Společně s Ivanem Bartošem konferenci zahájil také předseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek, který nad akcí převzal záštitu.
„Stát, který neví, na kom a na čem je kriticky závislý, nemůže svoje rizika skutečně řídit a chránit své občany. Všichni jsme to viděli – pandemie, válka na Ukrajině i další vyostřující se geopolitické konflikty nám na vlastní oči ukázaly, jak rychle se nás zdánlivě vzdálený problém začne velmi osobně týkat. Ať už jde o výpadek léků, nedostatek roušek či jiných zdravotnických materiálů, růst cen, zastavení dodávek některých surovin a produktů nebo o vzrůstající bezpečnostní hrozbu. Odolnost státu opravdu nezačíná až ve chvíli, kdy krize přijde a my jsme donuceni reagovat. Začíná tím, že svoje slabá místa známe a máme plán, co s nimi. Bez toho se neobejdeme,“ uvedl hlavní organizátor konference Ivan Bartoš.
Konference propojila unikátní pohledy odborníků z mnoha zemí i oblastí.
Praktickou zkušenost s ochranou kritické infrastruktury přímo během válečného konfliktu přinesl Sergii Nazarenko z ukrajinské státní energetické společnosti NPC Ukrenergo. Na evropskou technologickou politiku a nutnost lepšího propojení obranného plánování s průmyslem navázal CEO organizace GLOBSEC a expert na evropskou regulaci Daniel Braun.
Silným tématem byly také kybernetické a hybridní hrozby. Bývalý šéf Avastu, investor a technologický lídr Ondřej Vlček z Aisle společně s ředitelem NÚKIB Lukášem Kintrem a CEO společnosti Semantic Visions Janem Balatkou debatovali o tom, jak mohou umělá inteligence, práce s otevřenými daty a moderní analytické nástroje pomoci státu rozpoznat hrozby dříve, než přerostou v krizi. Jedním z konkrétních závěrů jejich debaty byla shoda na nutnosti vytvořit funkční národní systém včasného varování.
Samostatná debata se věnovala technologické a ekonomické suverenitě Evropy. O potřebě bezpečně diverzifikovat dodavatelské řetězce a zároveň budovat vlastní evropské kapacity diskutovali Miroslav Podrábský ze Škoda Auto, Lenka Axlerová z Microsoftu, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a investorka Diana Rádl Rogerová z Druhé ekonomické trasnformace společně se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu.
Specifické potřeby armády a obranného průmyslu pak v dalším z diskuzních bloků zdůraznili brig. gen. Petr Šnajdárek (Ministerstvo obrany ČR) a Jaroslav Pecháček z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Perspektivu energetiky a telekomunikací doplnili výkonný ředitel AKI ČR Michal Moroz a Juraj Hrabovský ze společnosti URC Systems.
Z celodenní konference vzešlo několik priorit, kterými by se podle účastníků měla zabývat vláda i Parlament. Patří mezi ně především:
- Navržení národní strategie bezpečnosti dodavatelských řetězců s jasnými prioritami a gescí. Česko by mělo vytvořit národní strategii bezpečnosti dodavatelských řetězců, která jasně určí klíčové oblasti, odpovědnost jednotlivých institucí a způsob řízení rizik.
- Stát by zároveň měl zmapovat své kritické závislosti až na úroveň subdodavatelů a pravidelně je testovat na krizových scénářích, jako je rozsáhlý blackout nebo dlouhodobý výpadek cloudových služeb.
- Další prioritou je vznik systému včasného varování, který by pomocí OSINT, umělé inteligence a datové analytiky sledoval technologická, geopolitická a sankční rizika.
- Zahrnutí bezpečnosti do veřejného zadávání. Vedle ceny by měl stát důsledně posuzovat například původ technologií, možnost jejich kontroly nebo garantovaný servis.
- Dlouhodobým cílem má být rovněž posílení evropské technologické suverenity v oblastech, kde může jednostranná závislost představovat bezpečnostní riziko – například u polovodičů, cloudových služeb nebo kritických surovin.
„Nejde o to, aby si Česko všechno vyrábělo samo. Jde o to, abychom přesně věděli, bez čeho se stát v krizi neobejde, odkud to bereme a jakou máme alternativu, když dodávky ze dne na den skončí. U energií, dat, technologií ani obranných kapacit si prostě nemůžeme dovolit hasit požár až ve chvíli, kdy všude kolem nás hoří“, shrnul nosnou tezi konference Bartoš.
Podle Bartoše by na konferenci měl navázat vznik stálé platformy pro spolupráci státu, průmyslu a technologického sektoru. Ta by umožnila kritická rizika průběžně identifikovat a připravovat konkrétní řešení dříve, než přijde další krize.
V následujících dnech bude ze závěrů konference formulován podklad pro výbor pro obranu. Ten by svým usnesením, dle Bartoše i Fleka, měl převést tyto výstupy v konkrétní úkoly o nichž je potřeba na půdě výboru diskutovat napříč politickými stranami.