Ředitel nakladatelství Naše vojsko Emerich Drtina neuspěl s ústavní stížností proti podmínce uložené za vydání dvou verzí knihy Recepty z konopí. Ústavní soud zamítnutím jeho stížnosti potvrdil rozsudky nižších instancí, podle nichž se Drtina dopustil porušení paragrafu §287 trestního zákoníku, jenž pojednává o šíření toxikomanie.
„(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“
Po kauze growshopy je tento případ příkladem ještě rozsáhlejšího ohýbání paragrafu o šíření toxikomanie. Tehdy byla stanovena jakási hranice, kdy jedna prodejna nesměla prodávat zároveň nástroje a pomůcky k pěstování i zpracování konopí (knihy, semínka, pěstební potřeby, apod.) Už to byl ze strany soudů velice spekulativní postup. V kauze „Recepty z konopí“ však zašly ještě dál. Samotné udělení souhlasu k vydání knihy bylo tentokrát dostatečným důvodem pro stíhání a odsouzení nakladatele. Důkazem nebezpečnosti knihy má být mimo jiné to, že je psána žoviálním způsobem, neupozorňujícím na možné negativní dopady užívání konopí.
Nejvyšší soud a státní zastupitelství se také nedokázali při popírání svobody slova rozhodnout, zdali své rozhodnutí zdůvodnit tím, že kniha nepřispívá k veřejné diskusi směřující k legalizaci, či naopak tím, že ohrožuje veřejný zájem na ochraně společnosti. Pirátský garant svobody projevu Roman Kučera k tomu dodává: „Myslím, že i Ústavní soud si ve svém výroku protiřečí. Na jedné straně připouští politickou diskusi, na straně druhé mluví o porušování zákonů. Nebylo prokázáno, že by vydání takové knihy někomu ublížilo. Vedle toho je zjevné, že publikace tohoto typu navzdory domněnkám soudů k politické diskusi přispívají. V době, kdy v moderním světě stále více států a regionů liberalizuje svůj přístup ke konopí v důsledku tíhy faktických poznatků vědecké sféry, je výrok ÚS absurdní.“
Paragraf o šíření toxikomanie údajně slouží k zamezení šíření zneužívání nealkoholových psychotropních látek („drog“) ve smyslu přibývání závislých či zneužití již závislými. Změna takto definované veličiny je ale velice obtížně prokazatelná, a soudy tak mají v tomto směru volnou ruku. Za povšimnutí dále stojí, že je trestné svádět k užívání všech návykových látek kromě alkoholu. Výsadní postavení alkoholu v naší společnosti můžeme pozorovat ve všech paragrafech týkajících se omamných a psychotropních látek, ačkoliv je alkohol prokazatelně jednou z nejtěžších psychotropních látek s negativními dopady pro společnost i pro jedince. Takovou výjimku zákon nepřiznává ani nikotinu a kofeinu, které mezi návykové látky také patří, avšak svou nebezpečností alkohol nepředčí.
Piráti bojují za racionální přístup k řešení problematiky psychotropních látek. Pilířem tohoto směru uvažování je legalizace s rozumně nastavenou regulací. Současný stav, kdy je konopí perzekvováno v takové míře, a současně vidíme po celé zemi reklamy na alkoholické nápoje, má však k racionálnímu přístupu hodně daleko. Pirátská strana chce problematiku „propagace“ psychotropních látek řešit koncepčně. Základní součástí tohoto postupu musí být, že sám stát fakticky informuje občany o přínosech i rizicích užívání psychotropních látek. Z dostupných rozsudků je navíc zřejmé, že i soudci jsou zoufale neinformovaní. Proto je na místě začít nastalou situaci rázně řešit. Nabízí se zrušení či přebudování stávajícího paragrafu 287 a také zajištění faktického informování obyvatelstva této země.
<h3>Zdroje:</h3>