Nová zelená úsporám od letoška mění logiku podpory. Zranitelné domácnosti mohou získat přímou dotaci až 400 tisíc korun: až 250 tisíc na zateplení a dalších 150 tisíc na zdroj tepla či malou fotovoltaiku. Ostatním stát nabízí bezúročné úvěry – až 750 tisíc na dílčí a dva miliony korun na komplexní renovaci rodinného domu. Splatnost může dosáhnout 15 let, u části nízkopříjmových domácností až 25 let.
To je bezesporu správný směr. Plošná dotace dává stejné veřejné peníze lidem, kteří by renovovali i bez ní. Bezúročný úvěr naopak umožňuje jednu korunu veřejné podpory použít opakovaně a zapojit soukromý kapitál. První zájem ostatně existuje: během jediného měsíce domácnosti předložily projekty počítající s úvěry za 2,3 miliardy korun.
Slabinou této cesty zůstává bankovní síto. Úvěr dostane jen domácnost, která projde posouzením schopnosti splácet. Mezi příjemci sociálních dávek a bonitní střední třídou přitom existuje početná skupina lidí s domem, ale bez dostatečných příjmů či úspor. A právě ta může z programu vypadnout.
Vláda by proto nyní neměla obnovovat dotace pro všechny. Měla by místo toho sledovat, kolik schválených projektů banky skutečně financují, a pro domácnosti těsně nad hranicí zranitelnosti připravit kombinaci menší dotace, garance a dlouhodobého úvěru.
Úspěchem, který se bude ve finále počítat, není počet přijatých žádostí. Skutečným cílem celé politiky je především méně promrhané energie a nižší účty domácností, které by renovaci bez veřejné pomoci nezvládly.