Stanovisko Pirátů k prevenci vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených

20. 01. 2021
Stanovisko Pirátů k prevenci vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených
Stanovisko Pirátů k prevenci vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených

Stanovisko Pirátů k prevenci vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených

Úvod do problematiky

Závislost na návykových látkách či hazardu ovlivňuje negativně život nejen daného člověka, ale i jeho rodiny, blízkého okolí a mívá záporné dopady na celou společnost. Je proto žádoucí takovým jevům v maximální možné míře předcházet, o což se Piráti budou zasazovat. Aby bylo možné uspět, je nutné zvolit realistický přístup stojící na ověřených datech, dobré praxi, nejnovějších expertních poznatcích a efektivním zapojení celé řady odborníků ze všech různých oblastí - sociální, zdravotní nebo školské. Zásadní je vybalancovat regulaci dostupnosti návykových látek s vhodně zacílenou nabídkou prevence a léčby. Vědecké studie ukazují, že má určité procento obyvatel sklon k problémovému návykovému chování. Ani extrémně přísná omezení tak nemohou přinést stoprocentní výsledek, naopak (nejznámějším příkladem je neúspēšná prohibice alkoholu v 20. letech minulého století v USA). Představa „společnosti bez drog“, kterou slibují populisté, je tedy nerealistická. To ale neznamená, že není možné výrazně snížit ve společnosti výskyt rizikového návykového chování a omezit jeho možné škody. Je ale třeba zvolit efektivní dobře ověřený přístup.

Jak by měl efektivní přístup vypadat?​

Politika prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených (dále jen „politika“) musí být postavena na vědecky ověřeném, vyváženém a realistickém konceptu prevence rizik a minimalizace škod (tj. princip harm reduction [1]​ - HR). Primárně jde o to, snížit riziko rozvoje rizikového návykového chování, a v případě, že k němu dojde, přistoupit ke zprostředkování realistických zásahů zaměřených na komplexní pomoc danému člověku a minimalizaci škod. Směřování k abstinenci má být součástí nabídky, nikoliv jediným, ani hlavním cílem. V některých případech totiž nemusí být možné jí dosáhnout a přílišný tlak tímto směrem pouze závislého člověka odrazuje od snahy s problémem pracovat a dostat ho účinněji pod kontrolu.

Hlavními cíli politiky mají být:

  • minimalizace negativních dopadů do oblasti veřejného zdraví a zdraví jednotlivců;

  • minimalizace negativních dopadů do sociální situace jednotlivců, rodin a místních komunit;

  • minimalizace negativních dopadů na veřejný rozpočet;

  • ochrana veřejného pořádku;

  • udržení nezávislosti státních institucí v kontextu vlivu zástupců „závislostního“ průmyslu.

Za nejúčinnější politiku je považován tzv. vyvážený přístup. Ten předpokládá rovnováhu mezi regulací a preventivně-léčebnými nabídkami. Volný trh bez regulací i přílišná represe či přehnaná regulace přináší nechtěně zhoršení situace v podobě negativních dopadů v oblasti zdraví, veřejných rozpočtů[2]​ či bezpečnostních rizik. Finanční prostředky, legislativu i konkrétní intervence je přitom třeba směřovat spíše na občany, u kterých více hrozí rozvoj rizikového návykového chování, na včasnou detekci problému a na včasné intervence. Obecná prevence se podle dosavadních zkušeností často míjí účinkem, jak jsme již zmínili výše.

Účinným moderním přístupem v politice návykového chování je tzv. integrovaná[3] ​politika. Tento přístup vnímá propojenost a neoddělitelnost užívání různých typů návykových látek, ať již legálních či nelegálních, s nelátkovými závislostmi typu patologické hraní, a jejich vzájemné ovlivňování. Zároveň reflektuje i další související oblasti jako například zneužívání léčiv, návykové chování v prostředí nových technologií, sociálních sítí apod.

Fenomén návykového chování zasahuje do oblasti sociální, ekonomické, zdravotní i bezpečnostní; nezbytnou součástí politiky musí být provázanost těchto oblastí. Je nezbytné, aby vláda disponovala dlouhodobou strategií dotýkající se všech relevantních resortů a sektorů. Politika prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených musí být řízena koordinovaně a vláda (pokud bude mít zastoupení Pirátské strany) jí bude věnovat pozornost na nejvyšší možné úrovni.[4] Předpokládá se pozornost politická i úřednická v její nejvyšší míře. Pro účinnou koordinaci je stěžejní podpora a rozvoj co nejvyšší angažovanosti samospráv, bez kterých není možné vytvářet komunitní spolupráci. Samosprávy jsou nezbytným koordinačním místem při vytváření sítě pomoci a zjišťování potřeb pro komunitní rozvoj.

Dále je třeba reflektovat, že oblast návykového chování nerespektuje státní hranice. Je tedy nezbytné být aktivním účastníkem na mezinárodní scéně [5] a prosazovat zde všechny výše uvedené principy. Pirátská strana bude usilovat o racionální liberalizaci tzv. drogových politik ve smyslu revize Jednotné Úmluvy o omamných látkách z roku 1961. Na úrovni EU bude Pirátská strana prosazovat výše zmíněné principy tzv. harm reduction jak v EU strategiích, směrnicích, tak v akčních plánech. Zároveň je potřeba modernizovat přístupy vzhledem k integraci politik i na praktické úrovni jednotlivých generálních ředitelství Evropské komise (tzv. DG – Directorate General), vydefinovat rozpočty z úrovně EU grantů a tendrů a rozšířit mandát Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA ) pro oblasti monitoringu celé problematiky návykového chování.

Závěrem lze shrnout, že Pirátská strana prosazuje tzv. evidence-based přístup, tedy přístup založený na vědeckých důkazech​.

