Kojení je jedním z klíčových faktorů v podpoře veřejného zdraví, pro novorozené děti a kojence se jedná o normální způsob výživy. Kojení s sebou nese řadu benefitů jak pro děti, tak pro ženy samotné. Šetří veřejné rozpočty a chrání rovněž životní prostředí. Bohužel i přes to, že většina žen po porodu zahajuje kojení, klesá od roku 2003 podíl plně kojených dětí při odchodu z porodnice - v roce 2020 to bylo pouze 73,4 % plně/výlučně kojených dětí. Nyní Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že v 6 měsících se v ČR podíl výlučně kojených dětí pohybuje dlouhodobě pod 20 %, ač WHO i odborné společnosti doporučují plné kojení do 6 měsíců a následně se zaváděním stravy minimálně do 2 let věku.
I když je kojení považováno za normu, jsou ženy, které své dítě kojit nemohou nebo nechtějí. Z toho důvodu Komise řeší nejen kojení, ale i krmení umělým mlékem. Komerční mléčná výživa s sebou nese problém marketingu náhrad mateřského mléka, který prokazatelně ovlivňuje na vědomé i nevědomé úrovni to, jak o krmení dětí uvažují nejen ženy, ale i sami zdravotníci.
„Vzhledem k tomu, že Komise bude mimo jiné vytvářet strategie na omezení někdy až predátorského marketingu komerčních mléčných formulí, klademe velký důraz na to, aby členové Komise, kteří hlasují o předložených návrzích, nebyli zatíženi žádným střetem zájmů. Z toho důvodu jsou všichni členové povinni deklarovat své případné střety zájmů, na jejichž podkladě jim následně může být omezeno hlasovací právo. Bohužel značná část odborných společností, které jsme zatím oslovili s žádostí o nominaci, nakonec žádného zástupce v Komisi nemá. Z doložených deklarací jsme například zjistili, že jsou dotyčné odborné společnosti sponzorované výrobci komerční mléčné výživy a nominovaní představitelé nezřídka sami s některou z firem spolupracují. Jejich střet zájmů jsme proto vyhodnotili jako významný, a nemohou tedy být členy komise. I přesto jsme je ale přizvali v roli hostů,” uvedl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
Jedním z prvních úkolů, který si Komise zadala, je vytvoření strategie k zavedení programu Baby-friendly Hospital Initiative z roku 2018, který má vést ke zlepšení perinatální péče o matku a její dítě, právě i v souvislosti s kojením. Mezi další úkoly patří například vytvoření metodického pokynu pro poskytovatele služeb k podpoře raného kontaktu kůže na kůži dítěte s matkou a také implementace Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a navazujících rezolucí Světového zdravotnického shromáždění.
Seznam členů Komise a zastoupených organizací společně se zápisem z jednání najdete již brzy na https://ppo.mzcr.cz