„Už dnešní systém, podle kterého jsou propojeny policejní databáze jednotlivých členských zemí, má řadu chyb, protože nedostatečně chrání občanské svobody. Reformu by si zasloužil. Ne ale takovou, která jen tyto dílčí menší problémy spojí do jednoho velkého. Nyní proto silnější propojení národních databází nemohu podpořit,“ říká europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Aktuálně členské země sdílí pouze databázi vzorků DNA, otisků prstů a vozidel. Nová pravidla povedou k rozšíření katalogu dat o údaje k biometrickému rozpoznávání obličejů a široce definované policejní záznamy. „Systém umožní šířit citlivé údaje ze záznamů, které vznikly na základě chybné domněnky nebo jen z doslechu. To může vést ke stíhání nevinných osob a také k jejich sledování. Revize pravidel by se měla soustředit na to, aby byl systém bezpečnější, a na sdílení relevantních dat, která povedou k dopadení pachatelů trestných činů. Ne na to, aby obsahovala i nerelevantní informace,“ podotýká Kolaja.
Větší pravomoci nově získá také evropská agentura Europol. Ten bude také nově zapojen do systému sdílení dat, a to i ze třetích zemí, kde jejich sběr nepodléhá prakticky žádnému standardu ochrany osobních dat. Europol byl přitom již v minulosti kritizován za své nadměrné pravomoci a tristní ochranu osobních dat.