„Návrh jsme sice s Piráty podpořili, nicméně máme k němu výhrady, především co se týče vyčleněných financí,“ popisuje europoslanec Mikuláš Peksa, který se dlouhodobě věnuje novým technologiím a inovacím. „Počítá se s celkovými investicemi ve výši 43 miliard eur, přitom jedna výrobní hala na nejmodernější čipy stojí 20 miliard. Pokud to myslíme s nezávislostí na dovozu polovodičových komponent vážně, investice by bylo potřeba násobně navýšit. Nicméně i tak jsem rád, že Evropský akt o čipech vzniká. Investovat do výzkumu, inovačních projektů, podporovat technologické startupy a mladé vývojáře je potřeba,“ zdůrazňuje pirátský europoslanec.
Nyní se přes 90 % moderních polovodičových čipů vyrábí v Asii, převážně na Taiwanu. Přitom ještě v devadesátých letech se Evropa na jejich světové produkci podílela téměř z poloviny. Především kvůli levnější pracovní síle se pak výroba posunula směrem na východ. Přestože ve vývoji elektroniky samotné jsme díky špičkovým technologiím na světové špičce, z hlediska dodávek čipů jsme závislí na dovozu. To se ukázalo především během pandemie covid-19 v posledních letech, kdy byla kvůli výpadku v mezinárodním obchodu zcela paralyzována některá průmyslová odvětví. „Díky této iniciativě bychom produkci čipů mohli do roku 2030 v Evropě zdvojnásobit, což je rozhodně krok správným směrem,“ doplňuje Peksa.
Takzvanému aktu o čipech se v Evropském parlamentu věnuje také europoslankyně Markéta Gregorová. "Dnes už víme, že bez vlastního špičkového výzkumu a robustních investic v oblasti čipů se jako Evropa neobejdeme. Jsem ráda, že si to dobře uvědomuje i Rada EU. Čipy jsou strategická surovina, jejíž výpadky jsme již my i naše ekonomiky v minulých letech bolestně pocítili. Vítám proto tento doplňující dokument k novému Aktu o čipech, na němž jsem spolupracovala. A oceňuji jeho zaměření také na otevření výzkumu směrem k veřejnosti. Je to cesta, jak rozvíjet naše know-how společně v celé Evropě," dodává Gregorová.