Naše politika prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených bude postavena na monitoringu [6], faktech a příkladech dobré praxe na straně jedné a na kompetenci vykonávajících aktérů napříč jednotlivými sektory [7]​ na straně druhé. Bude vycházet z jasné analýzy monitorovaných dat a hledat optimální řešení vyváženého přístupu mezi regulačními opatřeními a nabídkou prevence a léčby. Na základě důkazů pak vytvoříme návrh státního rozpočtu pro danou oblast ve spolupráci se samosprávami a systémy zdravotního i sociálního pojištění.

1. ​Legislativa

a) Problémy současného rámce

  • Ilegalita některých psychotropních látek nevyhnutelně způsobuje sníženou efektivitu snah o racionální prevenci a snižování rizik v oblasti návykového chování, připravuje stát o nemalé prostředky, jež by byly možno na prevenci a snižování rizik vynaložit, a v neposlední řadě umožňuje prosperitu černého trhu.

  • Pomáhající služby v oblasti návykového chování, jinak nazývané také adiktologické služby, mají vždy zdravotně-sociální charakter. Současná legislativa je však striktně rozděluje na služby zdravotní a služby sociální - chybí legislativní ukotvení oblasti sociálně-zdravotního pomezí.

  • Současná síť pomáhajících služeb je zaměřena prioritně na uživatele nelegálních drog a péče v oblasti alkoholu, tabáku a návykového chování obecně není dostatečně zajištěna. Nevyhovující je rovněž struktura sítě služeb, chybí ambulantní a zejména nízkoprahová péče v oblasti alkoholu. Chybí ucelená definice základní sítě adiktologických služeb a její ukotvení v legislativě.

  • Navzdory stejné legislativě jednotlivé kraje přistupují odlišně k vytváření krajských sítí adiktologických služeb a jejich financování. Celý proces je navíc nesmírně administrativně náročný a nedostatečně reflektuje skutečné potřeby klientů a rovněž neumožňuje vznik nových typů služeb - chybí legislativní řešení jednotného a transparentního víceletého financování adiktologických služeb. Je tedy nutné nalézt jasný finanční mechanismus a tento typ péče přestat financovat primárně dotačně. Zároveň je nutné více nasměrovat současné zdroje ze zdravotního pojištění do specializovaných typů zdravotní péče.

  • Současný daňový systém včetně tzv. daňového balíčku dostatečně nereflektuje - například odstupňováním daňové sazby - společenskou nebezpečnost jednotlivých komodit (alkohol, tabák, hazard).

  • Legislativní nastavení zákonné regulace reklamy podceňuje nebezpečí, které představují alkoholické nápoje zejména pro mladou generaci, a přispívá tak k všeobecnému přijímání alkoholu jako běžné součásti každodenního života. To je třeba změnit.

b) Jaké změny Piráti navrhují

  • Nezbytné jsou kroky směřující k regulované legalizaci doposud nelegálních návykových látek [8]​. Současný stav totiž umožňuje kontinuální vzkvétání černého trhu a znemožňuje poskytování účinné pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují [9]​.

  • Chceme rekodifikaci daňových zákonů tak, aby reflektovaly skutečnou společenskou nebezpečnost jednotlivých komodit a jednotlivých typů hazardních her.

  • Je třeba otevřít diskuzi o sjednocení daně na alkohol, protože v současností má například tiché víno nulovou daň, ale sudové pivo 10% DPH. Je také otázkou, jak vysoká by měla být sazba třeba ve srovnání s léčivy, která mají aktuálně také 10 %. Pirátská strana bude iniciovat debatu a navrhovat možná řešení - variantou může být daň z gramu alkoholu v jednotlivých nápojích, čímž by došlo ke sjednocení spotřebních daní na alkohol.

  • Součástí úpravy daňového systému má být zavedení možnosti účelového určení daňových výnosů pocházejících ze zdanění návykových látek, hazardu atp. Tyto výnosy by měly být přednostně určeny profinancování aktivit v oblasti prevence rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených.

  • V oblasti hazardu je nutné provést revizi hazardního zákona a dělat jeho pravidelnou evaluaci ve smyslu nových rendů (například nárůst on-line hraní) a současných dopadů. Monitoring dopadů obsahuje každoroční výroční zpráva Národního monitorovacího střediska, která je schvalována vládou ČR.

  • V zájmu ochrany zdraví, bezpečnosti a veřejného pořádku je třeba více podporovat tzv. harm reduction programy. Tedy například ​posilovat a rozšiřovat možnosti využití substitučních preparátů (jedná se o lék předepsaný lékařem, který má v organismu podobné účinky jako původní užívaná návyková látka, ale bez řady zdravotních rizik, stejně tak substituční terapie snižuje riziko kriminality)​. ​Je potřeba se také zasadit o existenci tzv. aplikačních místností, které přispívají ​ke snižování nežádoucích následků užívání návykových látek a omezují jejich aplikaci na veřejných místech​.

  • Připravíme legislativní definici zdravotně sociální služby, ideálně v samostatném zákoně o finančním mechanismu (například Agentura pro oblast prevence závislostí po vzoru britské National treatmemt agency), či doplněním Zákona 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. S tím upravíme související legislativní definice typologie adiktologických služeb a stanovíme optimální sítě služeb včetně financování.

  • Pirátská strana se v oblasti reklamy na alkohol bude zasazovat o rozumnou změnu zákona o reklamě, která by lépe reflektovala rizika alkoholu ve vztahu k dospělým i nezletilým. V oblasti tabáku naopak v rámci HR přístupu spíše navrhujeme uvolnění reklamy na alternativy užívání nikotinu/tabáku.

c) Lidská práva

  • Pirátská politika ve vztahu k rizikovému návykovému chování a jeho prevenci bere zřetel jak na zdraví jednotlivců, tak na jejich základní práva a svobody. V kontextu povinného veřejného zdravotního i sociálního pojištění je navíc nutné brát v potaz i dopady na veřejné rozpočty. V tomto smyslu musí politika citlivě vyvažovat potřebné preventivní regulace a svobodu jednotlivců - dodržování základních lidských práv.

