„Je třeba konečně narovnat prostředí v naší zemi, zajistit férovou soutěž a zabránit prorůstání politiky, velkých mediálních domů a obchodních koncernů. Cílem návrhu je, aby v problematických případech rozhodoval ohledně možného střetu zájmů nezávislý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. V případě porušení zákona a neuposlechnutí výzvy k odstranění problémů by úřad nařídil zjednat nápravu, například prodat velký mediální dům jiné než blízké osobě. Pravidla pro férovější prostředí a rozdělení moci tak budou díky návrhu Jakuba Michálka výrazně lépe vymahatelná,nastínil vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Pro Piráty je nejdůležitější, co jsme slíbili lidem. A to bylo mimo jiné prosadit jednoznačné oddělení politické, ekonomické a mediální moci. Chceme mít v Česku fungující demokracii a chceme, aby občané měli k politikům důvěru. V demokratické zemi jsou svobodná média a občané hlídacími psy mocných,” popsal Jakub Michálek s tím, že ničení svobody tisku vede ke korupci a úpadku životní úrovně. „Proto jsem předložil pozměňovací návrh, který konečně zavede jasně vymahatelný zákaz pro poslance, ministry či prezidenta vlastnit média. A to i za předpokladu, kdy se dotyční pokusí pravidlo obejít skrz svěřenské fondy, protože zákaz by nově platil pro všechny vrcholné politiky a političky vedené jako tzv. skutečné majitele,” uvedl Michálek.

„Napravujeme také chybu zákona, která nyní neumožňuje médiím informovat o majetkových přiznáních vrcholných politiků. Je žádoucí, aby nad těmito informacemi měla veřejnost i novináři dohled a mohli případně upozornit na různé nesrovnalosti jako jsme viděli kdysi třeba v kauze Stanislava Grosse,” doplnil Ivan Bartoš.

„Stejně tak nastavujeme pojistky, aby lidé, kteří čerpají dotace či investiční pobídky od státu, nemohli o jejich udělování sami rozhodovat. Týká se to především členů vlády. Když nebyly dobře nastavené kontrolní mechanismy, stávalo se, že peníze mizely v černých dírách. Respektive kapsách politických podnikatelů. Zákon o střetu zájmu sice zamezil některým možnostem zneužití moci, ale přesto v něm zůstaly pasáže, které lze obejít. Na to upozornil i Ústavní soud. Proto tyhle díry zalátáme," popsal Michálek.

Nezřídka se podle něj hovoří například o svěřenských fondech, jejichž struktury stále mohou ovládat lidé, kteří jsou do střetu zájmů zapleteni. I zde platí, že už pravidlo nebude možné obcházet, protože bude platit pro tzv. skutečné majitele, ne pouze ovládající osoby, jak tomu bylo doposud.