Komentář Olgy Richterové: Vláda neplní sliby o podpoře rodiny, odkládá řešení financování dětských skupin

29. 06. 2020
Komentář Olgy Richterové: Vláda neplní sliby o podpoře rodiny, odkládá řešení financování dětských skupin
Komentář Olgy Richterové: Vláda neplní sliby o podpoře rodiny, odkládá řešení financování dětských skupin

Praha, 29. června 2020 – Vláda dnes opět odložila projednávání novely zákona o dětských skupinách, tisíce rodičů tak zůstávají v nejistotě. Legislativa má totiž kromě jiného řešit budoucí financování dětských skupin, je tudíž zásadní pro jejich další fungování. Dosavadní způsob čerpání financí z evropských fondů bude možné využít nejdéle do roku 2022, poté už bude záležet na jednotlivých státech, zda a jak provoz zajistí.

V tuzemsku byly dětské skupiny uzákoněny v roce 2014. Díky miliardové podpoře z Evropských fondů vzniklo od té doby přes tisíc těchto zařízení s více než 16 tisíci tolik potřebnými místy. Dětské skupiny se osvědčily, je o ně zájem jak ze strany rodičů, tak zaměstnavatelů a obcí. Nabízí alternativu k přeplněným školkám, které nemají prostor pro přijetí dětí mladších tří let, pro práci s dětmi se specifickými potřebami apod. V čem je tedy problém? Proč se stát zdráhá skupiny uznat za potřebné a přímo je financovat?

Služba péče o předškolní děti je přitom jedním z prověřených nástrojů, které podporují slaďování rodinného a pracovního života. Už v roce 2002 byly na zasedání vedoucích představitelů členských zemí EU definovány tzv. barcelonské cíle, ve kterých se mimo jiné uvádí: „Členské státy by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let.“ Tak tomu ale v České republice doposud není.

Koncem loňského roku si Ministerstvo práce a sociálních věcí nechalo zpracovat Analýzu dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku (viz. příloha). V ní se uvádí, že pro školní rok 2018/2019 bylo celkem do mateřských škol zapsáno 364 tisíc dětí, do dětských skupin zhruba 16 tisíc. Počet dětských skupin je tedy oproti mateřským školám výrazně nižší. Nejvíce jich je v provozu ve velkých městech. V obcích nad 50 tisíc obyvatel je dětská skupina v každé z nich, u obcí do 1000 obyvatel je to ale jen 1 %. Analýza potom na základě provedených šetření stanovila odhad potřebné kapacity pro umístění dětí mladších 3 let do MŠ a DS. Došli k počtu 71 000 dětí ve věku do 3 let. Mateřské školy pro ně v současnosti zajišťují 64 % potřebných míst, 17 % míst poskytují dětské skupiny. Analýza upozorňuje, že i po započtení míst v dětských skupinách však v řadě okresů stále chybí v absolutních číslech stovky míst pro umístění nejmenších dětí. Nejhorší situace je v Praze, kde jich chybí přes 2 tisíce./46

Jen z uvedených základních čísel je zřejmé, že poptávka po službách péče o předškolní děti silně převyšuje nabídku. Pokud by neexistovaly dětské skupiny, téměř třetině rodičů by se dle vládní Analýzy pomoci nedostalo vůbec. Navíc se ani v roce 2020 Česká republika ani zdaleka neblíží osmnáct let starým cílům zmíněným výše. Pokud tedy nemá zůstat jen u proklamací na mezinárodních fórech a věčných slibů o podpoře rodiny, je v tuto chvíli na řadě stát, aby převzal odpovědnost za fungování a další rozvoj úspěšného konceptu. Vzhledem k tomu, že každá koruna na provoz dětských skupin se vrátí do státního rozpočtu díky odvodům a daním zaměstnaných rodičů, je váhání vlády jen těžko pochopitelné. Místo jasného výhledu jsou tak stovky provozovatelů a tisíce rodičů dále v nejistotě.

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Navrhni úpravu