Senát bude dnes projednávat novelu autorského zákona. Svůj pozměňovací návrh k ní předloží senátorka Renata Chmelová. Navrhuje, aby veškerá nově pořízená díla financovaná z veřejných rozpočtů byla ze zákona veřejně dostupná. Pirátská strana vyzývá senátory a senátorky, aby tento návrh podpořili.

Princip veřejné dostupnosti děl financovaných z veřejných rozpočtů se dlouhodobě těší podpoře stran napříč politickým spektrem, dosud však nikdo zatím nenavrhl zavést jej přímo do autorského zákona či jiné legislativní normy.

„Návrh napravuje současné vzorce chování. Dnes to chodí tak, že veřejný zadavatel zaplatí za vytvoření díla z peněz daňových poplatníků, ale vzniklé dílo je pak uvolněno k veřejnému šíření spíše výjimečně. Důvodem je, že si zadavatel často předem nezajistí autorská práva. Podle návrhu by to bylo přesně naopak. Díla pořízená za veřejné prostředky by byla automaticky volná k veřejnému šíření. Jejich dostupnost by se omezovala jen výjimečně, případ od případu. Jedná se o desetitisíce fotografií, textů, dokumentací, vědeckých děl, výtvarných děl, urbanistických návrhů a software.“ Říká k svému pozměňovacímu návrhu Renata Chmelová zvolená s podporou Pirátů za KDU-ČSL a koalici Vlasta.

„Kdyby se pražský Magistrát řídil tímto pravidlem, nemuselo by vůbec dojít ke kauze Opencard a Praha by od počátku byla vlastníkem všech práv k jejímu užívání a dalšímu rozvoji,“ doplňuje místopředseda Pirátů Jakub Michálek a expert na autorské právo. „Mysleli jsme i na filmy, na jejichž vznik přispívá stát z fondu kinematografie. Jejich výrobce by měl komerční monopol jako dosud, ale zkrátila by se doba jeho trvání třeba na 10 až 20 let od uvedení filmu. Z praxe je zřejmé, že pokud se dotovaný film nezaplatí během prvních let v distribuci, nezaplatí se nikdy. Z veřejné dostupnosti fotografií a textů bude profitovat jak veřejnost prostřednictvím například encyklopedie Wikipedia, tak komerční sektor.“

<h3>První velká věcná novela autorského zákona po 10 letech</h3>

Autorským právem se Piráti podrobně zabývají už od roku 2010. Tehdy poprvé veřejně vystoupili proti nepřiměřenému vlivu kolektivních správců na přípravu novely autorského zákona a následně vyvolali široké připomínkové řízení. Zákon upravující autorská práva byl přijatý v roce 2000. Aktuálně projednávaná novela vypracovaná ministerstvem kultury byla zákonodárcům předložena v létě 2015 a je první velkou věcnou novelou autorského zákona od roku 2006. Poslední přijatá novela v roce 2014 totiž pouze formálně transponovala směrnice EU.

Ani současná novela autorského zákona však bohužel neřeší podstatné příčiny zásadního zaostávání práva za realitou. A to i přesto, že některé věci Piráti hodnotí pozitivně. Novela zákona reviduje zásadní zvýšení poplatků OSA, ke kterému došlo před nabytím její účinnosti. Zavádí přehlednější postup pro sjednávání sazebníků i zákonnou licenci pro karikaturu a parodii. A také zpřístupňuje veřejnosti díla na trhu nedostupná. Současně se při projednání ve sněmovně podařilo zamezit řadě lobbistických akcí, jakou bylo například zvýšení poplatku svazu Dilia za půjčení knížky o 300 %, který by hradilo ministerstvo kultury.

V této fázi lze v oblasti autorských práv reálně navrhovat pouze dílčí nápravu a požadovat řešení nejabsurdnějších situací, které současný zákon umožňuje. Do projednávané novely autorského zákona tak Piráti navrhují zapracovat tyto změny:

  • Díla financovaná z veřejných rozpočtů by měla být veřejně dostupná (dle návrhu senátorky Renaty Chmelové)
  • Výše bezdůvodného obohacení by neměla činit sankční dvojnásobek, ale měla by být stanovena ve výši způsobené škody vlastníkovi copyrightu
  • Kolektivní správce by neměl mít pravomoc podávat žaloby jménem těch autorů, které smluvně nezastupuje

„Trváme na menší pravomoci OSA a dalších kolektivních správců zejména pokud jde o automatické zastupování autorů ze zákona, tedy bez jejich souhlasu či dokonce v rozporu s jejich vůlí. V celospolečenském zájmu je také široké veřejné užití děl, která byla pořízena za veřejné prostředky,“ říká k pirátským návrhům Jakub Michálek.

<h3>Další změny zákona naráží na evropskou legislativu.</h3>

V oblasti autorského práva Piráti prosazují i další změny, které však předpokládají transformaci mezinárodních smluv a směrnic EU. O tyto změny Piráti usilují i na mezinárodní úrovni.

  • Zkrácení dnešních lhůt, po které platí ochrana děl, na rozumnou dobu obchodních modelů
  • Snížení či zrušení poplatků z prázdných médií a paměťových zařízení postavených založených na principu presumpce viny
  • Standardní výjimky pro spravedlivé užití (fair use)
  • Racionální prevenci neoprávněného užití díla bez kriminalizace nekomerčních uživatelů

„Rozhodně nemáme v úmyslu brát nebo omezovat autorům jejich práva. Chceme férový systém, který naopak podporuje přirozenou tvořivost, zvyšuje kulturní produkci a autorům umožňuje profitovat z komerčního potenciálu svých děl. Proto je potřeba současné zákony a evropské směrnice do budoucna koncipovat tak, aby posílily pozici autorů vůči prostředníkům a podnikatelům, ne aby působily jako bič na uživatele autorských děl,“ vysvětluje Jakub Michálek, expert na autorské právo a místopředseda Pirátů.

<h3>Související odkazy</h3> <h3>Kontakty</h3>
Zpět na aktuality