Brusel, 11. listopadu 2020 - Jednání o Víceletém finančním rámci Evropské unie pro období 2021–2027 byla uzavřena a nyní vstupujeme do poslední fáze procesu. Některé z obav Pirátů se sice nevyřešily, ale podařilo se nám prosadit celou řadu pirátských priorit, jako je větší rozpočet na vědu a vzdělávání nebo jasná podmínka právního státu.
„Velmi mě těší, že dva hlavní problémy rozpočtu se do velké míry vyřešily. Rozpočet na výzkum v rámci programu Horizont Evropa a na vzdělávání v rámci Erasmus+ byl navýšen. Pokud by Evropa neinvestovala do těchto oblastí, přišla by tím o budoucnost, obzvláště v situaci, kdy je stále potřeba ráznější postup v oblasti digitalizace a budování digitálně autonomní Evropy,“ uvedl Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu.
„Na ochranu hranic a humanitární pomoc se dohromady přidalo dva a půl miliardy eur. Jde však jen o náplast na dlouhodobé problémy se správou hranic, způsobené také absencí jednotného, centrálního, celoevropského přístupu ke společné evropské hranici. To je ale problém, který nelze vyřešit jen tím, že do něj přilijeme více peněz. Zároveň bychom se touto slušnou částkou, která se investuje do humanitární pomoci, neměli nechat zmást – evropské fondy představují jen zlomek výdajů EU a jde také skutečně pouze o humanitární pomoc. Pro dlouhodobá řešení potřebujeme rozsáhlejší rozvojovou spolupráci na evropské úrovni, a to nejen v oblasti rozpočtu – nutná jsou i jednoznačná politická opatření,“ řekla Markéta Gregorová.
„Pro mě je nejdůležitější součástí naší dohody o VFR (Víceletý finanční rámec – dlouhodobý rozpočet EU pro období 2021–2027) část, která je zároveň i nejkřehčí. Jde o nově posílenou úroveň veřejné kontroly, tedy jasná kontrolní práva přiznaná Evropskému parlamentu a funkční mechanismy právního státu. Konečně již existuje přímá spojnice mezi dotacemi a stavem právního státu v členských zemích, což také vedlo k tomu, že polský PiS a Orbán v Maďarsku začali vyhrožovat tím, že celý VFR vetují. Pokud to skutečně udělají, jasně tím ukážou, že je více zajímá ničení demokratických institucí a porušování základních práv než budoucí spolupráce. Myslím, že by se měli spokojit s nově nafouknutou a velmi špatně podmíněnou Společnou zemědělskou politikou, která jim bohužel i nadále umožní posílat více než dost evropských peněz do kapes zemědělských oligarchů,“ poznamenal Mikuláš Peksa.
„Další problém tohoto rozpočtového balíčku je poměrně jednoduchý – jeho cílem je pracovat na digitálním přechodu, ale 8 miliard euro na Digitální Evropu evropskou digitalizaci samo nezařídí. Využití digitální daně na vlastní zdroje možná pomůže malým digitálním podnikům a start-upům soutěžit s technologickými giganty, ale to je jen jedna stránka věci. Zároveň míříme k Evropě plné sledování a prolomeného šifrování, což je v přímém rozporu s evropskou snahou docílit digitální ekonomiky, který slouží občanům. A to jsme ještě ani nezačali investovat,“ řekl Peksa na závěr.
VFR bude spojený s evropským Fondem na obnovu, který umožní členským státům nastartovat svou ekonomiku po pandemii. Piráti pomohli zajistit, že vlády budou při využívání financí na oživení ekonomik vázány rozumnými podmínkami, jako je například vyčlenění alespoň 40 % na klima a ochranu biologické rozmanitosti. V oblasti digitálního přechodu jsme pak prosadili, aby příslušné reformy a investice dodržovaly zásady ochrany osobních údajů a podporovaly využívání open-source řešení. Teď je na členských státech, aby ve svém vyjednávání tyto zásady dodržely.