  • Pirátská strana bude citlivě hledat způsoby regulace dostupnosti alkoholu, tabáku, hazardu a dalších návykových látek tak, aby byli chráněni především lidé mladší 18 let.

  • Pozornost bude věnována i specifickým cílovým skupinám: gender problematika (ženy – uživatelky drog), stárnoucí uživatelé návykových látek, etnické menšiny, vězněné osoby.

​ 2. ​Specifické okruhy

a) Bezpečnostní problematika

  • Represivní a regulatorní aspekt má být nejzazším řešením nejen v právním, ale i faktickém smyslu. Paušální kriminalizace jedince vykazujícího znaky rizikového návykového chování je kontraproduktivní. Represivní složky mají efektivně spolupůsobit v oblasti prevence rizikového chování vedoucího ke kriminální delikvenci.

  • Obecný přístup v oblasti bezpečnosti má mít vyváženě multidisciplinární a primárně preventivní charakter s důrazem na informovanost rizikových skupin i veřejnosti. Multidisciplinarita má být prosazena vně Policie ČR (je jedním ze subjektů působení) i uvnitř (posílení součinnosti jednotlivých policejních služeb: zejména služby kriminální policie a vyšetřování, služby pořádkové policie a služby cizinecké policie).

  • Represivní a regulatorní opatření mají podléhat stálému monitoringu a hodnocení na základě předem stanovených indikátorů úspěšnosti. Indikátory a jejich hodnocení mají souviset s jasně definovaným poklesem nechtěných jevů ve společnosti, podobně by tomu mělo být u ostatních regulativ. Indikátory v oblasti trestněprávní nemohou být postaveny pouze na množství ukončených trestních řízení, počtu záchytů nelegálně vyráběných či pašovaných návykových látek apod.

  • Je třeba diferencovat cílové skupiny pro působení v oblasti represe/regulace. Zaměřit se na lepší prevenci a informovanost zejména ve vztahu k nízkověkým rizikovým skupinám a predisponovaným jedincům. Je zapotřebí účinná represe vůči ilegálnímu prodeji návykových látek, kterou bude vyvažovat státní regulace komerčního trhu s nimi.

  • Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě studií úspěšných politik v oblasti legálních návykových látek doporučuje několik základních regulatorních opatření, která Piráti podporují:

  • Omezení dostupnosti - zákaz prodeje a podávání do určitého věku, omezení času a místa prodeje, omezení reklamy.

  • Cenotvorba - zdanění pomocí nepřímých daní, jako jsou daně spotřební [10]​.

  • Omezení situací a míst konzumace – například zákaz kouření na vymezených místech, zákaz řízení po konzumaci alkoholu a jiných návykových látek omezujících pozornost apod.

  • Z hlediska bezpečnostních rizik je třeba pokračovat v zapojení Bezpečnostní informační služby (BIS) do analytické činnosti směřující k vzniku dalších konkrétních opatření, která budou mít za cíl omezení negativního vlivu lobbistických skupin zastupujících nadnárodní korporace na tvorbu či změny legislativy týkající se návykového chování. A to nejen v oblasti hazardu, ale i v oblasti tabáku [11]​ a případně alkoholu.

  • Při vymáhání současných zákonů je třeba počítat se zapojením dalších kontrolních mechanismů a institucí. Kromě Policie ČR se jedná také o celní správu, ČOI, živnostenské a finanční úřady, hygienu, hasičský záchranný sbor, místní samosprávy a další. Pro skutečnou efektivitu regulace je nezbytné, aby opatření měla nešikanózní charakter a jejich vymáhání bylo řešeno v kooperaci zmíněných institucí.

b) Daňová problematika

  • Daňový systém v oblasti politiky prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených neznamená jen spotřební daň a daň z přidané hodnoty. Je třeba jej přeneseně vnímat jako komplexní systém regulatorních nástrojů, který přináší zdroje pro financování preventivních opatření a pro výdaje související s případnými negativními externalitami. Při nastavování daňových nástrojů je nezbytné analyzovat jejich dopad komplexně, tj. s přihlédnutím k ostatním faktorům.

  • Jedním z cílů zdanění spotřeby je omezení spotřeby jako takové kvůli jejím negativním externalitám. Spotřební daně na návykové látky není možné hodnotit z hlediska inkasa do státního rozpočtu, ale jako eliminaci rizikových jevů v různých skupinách obyvatel, resp. snížení míry prevalence užívání jednotlivých typů látek.

  • V souladu s principem HR je nutné nastavit systém daňové politiky tak, aby motivoval uživatele k uspokojování potřeb aktivitami s nejnižším možným rizikem vzniku patologické závislosti.

  • Z pohledu ekonomického přístupu je společensky odpovědné a žádoucí realizovat maximální objem transakcí týkající se návykových látek v oficiální ekonomice, kde obě tržní strany podléhají vyšší míře kontroly, ale také ochrany před standardními riziky černého trhu. Je třeba prolomit tabu debaty o silných stránkách, slabých stránkách, příležitostech a hrozbách legalizace, a to jak z pohledu fiskálního, tak z pohledu politiky prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených.

  • Do nastavení daňové politiky státu je nezbytné implementovat daňové (a další) nástroje, které přinesou společenský užitek. Bavíme se zde například o financování aktivit v oblasti protidrogové politiky formou daňově uznatelných nákladů, vytvoření systému daňových asignací, možnosti realizovat programy společenské odpovědnosti firem ve státem definovaných skupinách nejpotřebnějších projektů s možností získat benefit v kontaktu se státní správou.

