„Česko je země mnoha strategií, které se ale málokdy naplňují tak, jak je to napsané na papíře. Přitom je naprosto zásadní, abychom dělali správné kroky včas. Zejména kvůli ochraně klimatu a také kvůli tomu, abychom předešli dopadům na lidi, jako jsou třeba dražší energie nebo úbytek vody. Klimatický zákon to má zajistit,” uvedla poslankyně Kocmanová k tomu, proč je takový zákon potřeba.
Dalším důvodem je podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy to, že Česko nemá jasný právní rámec pro klimatické investice. „V dohledné době má Česká republika k dispozici kolem jednoho bilionu korun z evropských zdrojů na dekarbonizaci, modernizaci průmyslu, dopravy nebo energetiky a spravedlivou transformaci. Bez kvalitní legislativy ale hrozí, že peníze zmizí v neužitečných projektech, namísto toho, aby se využily správně,” varoval Peksa.
Správně nasměrované investice by přitom mohly lidem pomoct. „Modernizace energetiky totiž v důsledku bude mít pro lidi pozitivní přínos, například ve formě nižších cen za energie. Klimatický zákon je k tomu nezbytný krok,” doplňuje Klára Kocmanová.
O předloze chtějí Kocmanová s Peksou nyní jednat s veřejností a zástupci ostatních politických stran. „Jsme připraveni jednat o konkrétních ustanoveních tak, aby byl výsledkem kvalitní a efektivní zákon. Hlavní smysl ale musí zůstat: Česko potřebuje efektivně snižovat emise a brát ochranu klimatu vážně. Planetu máme totiž jen jednu, a proto je slova o její ochraně třeba co nejdříve začít měnit v činy. Dříve, než bude pozdě,” říká poslankyně Kocmanová.
Česká republika v roce 2016 ratifikovala takzvanou Pařížskou dohodu, kde se zavázala snižovat emise a dělat aktivní kroky směrem k tomu, aby se podařilo udržet nárůst teploty na planetě pod 1,5 °C. Předložení antifosilního zákona tehdejší vláda zvažovala, nakonec k tomu ale nenašla odvahu.
V roce 2021 se zástupci spolků, obcí i jednotlivců obrátili na soud kvůli tomu, že české úřady dělají pro ochranu klimatu málo. Soudy klimatické žalobě nejprve vyhověly, následně ale Nejvyšší správní soud jejich verdikty zrušil právě s odkazem na to, že klimatické cíle nejsou součástí českých zákonů. Schválení klimatického zákona patří i mezi požadavky univerzitní stávky za klima.