Národní plány obnovy měly původně sloužit k tomu, aby se členské státy „vzpamatovaly“ po lockdownech, odstávkách a změnách na globálních trzích, které vyvolala pandemie koronaviru. Část peněz byla od počátku určená na investice do digitálních a nízkoemisních řešení. Jejich význam výrazně vzrostl poté, co Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině.
„Po ruské invazi na Ukrajinu se do popředí dostala hlavně energetická bezpečnost, nezávislost na ruském plynu a ropě, ale také opatření, která lidem sníží cenu energií, jako jsou například chytré energetické úspory. Je logické, že promítneme změnu priorit i do zaměření národních plánů obnovy,“ komentuje změnu pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Podle něj je ale důležité, aby se členské státy i nadále řídily stejnými pravidly a nedocházelo k tomu, že některé vlády budou selektivně upřednostňovat tuzemské firmy před jinými. „Přechod na moderní, nízkoemisní a šetrné energetické řešení má jasné ekonomické i environmentální výhody a nedávalo by smysl, kdyby takovým investicím bránila pouhá byrokracie. Jednotlivé projekty je ale stále potřeba hodnotit podle jejich návratnosti, jinak by šlo o neefektivně vynaložené prostředky, které jen přiživují inflaci,“ uzavírá Peksa.
V národních plánech obnovy mají členské státy EU na 800 miliard EUR (19 bilionů korun). Peníze mají v nejbližších letech směřovat především do strategických investic a reforem, díky kterým by evropské ekonomiky měly být napříště odolnější vůči náhlým globálním krizím. Patří sem například digitalizace klíčové infrastruktury, snižování závislosti na dovozu strategických surovin nebo větší energetická soběstačnost díky decentralizované výrobě energie. Zahrnutí priorit REPowerEU pak umožňuje snazší financování projektů zaměřených na energetické úspory či systémové snižování nákladů za energie na straně domácností.