  • Optimálním řešením v oblasti zdanění alkoholických nápojů se jeví zavedení daně za jednotkové množství alkoholu obsaženého v nápoji – viz výše v odstavci legislativa.

  • V oblasti zdanění hazardních her je vhodným řešením odstupňování daně dle společenské nebezpečnosti jednotlivých typů hazardních her – nejnižší daň u loterií, nejvyšší daň u technických her.

  • Na straně výdajů je třeba zajistit, aby jasně definovaná část z výnosů spotřebních daní z tabáku i alkoholických nápojů (a v budoucnu i z dalších psychotropních látek) a část daní z hazardních her byla věnována na prevenci a léčbu závislostí.

  • Dalším způsobem, jak zvýšit daňové výnosy využitelné pro prevenci a snižování rizik, je umožnění tzv. daňových asignací. Jedná se o koncept, kdy má daňový poplatník přímou možnost ovlivnit zacílení výnosů z vlastní daně z příjmu.

c) Protikorupční problematika

  • Problematika korupce se tématu návykových látek i hazardu úzce dotýká. Podle organizace Transparency International i ​protikorupční skupiny Rady Evropy GRECO​ Česká republika bohužel v boji s korupcí zaostává za průměrem států EU. Těžiště protikorupční aktivity leží v oblasti nestátních organizací, které těžko hledají partnery ve státní správě.

  • Protikorupční opatření jsou roztříštěná, státní správa i samosprávy jsou náchylné k toleranci korupčního chování; boj proti korupci je nepopulární a je danými aktéry odsouván na okraj zájmu. Korupce je podceňována a stává se „normou“, v důsledku pak degraduje efektivitu politiky.

  • Silným nástrojem protikorupčního boje se musí stát prosazení transparentnosti a monitoringu v rámci e-Governmentu.

  • Je třeba podpora speciálních policejních složek působících centrálně na celostátní úrovni. Ty se dnes specializují jen na „nejzávažnější“ případy legalizace výnosů z trestné činnosti, přičemž řešení těchto útoků na fiskální politiku státu musí být podpořeno specialisty na regionální a lokální úrovni.

  • Protikorupční iniciativa má být podporována a maximálně chráněna využitím zákonem stanovených účinných opatření.

Pro oblast hazardu: ​

  • Největší korupční potenciál je v možnosti obcí povolovat hazard na svém území; cílem by mělo být zavést legislativu, která plošně upraví podmínky pro provoz kamenných provozoven tak, aby obce mohly rozhodovat o povolení na základě zákonem daných jasných a transparentních pravidel.

Pro oblast alkoholu:​

  • V případě, kdy mohou obce samy vyhláškami určovat, kde se může prodávat alkohol a kde ne, je zde opět větší prostor pro korupci. Paradoxně větší míru korupce lze očekávat i po nástupu větší represe ohledně nalévání mladistvým. V tomto případě je však pro společnost výhodnější větší míru korupčních rizik podstoupit, protože Česko má v oblasti alkoholismu velký a akutní problém, který je třeba urgentně řešit.

Pro oblast tabáku:​

  • Určité množství tabáku u nás pochází z černého trhu. Z hlediska předcházení korupčním rizikům je klíčové získat údaje a analyzovat skutečný dopad černého trhu; na základě těchto informací vyhodnotit kroky v oblasti boje s organizovaným zločinem, kde se pravděpodobně jedná o miliardové úniky ze spotřebních daní na tabák.

  • Je nutné označit tabákový průmysl jako jedno z odvětví s největším korupčním potenciálem [12] v oblasti ovlivnění legislativy. Pirátská strana bude hledat zdroje pro analýzu propojenosti organizovaného zločinu, tabákového průmyslu a politiky.

  • Legislativně bude Pirátská strana v rámci HR podporovat přechod uživatelů nikotinu z tabákových výrobků na e-cigarety a podobné alternativy.

Pro oblast prozatím nelegálních psychotropní látek:​

  • Je třeba chránit spotřebitele umožněním vzniku trhu s psychotropními látkami, který bude racionálně regulován, kontrolován a řádně daněn. V oblasti léčebného užití psychotropních látek je třeba zabránit možným korupčním snahám farmaceutické lobby. Pro minimalizaci dopadů je nutné přejít důsledně na přístup HR [13] a na kontrolované lékařské podávání některých drog (například heroinu či metamfetaminu) závislým po vzoru jiných zemí (Velká Británie, Švýcarsko) [14]​ tak, aby byl z procesu odstraněn dealer i nelegální výrobce. Měla by být diskutována také regulovaná legalizace dalších nelegálních látek. Pirátská strana bude iniciovat vládní studie a debatu napříč odbornými komunitami (zdravotně sociálními, bezpečnostními, ekonomickými či s justicí) o jejich případné přísně kontrolované dostupnosti. Prohibice v daném smyslu neplní svůj účel a vytváří zcela korupční prostředí.

Pro oblast legislativy:

  • Veškeré návrhy týkající se závislostí musí procházet přes poradní orgán vlády - Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky - a jeho další podřízené orgány, a to už ve fázi tvorby věcného záměru. Jen takto mohou být pod co největší odbornou kontrolou; tím lze omezit výskyt korupčně ovlivněných zákonů a jejich částí.

d) Další související problematiky

  • Dalším nedostatkem je dnes nedostatečné zajištění pomáhajících služeb v přirozeném prostředí klienta. Poddimenzovaná síť služeb pro děti a mladistvé i neuspokojivý stav dalšího vzdělávání u adiktologických zdravotnických profesí. Pirátská strana bude iniciovat na různé úrovni řešení těchto výzev a hledat prostředky na jejich zajištění.

