„Už neplatí, že si lobbisti mohou ‚trajdat‘ po Evropském parlamentu, jak se jim zlíbí. V předsednictvu se mi podařilo prosadit, že pokud se chtějí zúčastnit akce v prostorách Parlamentu, musí být zaregistrováni v registru lobbistů. Rozšířila se také povinnost pro europoslance a jejich asistenty zveřejňovat informace o schůzkách s lobbisty. Aby bylo vždy jasné, kdo koho a kvůli čemu lobboval. Nová pravidla se dotknou také bývalých europoslanců. Pro ty jsme zavedli půlroční lhůtu ‚na vychladnutí‘, během které nebudou moct lobbovat. Já bych sice osobně podpořil delší omezení, jsem ale rád za posun správným směrem,“ komentuje nová pravidla europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
„Kauza Katargate byla obrovskou ránou pro důvěru evropských občanů v unijní instituce a zároveň posloužila jako vhodná berlička pro krajní pravici, která ji zneužívá pro své euroskeptické kampaně. Buďme upřímní, evropské orgány mají v boji proti korupci ještě stále co dohánět,“ doplňuje europoslanec Mikuláš Peksa, který na nových pravidlech pracoval ve výboru pro rozpočtovou kontrolu.
Podle europoslanců posloužila kauza Katargate jako spouštěč vzniku potřebných protikorupčních reforem a parlament se tak za poslední rok významně proměnil. Důkazem je také jedna z posledních reforem týkající se oznamovatelů, tzv. whistleblowerů, kterou předsednictvo parlamentu schválilo v listopadu.
„S naším úsilím o reformy nejsme ani omylem u konce. Ani ne před měsícem jsme třeba schválili pravidla pro ochranu whistleblowerů, kteří tak budou moct snáze a bez obav z následků upozorňovat na jakékoliv nekalosti. Nově budou moci například přímo kontaktovat nezávislý Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF),“ říká Kolaja.
Změny probíhají i nad rámec pravidel v Parlamentu Ve středu skupina Greens/EFA schválila přísnější vedení tzv. účtu pro všeobecné výdaje. Nově si budou muset její poslanci evidovat veškeré účtenky a hospodaření s rozpočtem bude procházet povinným auditem. „Pirátští europoslanci jdou v tomto příkladem. My máme dokonce tento účet transparentní už od začátku mandátu a účtenky jsou veřejné. Jde přeci o peníze občanů,“ říká Kolaja.
Dalším protikorupční nástrojem je vznik nezávislého etického tělesa, tedy kontrolního orgánu, který by dohlížel na dodržování pravidel v Evropě. „Předsedkyně Evropské komise už léta slibuje, že podpoří vznik nezávislého etického tělesa, které by dohlíželo na dodržování pravidel v evropských institucích. Dnes, když nám do konce současného mandátu zbývá už jen zhruba půl roku a Parlament se stále vzpamatovává z pravděpodobně největšího korupčního skandálu za poslední dekádu, se Komise zatím zmohla jen na představení dalšího bezzubého návrhu nového tělesa,“ dodává Peksa.