Vláda si na sílu protlačila zákon o rozpočtové neodpovědnosti navzdory všem varováním. A teď sklízí ovoce.

Z opozice jsme před tím opakovaně varovali. Stejně tak před tímto krokem varovala Národní rozpočtová rada, ekonomové i prezident republiky, který zákon vetoval. Přesto vládní většina odmítla ustoupit a rozhodla se sama sobě rozvolnit pravidla, která mají držet státní finance pod kontrolou.

Vláda si do zákona vložila možnost v případě bezpečnostního ohrožení zvýšit výdaje státního rozpočtu až o deset procent. To jsou stovky miliard korun, o kterých může rozhodnout na základě shody Bezpečnostní rady státu – bez souhlasu Poslanecké sněmovny.

Aktuálně má Bezpečnostní rada státu osm členů: Andrej Babiš, Karel Havlíček, Jaromír Zůna, Petr Macinka, Alena Schillerová, Lubomír Metnar, Jeroným Tejc, Ivan Bednárik. Takže o této „obavě ze zhoršené bezpečnostní situace“ fakticky rozhoduje politický orgán složený výhradně z členů vlády, která si tím následně může otevřít prostor pro své mimořádné výdaje.

To je úplný nesmysl. Navrhovala jsem ve Sněmovně dvě jednoduché pojistky: aby bylo jasně stanoveno, že takto mimořádně uvolněné peníze mohou jít skutečně jen na obranu podle pravidel NATO, a aby tak zásadní zvýšení výdajů podléhalo kontrole Sněmovny. Vládní většina obě pojistky odmítla.

A přesně v tom je podstata celého problému. Nikdo nezpochybňuje, že v případě skutečného ohrožení musí stát umět jednat rychle. Ale bezpečnostní krize nesmí být záminkou k tomu, aby si vláda nacpala do peněženek neomezené kreditky bez limitu, ze kterých by si vybrala stovky miliard ze státního rozpočtu, a zároveň aby obešla parlamentní kontrolu.

Když vláda odmítla naše návrhy, přehlasovala prezidentovo veto a zákon si prosadila silou své většiny, nezbyla už jiná pojistka než Ústavní soud. Proto tu dnes stojíme společně jako opoziční strany. Protože dluh, který vznikne dnes, nebude splácet tahle vláda. Budou ho splácet naše děti a další generace. A to není budoucnost, kterou si chceme nechat líbit a kterou pro ně chceme budovat. Proto se společně obracíme k Ústavnímu soudu.

Zpět na seznam aktualit