Například britská zkušenost ukazuje, jak obtížné je tyto případy dokazovat: v Devonu a Cornwallu bylo za rok nahlášeno 311 incidentů, testování proběhlo u 198 a pouze 17 případů bylo testem potvrzeno. Potřebujeme proto rychlou toxikologii, proškolenou policii a zdravotníky, sběr dat a dostupnou pomoc obětem.
Často ve veřejném prostoru slýcháme rady, jak si mají holky hlídat své skleničky. Radíme to svým dcerám i kamarádkám. Já bych ale chtěla dodat druhou polovinu téhle rady: mluvme i se svými syny o tom, že hodit někomu něco do pití prostě není v pořádku. Prevence musí začít doma a ve škole.
A právě v tomto ohledu mám největší obavy. Vláda totiž přesunula protidrogovou agendu z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví. S Piráty i odborníky jsem před tím mnohokrát varovala právě kvůli riziku oslabení meziresortního přístupu, který zahrnuje zdravotnictví, školství, sociální oblast, bezpečnost i prevenci.
Jako terapeutka jsem mnohokrát pracovala s oběťmi sexuálního násilí. A můžu vám říct, že za mnou nikdy nikdo nepřišel s tím, že ho někdo „jen“ omámil. Přicházejí s tím, co následovalo. S traumatem z násilí, výpadky paměti, ale také se studem, že to nikomu neřekli, protože byli opilí a báli se, že jim nikdo nebude věřit, s přesvědčením, že si za to mohli sami, protože hodně pili. Dámy a pánové, ne. Odpovědnost vždy nese pachatel. Ten člověk, který někomu jinému hodil do pití látku bez jeho vědomí. Proto zaveďme trestný čin drink spikingu. Ale nezapomínejme ani na prevenci.