3. ​Alokace financí

a) Problémy současného rámce

  • Neexistuje jednotná koncepce tvorby sítě pomáhajících služeb včetně systému financování.

  • Dosavadní financování prostřednictvím dotačních titulů různých donátorů je nepředvídatelné, komplikované, nepřehledné a administrativně neúměrně náročné.

  • Dotační tituly jsou většinou jednoleté, a to i u dlouhodobě ověřených fungujících potřebných služeb. To zvyšuje nejistotu daných služeb, zda dostanou pro daný rok potřebné finanční prostředky.

  • Požadavky na vyúčtování dotačních finančních prostředků jsou iracionální a často neumožňují financování běžných provozních výdajů.

  • Každý donátor má specifické požadavky na systém výkaznictví.

  • Stávající dotační systém téměř neumožňuje službám potřebný rozvoj a nenabízí prostor pro reakci na aktuální situaci v regionech.

  • Poměr mezi preventivně léčebnými aktivitami a represivní složkou není nastavený racionálně.

​ b) Co navrhují Piráti

  • Změna systému financování

  • Vláda má zajistit stabilní systém financování sítě preventivních, pomáhajících a léčebných služeb; financování všech oblastí má být postaveno na jasných indikátorech směřujících ke splnění předem definovaných cílů.

  • Musí být vytvořena stabilní síť pomáhajících služeb, která bude respektovat potřeby definované ve spolupráci s kraji a obcemi; primárně je třeba změnit financování dané sítě, nyní financované z významné části na základě dotačních programů, a přejít na systémové smluvní závazky.

  • Odhadem je nutné navýšit postupně prostředky ze státního rozpočtu na oblast prevence a léčby do úrovně přibližně 1 % ze spotřebních daní na alkohol a tabák a daně z hazardních her (jedná se přibližně o částku 750 mil. Kč ročně).

  • Vláda bude iniciovat vznik národní léčebné a preventivní agentury, která bude centralizovat prostředky resortů, naváže smluvní vztahy se samosprávami a na základě jasně definovaných národních i místních priorit zajistí stabilní, víceleté a předvídatelné financování základní sítě péče. Cílem takového financování musí být jasné stanovení indikátorů úspěšnosti jednotlivých intervencí.

  • Rovněž je nutná změna financování ze zdravotního pojištění tak, aby tyto prostředky byly využity efektivně [15]​.

  • Optimální rozpočet

​ 4. ​Koordinace

a) Deklarace principu subsidiarity

  • Politika prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených by podle Pirátů měla výrazněji přenášet některé možnosti i kompetence na samosprávní úroveň, a to včetně principu spolurozhodování o financování místních politik a tvorbě legislativy pomocí místních vyhlášek.

b) Stát

  • Rada vlády: ​ Vláda zřizuje Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), jejímiž členy jsou ministři relevantních resortů, odborné společnosti, NNO [16], zástupci samospráv a případně jmenovaný expert/poradce premiéra vlády ČR. Rada má projednávat všechny zásadní otázky jak legislativního, tak finančního charakteru, přípravu Akčních plánů, stejně jako aktuální opatření. Rada dále projednává zásadní informace vyplývající z každoročního sběru dat a předkládá vládě zprávy o stavu ve věci drog, jiných návykových látek a hazardu“ [17]​. Z těchto zpráv a případných navazujících analýz mají vznikat konkrétní návrhy opatření, případně mají být podkladem pro případné legislativní změny. V tomto smyslu bude Pirátská strana prosazovat rozšíření mandátu Národního monitorovacího střediska (NMS) o sběr dat v oblasti tabáku a alkoholu po vzoru každoročních zpráv pro oblast dopadů hazardu a nelegálních drog.

  • Národní protidrogový koordinátor:​ Vzhledem k enormnímu tlaku lobbisticky nejsilnějších odvětví v ČR (tabákový, hazardní a alkoholový průmysl) je nutné, aby národní koordinátor byl jmenován vládou, byl přímo podřízen premiérovi ČR a byl na pozici spíše náměstka v režimu státní služby nebo alternativně zmocněnce vlády a ředitele odboru.

  • Tvorba sítě pomáhajících služeb a prevence:​ Služby pomoci jsou stavěny na datech z monitoringu, jejich analýzách a znalostech dobré praxe jak národní, tak ze světa. Služby musí mít stabilní financování, je potřeba nastavit jasné indikátory a podle nich hodnotit efektivitu. Tvorba služeb pomoci není stavěna na základě momentální mediální poptávky, ale podle skutečných potřeb zjišťovaných skrze monitoring.

  • Péče je definována sítí:​ Pomáhající tzv. adiktologické služby mají v souladu s harm reduction zachovávat princip víceoborovosti. Pomáhající intervence by se měly zaměřovat významným podílem na kontakt se skrytou populací [18]​, včasnou detekci a včasnou intervenci. Pomáhající služby nemají být primárně zaměřeny na dosažení abstinence, ale mají mít širší kontext sociálně-zdravotní pomoci. Jednotliví provozovatelé pomáhajících služeb budou motivováni k diferenciaci druhů intervencí. Jednotlivé typy péče (především rezidenční) budou hledat jasnější standard spolufinancování uživatelů dané péče; na základě hodnocení bude dobudována i síť péče (např. domácí detoxikace, zásadní rozšíření substituce v oblasti opioidů, včetně substituční alternativy pro pervitin, vytvoření ambulantní pomoci pro rizikové uživatele alkoholu v rámci včasné detekce a včasné intervence, dobudování základní sítě pomoci pro patologické hazardní hráče, dobudování sítě pomoci v oblasti tabakismu apod).

