„Diskuse o změnách důchodového systému by neměla stát na otázce, zda seniory podporovat, ale jak využít veřejné prostředky co nejefektivněji. Současné návrhy Ministerstva práce a sociálních věcí zahrnují dvě hlavní opatření – věkové valorizace důchodů, to znamená, pro seniory ve věku 80+, 85+ a 90+, a vyšší zvýhodnění pracujících důchodců prostřednictvím rychlejšího růstu jejich budoucího důchodu. Jenže v oblasti pracujících důchodců už stát jeden motivační nástroj zavedl. Za ministra Mariana Jurečky bylo důchodcům odpuštěno 6,5 % sociálního pojištění placeného zaměstnancem, což jim okamžitě zvýšilo čistou mzdu (například při hrubé mzdě 30 000 Kč přibližně o 1 950 Kč měsíčně). Přesto dostupná data zatím nenaznačují, že by toto opatření významně zvýšilo počet pracujících seniorů, zároveň ale znamenalo výpadek příjmů důchodového systému,“ říká pirátská poslankyně Hana Ančincová.
Nový návrh ministra Aleše Juchelky jde ještě dál - vedle vyšší čisté mzdy chce zvýhodnit i budoucí důchod za dobu práce po dosažení důchodového věku. Otázkou však podle Pirátů zůstává, zda právě tento mechanismus skutečně přivede na trh práce nové lidi. Ekonomické expertízy dlouhodobě ukazují, že okamžitá finanční odměna motivuje zpravidla více než příslib vyššího příjmu v budoucnu. Pokud tedy nezafungovala bezprostřední finanční motivace, není zřejmé, proč by měl být výrazně úspěšnější odložený benefit.
Stejně důležité je podle Pirátů ptát se, komu navrhovaná opatření skutečně pomohou. Je pravděpodobné, že z nich budou nejvíce profitovat lidé v profesích, které lze vykonávat i ve vyšším věku – například lékaři, právníci, manažeři nebo administrativní pracovníci. Naopak lidé odcházející z trhu práce kvůli zdravotním problémům nebo fyzicky náročným profesím z těchto změn mnoho nezískají.
„Skutečný problém českého trhu práce neleží primárně u lidí, kteří už v důchodu pracují. Analýzy MPSV dlouhodobě ukazují, že největší výzvou jsou předčasné odchody z trhu práce ve věku 55–65 let způsobené zdravotním stavem, dlouhodobou nemocností nebo nezaměstnaností. Právě na tuto skupinu by se měla soustředit hlavní pozornost státu. Prioritou by proto měly být investice do zdravého stárnutí, prevence, rehabilitací a podpory zdraví zaměstnanců, stejně jako do rekvalifikací lidí ve věku 55+, aby mohli reagovat na změny trhu práce a digitalizaci. Neméně důležitý je rozvoj age managementu – podpora flexibilních úvazků, práce z domova, ergonomických pracovních podmínek nebo postupného odchodu do důchodu. Stát může zaměstnavatele motivovat prostřednictvím slev na odvodech, daňových zvýhodnění nebo cílených programů podpory,” doplnila Hana Ančincová pirátský postoj, který by byl pro lidi vstřícnější a také ekonomicky výhodnější pro stát.