"Původní směrnice už vůbec neodpovídala potřebám dnešní doby. Lidé čím dál častěji nakupují přes Internet, a to třeba i ze zemí mimo Evropskou unii. Když jim výrobek, který takto nakoupí, způsobí nějaké škody, nemají jak vymáhat kompenzaci. To mění nová pravidla, zajišťují totiž, že by u každého výrobku měl být v Evropě někdo, kdo je za něj zodpovědný. Ať už to je výrobce, dovozce nebo jiný zástupce. A když nikoho takového není možné najít, mohou odškodnění poskytnout členské země,” popisuje Kolaja.
Pozitivně hodnotí Kolaja také fakt, že pro spotřebitele bude jednodušší dokázat, že mají na odškodnění právo. Zatímco dříve musel zákazník přímo dokázat, že škoda vznikla kvůli vadě výrobku, nyní může o věci rozhodnout soud, má-li pro to dostatek nepřímých důkazů.
“Druhá věc je, že původní podoba pravidel vůbec nepočítala se škodou způsobenou moderními technologiemi, od umělé inteligence přes některé digitální služby až po jiné druhy softwaru. To se nyní mění. Velké digitální firmy nemohou být zbavené jakékoli odpovědnosti. Na druhou stranu je ale třeba ochránit nadšence, kteří vytvářejí svobodný software, často ve svém volném čase a zadarmo. To pro mě byla priorita, po náročném jednání se mi podařilo dosáhnout výjimky pro projekty svobodného a otevřeného software,” vysvětluje Kolaja.
Evropský parlament prosadil také to, že lidé budou moct získat náhradu i za jiné než pouze materiální škody.
“Takže bude možné získat odškodnění nejen za zničení majetku, ale také třeba za újmy na psychickém zdraví. Alespoň pokud újmu potvrdí lékař. Stejně tak budou moct zákazníci žádat kompenzaci třeba za to, když přijdou o důležitá data,” dodává Kolaja.
Dohodu nyní ještě musí formálně stvrdit Evropský parlament i zástupci členských států.