  • Je nutné vytvořit hodnocení a mechanismus pro případné ukončení nepotřebných služeb tak, aby lidé, kteří potřebují pomoc, nezůstali bez potřebného kontaktu s odborníky. Dále je potřeba vytvořit návrhy modernizace dnes již nefunkčních modelů některých typů péče na pomezí zdravotní pomoci a ochrany veřejného pořádku - viz neúčinný model záchytek 19. Preventivní strategie musí vzít v potaz dobrou praxi zaměřenou na posunutí věku první zkušenosti s návykovými látkami a dalšími doporučeními WHO ve smyslu HR. Vláda vyčlení prostředky pro informování veřejnosti o existenci sítě pomoci.

c) Kraje a obce

  • Národní koordinátor, RVKPP a její sekretariát zaměří část svých kapacit na vytvoření silnější podpory při zavádění místních politik. Místní politiky nemohou pouze kopírovat národní strategii, ale na základě vlastních údajů, zjištění potřeb z místa musejí nastavit místní priority [20]. Místní politiky by měly hledat možnosti vlastních regulativních opatření formou obecních vyhlášek (především v zaměření na omezení dostupnosti legálních drog mladším 18 let, v regulaci hazardu, v regulaci fenoménů propojených s užíváním nelegálních látek, jako je sexuální průmysl apod.) a vlastních opatření v oblasti pomáhajících a preventivních služeb ve spolupráci se státem [21]​ – terénní práce, substituční centra, aplikační místnosti apod. Samosprávy by měly mít v budoucnu také možnost do určité míry regulovat dostupnost a místa konzumace některých v současnosti nelegálních drog, jako je například konopí, vzhledem k možným změnám v oblasti mezinárodní kontroly tzv. narkotik. [22]

  • Kompletní dokument k prosazování politiky na úrovni krajů a obcí.

d) Vztah protidrogové politiky k dalším politikám státu

  • Aktivity v oblasti protidrogové politiky mají přímou souvislost s aktivitami Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v oblasti sociálního začleňování a obrany proti sociálnímu vyloučení; v těchto oblastech musí existovat velmi úzká spolupráce, protože právě závislostní chování je nejčastější příčinou sociální exkluze a naopak.

  • Velmi žádoucí je rovněž úzká spolupráce Ministerstva zdravotnictví (MZ), které připravuje reformu psychiatrické péče, protože pacienti s adiktologickými poruchami a dalšími duálním diagnózami [23] tvoří podstatnou část pacientů psychiatrických služeb.

  • Nezbytná je mimo jiné spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na realizaci Národní strategie prevence rizikového chování dětí a mládeže.

  • Nezbytná je také spolupráce na mezinárodní úrovni a to nejen v advokacii za dekriminalizační politiku nebo koordinaci v rámci sledování nadnárodních kriminálních skupin, ale také v oblasti rozvojové pomoci.

​ 5. ​Mezinárodní rámec

  • V mezinárodní oblasti se předpokládá aktivní účast na všech mezinárodních fórech, která jsou součástí různých mezinárodních struktur, jejichž členem ČR je. Mezinárodní politika ČR pro oblast návykového chování musí být aktivní [24].

  • Na mezinárodní úrovni je stěžejní vnímat, že drogový problém nekopíruje hranice jednotlivých států; v tomto smyslu musí ČR reagovat na několik výzev v rámci mezinárodní situace. Například extrémní situaci v oblasti HIV/AIDS a Hepatitidy C a dalších přenosných chorob v rámci bývalého Sovětského svazu, dovoz nových psychoaktivních látek z Číny a Indie apod. ČR má aktivně vystupovat a předávat know-how v této oblasti.

  • Aktuálně chce Pirátská strana vnést danou agendu do dalšího českého předsednictví v rámci EU ve druhé polovině roku 2022. V tomto smyslu chce Pirátská strana iniciovat pracovní skupinu při RVKPP složenou z odborníků (nejen pracovníků státní správy), kteří dokáží daná témata do předsednictví přenést. Pirátská strana bude mít integraci a změnu drogových politik jako jednu z navrhovaných možných priorit českého předsednictví.

a) Globální trendy

  • ČR má být připravena na změnu konceptu mezinárodní kontroly. Národní politika má reflektovat v desetiletém horizontu přicházející změny ve světě směrem ke zmírnění a ukončení plné prohibice některých látek, jako je konopí, kokové listy, kokain, opiové tinktury a jiné opioidové přípravky, klasická psychedelika apod. V tomto smyslu je třeba připravit legislativní a politické změny tak, aby byl zachován princip HR.Zkušenosti z úspěšných politik regulace tabáku či alkoholu mají být přeneseny do politik regulace některých v současnosti nelegálních látek; současně se politika vyvaruje efektu kyvadla (tj. nekontrolovanému otevřenému trhu) a bude hledat v příslušných opatřeních tzv. zlatý střed.

b) EU, OSN

  • V rámci OSN je ČR signatářem mezinárodních úmluv, především Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z r. 1961 ve znění protokolu z r. 1972. ČR je do roku 2021 členem Nejvyšší komise, CND (Commision for Narcotic Drugs); v tomto smyslu bude ČR aktivně vystupovat v oblastech, v nichž je úspěšná, a také v oblastech, které potenciálně ohrožují území ČR (jedná se především o prevenci přenosných nemocí mezi itrožilními uživateli drog, lepší podporu zapojení nevládního sektoru do drogových politik, účinnější politiku dekriminalizace uživatelů drog, integraci politik a definování indikátorů v oblasti vymáhání práva). V rámci oblasti nelegálních drog bude ČR při OSN aktivní ve strukturách WHO a UNAIDS, stejně jako vrosazování konsenzuálního postoje všech členských státu EU o konfliktu trestů smrti za drogové delikty s mezinárodními úmluvami. V tomto spolu se všemi členy EU prosazujeme také princip přiměřenosti trestů; ČRmusí jasně vystupovat například proti mimosoudním popravám za drogové delikty.

