„Dluhy se mají splácet, to je jasné. V dnešním nastavení ale dlužníci leckdy nic nesplácí, vězí do konce života v dluhové pasti a pracují na černo, a to věřitelům, kteří se mnohdy k penězům nedostanou, nepomáhá. Vyhovuje to pouze půjčkovému byznysu. Dluhové pasti připravují stát o obrovské miliardy, které skončí v práci na černo, ačkoliv by měly jít na daních a odvodech do státní kasy. Piráti tím plní další krok z ekonomického plánu Republika v pohybu,” připomněl Jakub Michálek ekonomickou mapu, kterou připravil poslanecký klub Pirátů ve spolupráci s experty. Změna oddlužení by mohla pomoci zhruba třetině dnešních dlužníků.
„Exekuce má dnes více než 600 tisíc lidí v Česku. Naším cílem je dostat z nich v první vlně 200 tisíc lidí, aby se vrátili z šedého trhu práce zpět do legální zóny alespoň na částečné úvazky. Cestou je vstup do oddlužení, větší motivace pro vstup do něj a zfunkčnění systému exekucí. To se totiž vyplatí úplně všem – samotným dlužníkům, jejich rodinám, celé společnosti i státu,” vysvětlila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová s tím, že na finanční problémy zadlužených rodičů nejvíce doplácejí jejich děti.
„Už tak nemáme všichni ani zdaleka stejný start do života a nesmírně mi vadí, že na problémy s exekucemi nejvíce doplácejí jejich děti. Dlužníci například na své děti často neplatí výživné a ty pak v důsledku toho i dalších okolností odchází třeba předčasně ze systému vzdělání. Spirála nerovnosti se tak roztáčí. Oddlužení je nejlepší způsob, jak tuto nerovnost v péči o děti narovnat, člověk je totiž povinen splatit dlužné výživné ze 100 % a děje se tak hned na začátku procesu insolvence. Placení běžného měsíčního výživného je navíc také podmínkou setrvání v oddlužení, nesmí vznikat žádné nové dluhy,” okomentovala novelu zákona Richterová.
„Vysoká míra lidí v exekuci tak ovlivňuje rodiny a celé regiony na generaci dopředu. Současný systém lidi nemotivuje k tomu své dluhy splácet, ale spíše je tlačí do šedé zóny. Pro zaměstnavatele jsou lidé s exekucemi velkou administrativní zátěží a tudíž i nákladem. Velké množství firem je proto ani nechce zaměstnávat. I to je další důvod, proč je musíme z exekucí vytáhnout, aby se mohli zapojit na legálním pracovním trhu. Navíc to přinese ekonomice minimálně 5 až 12 miliard korun ročně,” doplnila Richterová.
Sněmovna také schválila zjednodušení platby exekucí. Ten vyjednal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Mám zkušenost i od lidí kolem sebe, že dopisy od úřadů často odkládají a nerozumí tomu, co a proč od nich úřady chtějí. Proto jsem připravil zásadní zjednodušení těchto dopisů. Inspiraci jsem čerpal ve Velké Británii, pomohli mi také experti Libor Dušek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Lubomír Cingl z VŠE, kterým za to děkuji. Odezva ministerstva, dluhových poraden i exekutorských úřadů byla velmi pozitivní. Takže se z deseti stránek dostáváme na jeden list, kde si načtu QR kód a mám rychle zaplaceno a nemusím fyzicky do banky a věřitel má peníze na účtu rychleji. Takhle si představuji moderní stát,“ uvedl Michálek s tím, že podrobnosti jsou k dispozici také na jeho blogu.
Schváleny byly i dva koaliční návrhy, které za koalici podal ministr Blažek. Tuto dohodu stvrdilo hlasování na ústavně právním výboru sněmovny i hlasování ve sněmovně.
Novela zavádí tříleté oddlužení. Povinná míra splacení se bude posuzovat vždy individuálně. Soud na začátku stanoví individuální míru splacení, která bude závazná. Může být i 60 % ale i 100%. V řadě případů dlužníci splatí většinu i celý dluh už dnes. Vše záleží na ekonomickém potenciálu dlužníka, na tom, aby splatil maximum, kolik po něm lze spravedlivě požadovat. Výrazně se řadou kroků posiluje kontrola nad dlužníkem.