Ukrajina v současnosti zažívá nejtvrdší zimu za posledních dvanáct let – příští týden očekává země podle předpovědí počasí minus 20 stupňů Celsia. A mráz se stal i dalším nástrojem ruské agrese. „Rusko na zimu, jako je ta letošní, čekalo roky, a teď se konečně dočkalo,“ uvedla ukrajinská ministryně místního rozvoje Aliona Shkrum. Situace ale nedopadá na všechny stejně. Nejvíce jsou podle další panelistky, Pamely Orgeldinger z organizace CARE, zimou ohroženy děti, ženy a znevýhodněné skupiny obyvatelstva.
Velmi ztížený přístup k humanitární pomoci má například romská komunita. „Romská komunita žije často v domech se starými systémy topení. Kvůli diskriminaci jsme často přehlíženi. Ale nevzdáváme se,“ připomněla Anzhelika Bielova, zástupkyně organizace Voice of Romni. Dodala, že její organizace pomohla za 4 roky už 111 tisícům jednotlivců.
Na ukrajinskou kritickou infrastrukturu aktuálně probíhají v průměru tři útoky denně, přiblížil situaci Tevfik Abdulmushin z Člověka v tísni, který na Ukrajině vede programy pro vodu, sanitaci a energii. „Nemůžeme rodinám říct, že budou čekat měsíc na opravu. To není luxus, jde o přežití. Palivové generátory jsou velmi nákladné na provoz a fungují jen jako dočasné řešení. Je potřeba proto více uplatňovat obnovitelné zdroje společně s bateriovými systémy,“ zdůraznil také potřebu investovat do těch zdrojů energie, které postupně snižují zranitelnost země.
Mráz se tak na Ukrajině stal jedním z hlavních nástrojů ruské agrese. Panelisté se shodli, že právě teplota a energie z velké části určují, zda se ruským útokům podaří vyvolat humanitární kolaps. „Zima je krutá válečná zbraň, kterou Rusko proti Ukrajině používá. Je naší odpovědností udělat všechno, co můžeme, aby lidé tuto zimu přežili. Udržet teplo na Ukrajině znamená udržet lidi při životě,“ zdůraznila šéfka ukrajinské pobočky Člověka v tísni Anna Duda.
Zástupci unijních institucí připomněli, že EU je stále největším dárcem humanitární pomoci Ukrajině. „Věnovali jsme 4,2 miliardy eur a téměř deset tisíc generátorů – od malých zařízení pro nemocnice až po velmi velké generátory, které dokážou dodat elektřinu malé vesnici. Největším projektem pak bylo přestěhovat celou elektrárnu z Vilniusu až na Ukrajinu,“ uvedl představitel Evropské komise Boriša Falatar. Český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl zase připomněl občanskou iniciativu Dárek pro Putina, která vybrala šest milionů eur od českých občanů.
Panelisté a panelistky se však shodli na tom, že pomoc Ukrajině stále není dostatečná. To potvrdila i europoslankyně Markéta Gregorová. „Útoky na energetickou infrastrukturu představují mimořádně krutý způsob vedení války. Právě proto nesmíme přestat pomáhat. Jsem hrdá na českou pomoc Ukrajině. Na humanitární organizace i na občanské iniciativy, které ukazují, že česká společnost chápe realitu této války lépe než někteří politici. Podpora Ukrajiny není charita. Je to obrana lidských životů, evropských hodnot a naší vlastní bezpečnosti,“ uvedla na závěr debaty.