebným změnám pro další dekádu, i když už jí končí mandát a v tomto složení nestihne deklarované návrhy uvést do praxe. „Klimatická změna je reálná hrozba, které se bude muset věnovat každá další Komise i všechny členské státy. Koncepční změny v energetice, dopravě nebo zemědělství nejde dělat ze dne na den, a je proto správně, že se už dnes bavíme o horizontu roku 2040,“ říká Mikuláš Peksa.
Návrh na snížení emisí o 90 % je podle něj realistický. Upozornil také na stanovisko odborného klimatického panelu, který doporučoval, aby tempo dekarbonizace ještě zrychlilo. Konkrétně navrhoval snížení emisí až o 95 % ve srovnání se stavem roku 1990. To lépe odpovídá vysokému podílu Evropy na historických emisích. Rychlejší tempo by také mělo umožnit, aby evropský kontinent v roce 2050 dosáhl takzvané uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy v ekonomice vzniká jen tolik emisí, kolik je zároveň schopná odbourat.
Nové cíle zapadají do současných evropských dekarbonizačních plánů. V roce 2021 začal platit evropský klimatický zákon, který stanoví závazné milníky ve snižování uhlíkových emisí pro roky 2030 a 2050. Zatímco konkrétní kroky pro tuto dekádu jsou už z velké části v realizaci, ambice pro následující desetiletí zatím nebyly ani na stole. Návrh Evropské komise pro rok 2040 zatím není závazný.