„Evropská unie nesmí být naivní vůči investicím ze zemí, které se netají snahou získávat vliv nad strategickými technologiemi nebo kritickou infrastrukturou. Nová pravidla nám konečně umožní lépe koordinovat ochranu napříč členskými státy a odstranit velké rozdíly mezi jednotlivými národními systémy. Jsem ráda, že se mi podařilo rozšířit seznam citlivých oblastí například o generativní umělou inteligenci, kvantové technologie nebo pokročilé šifrování. Zároveň jsme usilovali o to, aby pravidla byla transparentnější a předvídatelnější i pro férové investory. Evropská bezpečnost a technologická suverenita musí být v dnešní době mnohem větší prioritou,“ říká Gregorová.
Nová pravidla rozšiřují okruh sektorů, u kterých budou členské státy povinně posuzovat možné bezpečnostní riziko zahraničních investic. Vedle energetiky, dopravy nebo obranného průmyslu se nově zaměří také na strategické digitální technologie, polovodiče, umělou inteligenci či biotechnologie. Nařízení zároveň posiluje spolupráci mezi členskými státy a Evropskou komisí, aby bylo možné rychleji reagovat na rizikové investice napříč Evropskou unií.
„V minulosti jsme viděli případy, kdy autoritářské režimy využívaly ekonomické investice jako nástroj politického vlivu nebo přístupu k citlivým technologiím. Evropa potřebuje otevřený trh, ale zároveň musí umět chránit svoje bezpečnostní zájmy. Právě o nalezení této rovnováhy nová pravidla jsou,“ dodává Gregorová.
Součástí finální dohody jsou také přísnější požadavky na transparentnost investorských struktur a lepší sdílení informací mezi členskými státy. Cílem je zabránit situacím, kdy zahraniční aktéři využívají rozdílných pravidel v jednotlivých zemích k získávání strategického vlivu uvnitř Evropské unie. Pravidla začnou platit do 12 měsíců.