„Dopady sociálních sítí nejen na děti jsou ohromný problém, který samozřejmě musíme řešit. Ale směr, kterým se vydala Komise není dobrý. Například aby mohl fungovat zákaz, musíme začít kontrolovat věk uživatelů. Tedy nejen dětí, ale každého, kdo si chce založit účet. To považuji za nebezpečné. Čím více údajů o své identitě musíme při pohybu na internetu poskytovat, tím větší je riziko jejich zneužití nebo úniku,“ říká Gregorová, s tím, že děti budou ti první, kteří se naučí pravidla obcházet, jak se ukázalo v případě australského zákazu.
Komise zároveň navrhuje evropský systém, který má umožnit prokázat pouze dosažení určitého věku, aniž by služba získala identitu, datum narození či přesný věk uživatele. Systém má být interoperabilní s evropskou peněženkou digitální identity. „Evropská digitální identita má být dobrovolná. Nechci, abychom ji zadními vrátky proměnili v něco, bez čeho se člověk prakticky nedostane na internet. Mnohem rozumnější je dát do rukou nástroje rodičům. Telefon nebo počítač dítěti zpravidla pořizuje a nastavuje rodič. Už při prvním spuštění by proto měl mít jednoduchou možnost vytvořit dětský účet, určit, které služby může dítě používat, a nastavit omezení odpovídající jeho věku,“ dodává Gregorová.
Gregorová naopak vítá část návrhu zaměřenou na takzvaný safe-by-design, tedy bezpečnější provedení samotných digitálních služeb. Komise chce na sítích pro děti mezi 15 a 18 lety například omezit závislostní prvky, upravit doporučovací algoritmy, zavést časová omezení a chránit dobu spánku a vyučování. „Nekonečné scrollování, návykové algoritmy nebo neustálé notifikace nejsou problémem jen pro děti. Duševní zdraví ovlivňují sociální sítě také u dospělých. Proto budu prosazovat, aby možnost používat bezpečné sociální sítě měl každý,“ říká Gregorová. Nařízení má zasáhnout také videohry.
Komise navrhuje mimo jiné ochranu před návykovým designem i u videoher. „Děti samozřejmě musíme chránit před mechanismy připomínajícími hazard. Není ale důvod kvůli tomu plošně zatěžovat celý herní průmysl. I tady dává větší smysl kvalitní rodičovská kontrola, díky které rodiče rozhodnou, ke kterým hrám a funkcím jejich dítě bude mít přístup,“ doplňuje Gregorová.
Europoslankyně zároveň připomíná, že již platný Digital Services Act řadu cílů Kids Actu už řeší nyní. „DSA například ukládá platformám povinnost chránit nezletilé a řešit systémová rizika včetně negativních dopadů na jejich duševní zdraví a návykového designu. Komise by ho měla lépe vymáhat a ne bezhlavě tvořit další legislativy,” uzavírá. Návrh nyní čeká vyjednávání v Evropském parlamentu a mezi členskými státy, takže jeho konečná podoba se ještě může výrazně změnit.