Praha, 9. dubna 2018 – Piráti prosazují přizpůsobení platů ve veřejném sektoru ekonomice, tedy trhu práce, včetně jednodušších možností obcí, jak vyplácet peníze nad základní tarif, aby zaměstnance udržely. Současně ale musí růst produktivita práce. Podle mé zkušenosti opozičníka na pražském magistrátu se produktivita práce moc nesleduje. Odměny se vyplácí spíš podle známostí. Produktivitu by zvýšila třeba rozumná digitalizace. Díky nahrazení rutinní práce počítači a roboty by se za pár let počet úředníků začal snižovat. Vláda však postupuje přesně opačně: Platy jsou mizerné, výsledky v digitalizaci žádné a počet úředníků roste. Babiš neřídí stát jako firmu a kdyby takto spravoval svůj majetek, tak jeho firmy dávno zkrachují. Už se máme všichni opravdu líp?

Prodavačka v pražském Lidlu nastupuje za mzdu 29.000,- Kč, zatímco úředník s vysokoškolským vzděláním má základní tarifní plat jen 18.800,- Kč. Jsem rád za růst mezd, prodavačky si to za tvrdou práci zaslouží. Stejný standard by měl platit i ve veřejném sektoru. Interpeloval jsem kvůli tomu premiéra v demisi, který za nařízení vlády o platových tarifech státních zaměstnanců zodpovídá. Babiš na mou interpelaci odpověděl šokující zprávou. Růst platů v komerční sféře prý není důvodem ke zvýšení platů státním zaměstnancům.

Bojím se, že panu Babišovi unikají základní ekonomické souvislosti. Dramaticky se zvýšily platy na trhu práce. Stát na to musí reagovat, nebo o lidi přijde. A určitě nepřitáhne mladé nadané lidi, bez kterých jsou modernizace českých úřadů a budoucí prosperita státu zhola nemožné. Proč by odborník pracoval ve státní správě za podřadnou mzdu, když si jako prodavač v domě vedle vydělá 10 tisíc měsíčně navíc? S odpovědí premiéra v demisi spokojen nejsem a předložím věc příští čtvrtek Sněmovně.

Zatímco u učitelů se podařilo růst platů prosadit, jiné státem placené profese jako úředníci a asistenti soudců jsou stále biti. Obrátila se na mne třeba právnička se šestiletou praxí na soudě v Brně, že jako asistentka soudce bere 22.860 Kč, tedy podstatně méně než prodavačka. Můžeme být nespokojeni s českým soudnictvím, ale určitě ho nezlepšíme demotivací státních zaměstnanců. A bez schopných zaměstnanců není funkční státní správa - prodlužují se stavební řízení a kulminuje tak bytová krize, nedigitalizuje se rutina ve státní správě, soudní řízení jsou nekonečná a nespravedlivá, stát nezveřejňuje data a brzdí tak růst průmyslu a o rychlosti výstavby nových dálnic ani nemluvě.

V Jihomoravském kraji je průměrná mzda přes 26.000 Kč, zatímco v Praze až 35.000 Kč. Stát ale na tržní principy nereaguje, platí všude stejně a někdy bohužel neadekvátně málo. Nejhorší situace je právě na úřadech a soudech v Praze a Brně, kde hrozí útěk kvalitních lidí s praxí do soukromého sektoru. V metropolích jsou logicky vyšší mzdy a vyšší životní náklady, zejména v posledních letech extrémně rostou ceny bydlení. Dříve či později stát musí platy zvýšit, jinak zůstanou jen ti, kteří si k tomu najdou zdroje jinde. Když zvýšíme platy ve státním sektoru, podpoří to i růst mezd obecně. A navíc tento krok přinutí producenty investovat více peněz ne do práce lidí, ale do kapitálu, zejména technologických investic, které náš stát potřebuje, aby nezaostával.

Přitom peníze na zvýšení platů stát má, minulý rok se mimo jiné díky růstu ekonomiky vybralo na dani z přidané hodnoty o 32 miliard korun více, na dani z příjmu o 26 miliard korun více. Další příjmy by se daly získat třeba tím, kdyby stát řešil agresivní daňové plánování velkých korporací, tam jde o dalších cca 50 miliard. Úřady mají už dnes velký problém přilákat mladé schopné lidi. Pokud to takhle půjde dál, utečou ti, kteří tam ještě zůstávají.

Odkazy: