„Evropa už si nemůže dovolit být naivní. Viděli jsme, co se stalo s Huawei a 5G sítí – teď se Čína chystá na 6G. Jak jsou zranitelné naše telekomunikace. Rusko bez kontroly staví jadernou elektrárnu v Maďarsku, čínské konglomeráty ovládají klíčové přístavy v EU. Tohle není běžný byznys – to je cílené budování vlivu, který nás může ohrozit,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová.
Nová pravidla zavádějí jednotný rámec pro to, jak členské státy prověřují zahraniční investice do oblastí jako jsou energetika, média, volební infrastruktura, umělá inteligence nebo dopravní uzly. Gregorová prosadila mimo jiné i důslednější hodnocení rizik, jasnější vymezení chráněných odvětví a sjednocení pravidel napříč členskými státy, kdy některé aplikovaly vlastní přísnou kontrolu, zatímco jiné podobný zákon vůbec nemají.
„Doteď jsme umožňovali, aby si autoritářské režimy vybíraly ten nejslabší členský stát s nejmírnějšími pravidly a tím obešly zbytek Unie. Nově budou mít všechny státy povinnost chránit strategická odvětví – nejen samy sebe, ale i své sousedy,“ zdůraznila Gregorová.
Významnou změnou je i posílení role Evropské komise, která bude mít pravomoc vyšetřovat podezřelé investice a vydávat závazná stanoviska. „Komise dostává do ruky silnější nástroje, ale je to potřeba – členské státy musí mít nejen podporu, ale i dohled. Nejde o omezování jejich suverenity, ale o společnou obranu proti zneužívání našich slabin. Každý stát má jinou kapacitu i politickou vůli řešit tyto otázky s potřebnou důsledností. Když se někde otevřou vrátka autoritářskému kapitálu, dopad to může mít na celou Unii. Posílení pravomocí Komise je proto logický krok – je to pojistka, že žádný členský stát nebude slabinou celé Evropy,“ dodala Gregorová.
Parlamentní pozice se nyní stává základem pro vyjednávání s členskými státy, která proběhnou v rámci tzv. trialogů. Cílem je dosáhnout dohody na finálním znění legislativy, která by Unii poskytla dlouhodobě funkční systém obrany proti nepřátelskému zahraničnímu vlivu a zvýšit její ekonomickou bezpečnost.