  • Pirátská strana bude na národní i evropské úrovni vyvíjet snahy o provedení analýzy vědecké relevantnosti Jednotné úmluvy. Z této analýzy je následně potřeba vyvodit kroky: například revizi Jednotné úmluvy, vyjednání výhrad či přímo vystoupení ČR, respektive členských zemí EU z této úmluvy.

  • V rámci OSN je ČR dále signatářem Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC) z r. 2003; zde bude ČR hájit politiku moderního přístupu HR a současně se zapojí do sledování a implementace dobré praxe z jiných zemí ve smyslu snižování dopadů tabakismu.

  • V rámci EU je ČR aktivní v rámci skupin HDG, COSI, E.M.C.D.D.A., struktury v rámci DG Sante a další [25]​. ČR je účastna připrav strategií a akčních plánů EU; v rámci svého příštího předsednictví bude ČR prosazovat větší propojenost a integraci politik v celém spektru návykového chování. V tomto smyslu připraví ČR pro své předsednictví návrh sdílení monitoringu (v rámci rozšíření mandátu EMCDDA) a sdílení pracovních skupin pro oblasti závislostí.

  • Je nutné nalézt nástroje humánního řešení situace cizinců, kteří se dostanou do závislosti na organizované skupině z dané komunity a otrocké práci.

c) Rozvojová pomoc

  • V rámci rozvojové pomoci ČR nebude stát stranou a v návaznosti na další donory a přirozené partnery především v EU bude nabízet konkrétní pomoc v oblasti prevence vzniku rizikového návykového chování a snižování škod s ním spojených na politickém a strategickém poli.

  • V tomto smyslu se ČR také zaměří na tzv. prioritní země, ve kterých bude spolupracovat na rozvoji sítě pomoci především v oblasti nitrožilních uživatelů drog, ale také na některých policejních aktivitách. Pirátská strana v rámci rozvojové pomoci navrhne znovu zařadit mezi prioritní země Afghánistán jako zemi nejvíce postiženou tzv. drogovou válkou.

d) Problematika sousedních států (současnost i hypotetické problémy do budoucna)

  • Problém výroby a distribuce v současnosti neregulovaných látek (a v budoucnu i regulované výroby a distribuce daných látek) bude námětem další analýzy a tvorby koordinovaných kroků. Bude pokračovat spolupráce s policií sousedních států a celní správou, bude vytvořen také mechanismus spolupráce v oblasti snižování poptávky; je třeba nastavit indikátory hodnocení úspěšnosti aktivit vzhledem ke snižování poptávky.

  • Metamfetamin: ČR bude aktivní při tvorbě panevropské sítě v oblasti řešení narůstajícího problému s metamfetaminem/pervitinem a naváže tak na opatření drogového akčního plánu EU 2017-2021 [26]. Tato síť by měla posílit vzájemnou spolupráci mezi členskými státy EU a předejít tak zvyšování prevalence rizikového užívání, výroby a distribuce metamfetaminu v EU a zabránit vzniku epidemie na úrovni EU. V této souvislosti je rovněž důležité pokračovat ve spolupráci policejních složek nejen příhraničních zemí v oblasti prekurzorů k výrobě metamfetaminu.

Zdroje

  • Úřad vlády České republiky (2013). ​ Tichá revoluce - dekriminalizace drog​. ISBN 978-80-7440-083-4. Dostupné z: https://mrak.pirati.cz/s/qZStN9YKnfLQ9Xb

  • Globální komise pro protidrogovou politiku (2013). ​ Válka proti drogám​. ISBN 978-80-7440-082-7. Dostupné z: https://mrak.pirati.cz/s/dHYEtkRBgj9ft7o

  • Transparency International (2020). ​ Clearing the smokescreen: The deadly consequences of undue influence​. [online, citováno 2-12-2020] Dostupné z: https://www.transparency.org/en/news/tobacco-smokescreen-deadly-consequences-of-undue-influence#

  • Logan, Diane E. (2010). ​ Harm Reduction Therapy: A Practice-Friendly Review of Research​. J Clin Psychol. 2010 Feb; 66(2): 201–214. Dostupné z: ​https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3928290/

  • Fischer, Benedikt et al. (2007). ​ Heroin-assisted Treatment (HAT) a Decade Later: A Brief Update on Science and Politics​. J Urban Health. 2007 Jul; 84(4): 552–562. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2219559/

Poznámky

[^1] Principem Harm Reduction je zde myšlen ověřený přístup realistických a úspěšných politik, který přijímá fenomén návykového chování jako něco bytostně propojeného s lidskou psychikou. Obor adiktologie (obor zabývající se návykovým chováním) se podle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 věnuje diagnózám F10 – F 19. Návykové chování se také mnohem více vyskytuje v situacích sociální nestability jedince a také se statisticky významně častěji vyskytuje mezi obyvateli s dalším onemocněním v oblasti duševního zdraví či s jinými zdravotními problémy (např. některá neurologická onemocnění apod.).

[^2] Tyto dopady popsal bývalý vrchní ředitel UNODC A. M. Costa, který zdůraznil, že politika zaměřená pouze na prohibici přináší nechtěné konsekvence, které často převyšují zamýšlený preventivní efekt.

[^3] ČR je 11. země EU, která od roku 2014 řeší v rámci jedné strategie drogy legální, nelegální i oblast hazardního hraní.

[^4] Předpokládá se pozornost politická i úřednická v její nejvyšší míře.

[^5] Jedná se o celou řadu témat – dostupnost základní léčby pro osoby diagnostikované na škále F10 – F19, princip minimalizace škod a rizik, ale také jednoznačné vystupování proti trestu smrti za drogové delikty (dle konsenzu a jasných opakovaných vyjádření všech členských států EU) a mnohé další.

