Mladí lidé mají mít hlas při rozhodování o svých obcích
Piráti se dlouhodobě zasazují o snížení věkové hranice pro účast v komunálních volbách na 16 let a jejich poslankyně a poslanci se připojí k návrhu, který tuto změnu prosazuje. Vláda k němu zaujala zamítavé stanovisko.
„Mladí lidé nejsou jen budoucností, jsou součástí společnosti už dnes. V šestnácti mohou pracovat, platit daně a zapojovat se do veřejného života, ale nemohou rozhodovat o podobě obce, ve které žijí. Chceme, aby jejich hlas byl slyšet,“ říká Samuel Volpe, pirátský poslanec a člen Mladé vlády.
Mladá vláda chce na tuto debatu navázat vlastním návrhem, jak zapojení mladých lidí do rozhodování o obcích posunout ještě dál. Vedle volebního práva chtějí Piráti prosazovat také vznik mladých rad při radách obcí, ve kterých by studující základních a středních škol mohli předkládat vlastní návrhy a podílet se na rozhodování o rozvoji svého okolí. Mladí pirátští kandidáti se k jejich prosazování v řadě obcí zavázali.
„Rozhodnutí politiků ovlivňují i ty, kteří ponesou jejich důsledky za deset, dvacet nebo třicet let. Chceme, aby možnost ovlivňovat dění kolem sebe nebyla výsadou mladých lidí jen v několika městech. Proto chceme s panem prezidentem diskutovat o tom, jak obce motivovat k zakládání mladých rad a zda by jejich zřizování nemělo být povinné alespoň ve větších obcích,“ říká Kristián Sušer z Mladé vlády.
Bydlení musí znamenat také jistotu
Dalším tématem bude krize nájemního bydlení a opakované uzavírání krátkodobých nájemních smluv. Ty mohou lidi držet v nejistotě a odrazovat je od toho, aby se ozvali proti nespravedlivým podmínkám nebo nepřiměřenému zvyšování nájemného.
„Práva nájemníků nesmějí existovat jen na papíře. Lidé se jich musí mít možnost domáhat, aniž by se báli, že přijdou o střechu nad hlavou. Dostupné bydlení totiž znamená nejen najít byt, ale také mít jistotu, že v něm člověk může zůstat a plánovat svůj život,“ doplnil Kristián Sušer.
O tom, kdo bude studovat, nemá rozhodovat peněženka rodičů
Mladá vláda chce prezidentovi představit také návrh studentských vratných grantů, které by pomohly pokrýt životní náklady během vysokoškolského studia. Studenti by podporu spláceli bez úroků až po dokončení školy, a teprve pokud by jejich příjem překročil stanovenou hranici.
„Nechceme, aby o tom, kdo bude studovat, rozhodovala peněženka rodičů. Chceme, aby rozhodoval talent a chuť se učit. Podpora studentů není jen pomoc těm, kteří právě studují. Je to investice do prosperity celé země a způsob, jak nepřicházet o talenty kvůli finanční situaci rodiny,“ uvedla Marcela Šimková z Mladé vlády.
Setkání s prezidentem chce Mladá vláda využít k otevření debaty o konkrétních krocích, které mladé generaci zajistí rovnější příležitosti, větší jistotu a možnost aktivně ovlivňovat svou budoucnost.