Praha, 13. dubna 2021 – Skupina poslanců Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů na dnešní tiskové konferenci představila legislativní úpravu, jejímž cílem je ukončení zastaralé praxe umisťování nejmenších dětí do kojeneckých ústavů. Návrh počítá s posílením podpory ohroženým rodinám a s lepším zajištěním umisťování dětí do náhradních rodin. Úprava postupně úplně znemožní ústavní péči u dětí do tří let věku, jako je to běžné ve všech státech EU. Navržené reforemní kroky obnášejí nejenom transformaci dětských domovů pro děti do tří let (tzv. kojeneckých ústavů), ale i podporu pěstounů a prevenci odebírání dětí rodičům ze sociálních důvodů. Bývalé kojenecké ústavy budou moci nadále působit jako centra orientovaná na pomoc rodinám v krizi a rodinám s hendikepovanými dětmi. Návrh podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Již dlouho je zřejmé, že model ústavní péče o děti do věku tří let, je nutno transformovat. Jsme přesvědčeni, že na základě dat, které máme od odborníků, lze nyní k tomuto kroku přistoupit. V ústavní péči je nyní zhruba 200 dětí ve věku do tří let. Vzhledem k tomu, že některé kraje v zařízeních mají již jen děti s těžším postižením, nebo sourozenecké skupiny, lze přenést jejich dobrou praxi i do jiných krajů. Přípravné období je dostatečné,” uvedla Olga Richterová, místopředsedkyně Pirátů a jedna z předkladatelek návrhu.
„Je důležité, aby všechny děti, pokud je to jen trochu možné, pocítily láskyplnou výchovu rodičů, aby v životě měly jistotu zastání mámy a táty, poznaly fungující rodinný život a uměly se jednou postavit na vlastní nohy. Ústavy se o ně sice postarají, ale i přes veškerou snahu pečujícího personálu kojeneckých ústavů, to není ta dlouhodobá péče 24 hodin denně 7 dní v týdnu, kterou svým dětem dávají rodiče, byť v některém typu náhradní péče. Je zapotřebí co nejdříve změnit současné parametry. Musíme co nejrychleji přispět k tomu, aby děti měly své rodiče, kteří se o ně budou láskyplně starat,“ doplnil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Na fakt, že ČR zůstává poslední zemí v EU, kde je podobný typ péče využíván i pro nejmenší děti, upozornila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová: „TOP 09 dlouhodobě prosazuje jasný cíl, aby každé dítě vyrůstalo v bezpečném a podnětném prostředí, což zahrnuje i citovou vazbu na vychovávajícího člověka. Zejména v prvních letech života se však jedná o naprosto klíčový aspekt, který má vliv na celý zbytek života dítěte. A ústavní péče tuto citovou vazbu ani při sebelepší vůli poskytnout nemůže. Pokládám za nehumánní, že jsme poslední země v Evropě, která děti do tří let věku stále umisťuje do ústavní péče. Naší snahou musí být, aby děti vyrůstaly u svých biologických rodičů, eventuálně u pěstounů a ústavní péči proto musíme transformovat do preventivních a podpůrných služeb.“
Předseda hnutí Starostů a Nezávislých Vít Rakušan uvedl, že ČR výrazně zaostává v mezinárodním srovnání: „Česká republika sklízí dlouhodobě kritiku mezinárodních i domácích organizací za stále vysoký počet dětí v kojeneckých ústavech. Ačkoliv číslo za poslední roky výrazně kleslo, stále se jedná o 240 dětí. ČR je poslední zemí EU, kde kojenecké ústavy stále fungují. Například sousední Slovensko zakázalo ústavní péči u dětí do 6 let, Polsko u dětí do 10 let. To je názorným důkazem toho, že vlády, zákonodárci a neziskové organizace se snaží hledat cesty, jak dětem zajistit co nejkvalitnější péči v rodinách. Taková péče je pro děti mnohem přínosnější z hlediska jejich vývoje a zároveň i levnější pro stát.
Věra Kovářová, místopředsedkyně Starostů doplnila: „Podaný pozměňovací návrh má za cíl napravit aktuální situaci a je plně v souladu s doporučením Výboru pro práva dítěte při Úřadu vlády. Je třeba říci, že bez kojeneckých ústavů se děti neoctnou na ulici – neděje se to v krajích, kde byly kojenecké ústavy zrušeny, neděje se to v ostatních zemích, kde kojenecké ústavy nejsou a není důvod se domnívat, že by tomu tak bylo u nás.“
Jindra Šalátová, ředitelka SOS dětské vesničky potvrdila, že návrh může přinést výrazné zlepšení současného stavu: „Z praxe víme, že cílenou podporou ohrožených rodin lze předejít odebrání mnoha dětí a zároveň extenzivní podporou pěstounských rodin lze umístit ty děti, které již v původních rodinách vyrůstat nemohou, do rodin náhradních, aniž by musely své dětství trávit bez milujícího rodiče.
Nutnost změny, kterou poslanecké kluby prosazují, potvrdil i nezávislý odborník, klinický psycholog Radek Ptáček: „Pro vývoj každého člověka jsou zcela zásadní první roky jeho života a klíčový je zejména vztah s primární pečující osobou. Máme zcela nevyvratitelnou poznatkovou základnu rozvíjející se více než století a čtvrt, že dítě, zvláště v několika prvních letech svého života, potřebuje prožívat individuální emočně vřelý vztah. Stovky studií podrobně dokumentují, že pobyt dítěte v jakékoliv formě institucionální péče, minimálně v prvních letech jeho života, mohou dítě doživotně poškodit. Umísťováním malých dětí do ústavní péče ničíme nejen životy dětí samotných, ale i život dalších generací. Což opět můžeme doložit řadou studií. Ústavní péče škodí zdraví – pojďme to změnit.
Návrh skupiny poslanců a poslankyň je plně v souladu s doporučením Výbrou pro práva dítě při Úřadu vlády ČR, který v září loňského roku podal podnět Radě vlády pro lidská práva, aby se zabýval problematikou ústavní péče o děti do tří let v ČR, a to i v kontextu výtky Evropského výboru pro sociální práva, který se tímto tématem opakovaně zabýval.