Praha, 31. března 2022 – Uplynulé dva roky, které předcházející vláda vyplnila chaotickým zaváděním nejrůznějších omezení a nesmyslným vymýšlením formulářů, ukázaly spolu s aktuální krizí do jaké míry může zvládnutá digitalizace státu sloužit všem lidem v ČR. A pomohla by o hodně víc, kdyby ji předchozí kabinet zcela neopomenul. Digitalizací, jakožto prostředkem pro překonání nynější humanitární krize, se aktivně zabývají vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan a jejich úřady. Aktuálně pracujeme například na zprůchodnění azylového procesu a zavedli jsme systém, který nás přesně informuje o ubytovacích kapacitách. Zatím jsme na začátku a chystáme i další zásadní zefektivnění systému. Spolupráce napříč resorty, která je pro zvládnutí digitalizačního procesu klíčová, je trvalým deficitem všech předchozích vlád. Letitý přístup se začíná měnit, protože je předpokladem pro bezproblémové fungování eGovernmentu.
Pandemie ukázala, že systém, který dokáže propojit a sdílet potřebná a přesná data, znamená v zátěžových situacích zásadní přínos. Bez kvalitních vstupních dat je veškerá koordinace založená jen na dojmech a pocitech. Odstranit vyplňování nadbytečných formulářů a dotazníků a nutnost fyzické návštěvy úřadů znamená v současné době, kdy je úřední systém zatížen na plný výkon, zlepšení pro všechny - občany, úředníky i žadatele o azyl. Válka na Ukrajině a humanitární krize ukázaly nutnost rychle vytvořit systém proaktivně reagující na budoucí hrozby.
<h2>Co se zatím povedlo?</h2>Během uplynulých týdnů se rozvinul systém krizového řízení, včetně asistenčních center v jednotlivých krajích, které práci s utíkajícími lidmi velmi dobře zvládají. Díky digitálním nástrojům a systému humanitární pomoci HUMPO máme v reálném čase velmi dobrý přehled o tom, jaké kapacity pro pomoc máme k dispozici. Víme, kolik lidí je kde umístěno a jsme tak schopni výrazně přesněji zacílit pomoc a vytipovat její rozsah.
Tento týden navíc dojde k automatizaci práce v celém azylovém procesu. Díky tomu bude stačit na záchytném místě načíst mobilem identifikační kód člověka utíkajícího před válkou a všechny potřebné údaje se z formuláře, který daný člověk vyplnil již na cestě nebo ve frontě, propíší do všech potřebných systémů pomocí softwarových robotů. To je velký krok, který výrazně usnadní práci, zrychlí a zpřesní celý proces odbavení uprchlíků. Prodloužila se také doba, kterou mají lidé z Ukrajiny k registraci. Nově na 30 dní. Po namáhavé cestě budou mít uprchlíci možnost odpočinku, namísto obcházení českých úřadů.
Nezanedbatelná pomoc jde i od soukromého sektoru. Čeští mobilní operátoři nabízí Ukrajincům speciální tarify, což je samozřejmě zvláště z počátku ohromná pomoc a banky nabízejí speciální účty.
Za dosavadní úsilí a obětavost, bez které by ke zlepšení nedošlo, patří díky nejen státu, ale také soukromému sektoru a neziskovým organizacím. Jejich spolupráce je přínosem nejen pro nově příchozí z válečné oblasti, ale i pro občany ČR. Stále jsme však nedosáhli standardů, které jsou dnes běžné i ve východních státech Evropy. Klíčové oblasti totiž minulá vláda žalostně zanedbala.
<h2>Čeho chceme dosáhnout?</h2>Jedním z našich cílů je vytvoření informačního systému pro specifické krizové řízení. Je nutné efektivně spojit nabídky pomoci, nejen ubytování a její distribuci, ale také zrychlit odbavování Ukrajinců, zajistit jim nutné zdravotní služby včetně služeb pro zjednodušení komunikace a zátěže úřadů. To znamená snazší sdílení dat navzájem a efektivnější koordinaci vytížení jednotlivých KACPU. Je nutné maximálně motivovat ukrajinské občany k digitální komunikaci s veřejnou správou. Je obrovský rozdíl řešit povinnosti 500 tisíc cizinců digitálně nebo fyzicky. Nechali jsme proto přeložit do ukrajinského jazyka portály chciidentitu.cz a chcidatovku.cz. Administrativní zátěž v souvislosti s touto krizí musí být pro všechny minimální. Vytvořené řešení bude využitelné i pro další krizové scénáře.
Jedním z navrhovaných řešení je tzv. „předregistrační“ databáze, která umožní vytvoření elektronické evidence osobních dat dobrovolně poskytnutých Ukrajinci během příjezdu do ČR dobrovolníkům v KACPU. Půjde sice o „neověřená“ data, ale i tak je půjde postoupit OAMP a urychlit tak zakládání primární evidence v systému CIS a Registru obyvatel. Následně pak bude možná výměna rozšířených ověřených dat v databázi ve správě NAKIT, která zajistí výměnu informací mezi resorty a dalšími subjekty. V souvislosti s tím počítáme s dokončením vývoje, rozšířením a podporou provozu aplikace HUMPO. Nezanedbatelný přínos pak bude mít call centrum a provoz vícejazyčného infowebu pro Ukrajince i občany ČR.
Vytvoření skutečně komplexního systému pomoci, který bude využívat současné technologické možnosti, si vyžádá finanční náklady. Ty ale úsporou času a práce budou brzy vyváženy. Předběžně se odhaduje investice 80 milionů Kč pro rok 2022. Tuto kalkulace se průběžně upřesňuje a budeme transparentně vykazovat, jak přesně budou tyto zdroje vynaloženy.
Autor Lukáš Kolářík je náměstek ministra vnitra, bezpečnostní expert a bývalý poslanec.