[^6] ​Monitoring zahrnuje údaje o všech typech návykových látek a hazardu. Vláda případně zadá analýzy a sledování dalších ukazatelů z oblasti návykového chování, jako je fenomén nových technologií a sociálních sítí nebo otázky vývoje a elasticity trhu vzhledem k černému trhu a spotřebním daním nebo daním z hazardu. Podobně může vláda zadat analýzy a sledování případných nových komodit na trhu, jako jsou nové nikotinové a tabákové výrobky nebo například konopí a podobné produkty.

[^7] Státní správa, samosprávy, odborné spole​č​nosti, školní a jiná edukativní za​ř​ízení, policie a soudy, celní správa a dal​š​í výkonné slo​ž​ky.

[^8] Úřad vlády České republiky (2013). ​ Tichá revoluce - dekriminalizace drog​. ISBN 978-80-7440-083-4. Dostupné z: ​https://mrak.pirati.cz/s/qZStN9YKnfLQ9Xb

[^9] Globální komise pro protidrogovou politiku (2013). ​ Válka proti drogám​. ISBN 978-80-7440-082-7. Dostupné z: ​https://mrak.pirati.cz/s/dHYEtkRBgj9ft7o

[^10] Ekonomové napříč spektrem se shodnou, že v době konjunktury je třeba snižovat daně přímé, jako jsou daně ze zisku a daně zaměstnanců a zároveň zvyšovat daně nepřímé, jako jsou například daně spotřební.

[^11] Tabák je 8 % všech daňových příjmů ČR. Mezinárodní organizace, včetně studií zadaných EK, upozorňují na vliv tabákového průmyslu na českou legislativu, daňový systém a další oblasti potřebného vlivu.

[^12] Transparency International (2020) ​ Clearing the smokescreen: The deadly consequences of undue influence​. [online, citováno 2-12-2020] Dostupné z: https://www.transparency.org/en/news/tobacco-smokescreen-deadly-consequences-of-undue-influence#

[^13] Logan, Diane E. (2010). ​ Harm Reduction Therapy: A Practice-Friendly Review of Research​. J Clin Psychol. 2010 Feb; 66(2): 201–214. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3928290/

[^14] ​Fischer, Benedikt et al. (2007). ​ Heroin-assisted Treatment (HAT) a Decade Later: A Brief Update on Science and Politics​. J Urban Health. 2007 Jul; 84(4): 552–562. Dostupné z: ​https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2219559/^

[^15] Odhadovaná částka na diagnózy F10 – F19 se pohybuje okolo 1,5 miliard ročně, z čehož pouze 200 – 300 mil Kč se týká specifických a tím účinnějších zdravotních intervencí.

[^16] Nestátní neziskové organizace.

[^17] Nyní je název této zprávy „Výroční zpráva o stavu ve věcech drog“ a „Výroční zpráva o hazardním hraní“.

[^18] Skrytá populace: termín používaný pro uživatele drog, kteří nejsou v kontaktu s existujícími zdravotními, zdravotně-sociálními a sociálními službami.

[^19] Model záchytek tak, jak je nastavený v ČR, již nefunguje nikde na světě. Ve většině rozvinutých zemí jsou spíše obecní šatlavy a v případě rizika ohrožení zdraví jednotlivce je taková šatlava a její personál (např. městská policie) napojen na nejbližší odborné pracoviště. Zabránilo by se dlouhým převozům a občasným úmrtím před dovozem na místo, stejně jako zbytečným výdajům z krajských rozpočtů.

[^20] Větší města v ČR by se měla zaměřit na vlastní specifika (např. jiná situace existuje v Praze, na Vysočině a na jižní Moravě).

[^21] Státní prostředky by měly být nastaveny na systém spolupráce s místními potřebami

[^22] Obec by si měla mít možnost určit, kde případně povolí prodej konopí a jeho konzumaci, kde mohou vzniknout zamýšlené tzv. cannabis-clubs apod.

[^23] Pojem duální diagnóza označuje stav, kdy má klient diagnostikované psychiatrické onemocnění a souběžně závislost na alkoholových a nealkoholových drogách, případně patologické hráčství.

[^24] ČR je především v oblasti nelegálních drog vnímaná jako průkopník alternativních a humánních přístupů. V tomto smyslu j třeba připomenout nejnižší míru úmrtí na předávkování u nelegálních drog ve světovém měřítku, nejnižší míru (díky účinné prevenci) v oblasti přenosných chorob mezi nitrožilními uživateli drog (méně než  1  % HIV/AIDS) a nízkou míru problémového užívání drog. Díky těmto důvodům je Národní koordinátor přizýván ke konzultacím a předávání know how různými významnými institucemi i jednotlivými vládami (Východní Evropa, ale i západní Evropa, Latinská Amerika, Jihovýchodní Asie, univerzitní a vědecká obec, významné nadnárodní networky i NNO apod.) V tomto smyslu například Latinská Amerika považuje ČR jako velice důležitého spojence a je nutné na tento diplomatický přesah s obratností navázat​.

[^25] HDG (Horizontal Working Party on Drugs): Horizontální pracovní skupina pro drogy Evropské komise. COSI (The Internal Security Commitee): Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti Rady Evropské unie. EMCDDA (European Monitoring Center for Drugs and Drug Addiction): Evropské monitorovací středisko pro drogy a závislosti. DG Sanco: Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise.

[^26] Opatření 29b: „Posílit spolupráci zaměřenou na potírání narůstajícího trendu závislosti na stimulantech, zejména metamfetaminu, mezi příslušnými vládními orgány a nevládními organizacemi, se zaměřením na vytváření a sdílení osvědčených postupů k předcházení šíření místních epidemií, včetně úsilí o snížení poptávky a nabídky a sdílení informací o prevenci zneužívání léčivých přípravků pro výrobu metamfetaminu“

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Navrhni úpravu
Piráti a Starostové