Praha, 11. října 2022 – Kratom je v českém prostředí mezi psychoaktivními látkami relativní novinkou. I z toho důvodu se nyní nachází legislativně v šedé zóně, což představuje problém nejen kvůli jeho dostupnosti pro děti či mladistvé, ale i s ohledem na nedostatečnou kontrolu jeho zdravotní nezávadnosti. Janka Michailidu, členka Pirátů a Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, proto připravila s odborným týmem návrh na jeho racionální regulaci. Tento postup, nikoliv plošný zákaz, doporučila také skupina pro včasné varování před novými psychoaktivními látkami.
„Kratom se v České republice v současné chvíli nachází v šedé zóně, je obchodován jako sběratelský předmět. To způsobuje několik úrovní nežádoucích jevů. Jedním z hlavních problematických aspektů neregulovaného kratomu je bezpochyby jeho dostupnost dětem a mladistvým. Rizikové je také to, že se na kratom nevztahují žádné regulace týkající se produktů pro lidskou konzumaci – mohou se v něm tudíž objevit jinak zakázaná množství těžkých kovů, pesticidů či plísní, což může negativně ovlivnit zdraví dospělých,“ uvedla členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a vedoucí meziresortního týmu Pirátů Návykové chování, Janka Michailidu.
Podle ní je také nutné, aby byla společnost informována o účincích, možných rizicích a zásadách bezpečného užívání kratomu. Toto lze učinit jednak pomocí cílené informační kampaně, ale i prostřednictvím regulace produktu, jehož obal by tyto informace musel povinně obsahovat.
„Návrh regulace kratomu, na jehož přípravě jsme se podíleli v rámci odborné pracovní skupiny, má snahu adresovat hlavní problematické aspekty související s jeho užíváním. Samozřejmostí je zákaz prodeje mladším 18 let a také ochrana dospělých uživatelů pomocí regulace koncového produktu. Povinnou součástí obalu by měly být informace z oblasti harm reduction – množství aktivních látek, výčet rizik a možných nežádoucích účinků, základní informace pro prvouživatele nebo také kontakt na adiktologické služby. Věříme, že regulace vycházející z vědecké evidence zkoumající snižování rizik v oblasti závislostí bude předcházet negativním dopadům efektivněji než plošný zákaz. Nefunkční přístupy je třeba ponechat v minulosti,“ dodala Michailidu.
„Rizika kratomu jsou narozdíl od typických nových psychoaktivních látek vzniklých syntetickou cestou velmi dobře zmapovaná. Víme, že jde o látku, jejíž rizika lze efektivně snižovat a že tak lze učinit v rámci legálního rámce. Zkušenosti ze zemí původu navíc nabízejí prostor pro inspiraci právě v oblasti prevence a snižování rizik. To, že kratom není kontrolován v rámci mezinárodních úmluv, nám navíc dává šanci pokusit se kratom regulovat racionálně bez nutnosti vyhovět selhávajícímu globálnímu represivnímu rámci. Věříme, že ve spolupráci s Národním protidrogovým koordinátorem zvolíme cestu rozumu, ne strachu,“ vyjádřila se k situaci i zástupkyně meziresortního týmu Návykové chování, Michaela Nepejchalová.
Kratom je původem z jihovýchodní Asie, má však bohatou historii a známý profil rizik. Skupina pro včasné varování před novými psychoaktivními látkami při Národním monitorovacím centru pro drogy a závislosti zadala tvorbu hodnocení rizik kratomu a na svém setkání minulý týden se na jeho základě po odborné diskusi shodla, že problematika kratomu by měla být urychleně řešena, a to formou racionální regulace, ne plošného zákazu.