AUTOR ČLÁNKU:
Petra Dvořáková

K 1. říjnu 2016 vstoupila v platnost novelizovaná forma zákona o veřejných zakázkách. Hrozí ale, že se i nadále budou rozdělovat veřejné zakázky firmám bez jasné vlastnické struktury. Důvodem je svérázný přístup Poslanecké sněmovny při schvalování zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Senát by se měl pokusit transparentnost posílit.

K 1. říjnu 2016 vstoupila v platnost novelizovaná forma zákona o veřejných zakázkách. Hrozí ale, že se i nadále budou rozdělovat veřejné zakázky firmám bez jasné vlastnické struktury. Důvodem je svérázný přístup Poslanecké sněmovny při schvalování zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Senát by se měl pokusit transparentnost posílit.

Zákon ve verzi Poslanecké sněmovny předpokládá existenci rejstříku, do něhož bude moci nahlížet např. policie, ale nikoliv například opoziční zastupitelé v samosprávách nebo podnikatelská a občanská veřejnost. Nadále tak hrozí, že se budou opravovat nemocnice nebo stavět ruská kola a veřejnost se nedozví, kam veřejné prostředky odchází.

„Rejstřík skutečných vlastníků se v zahraničí osvědčil jako velmi účinný nástroj pro boj proti financování terorismu, ale i proti daňovým únikům a proti zneužívání veřejných prostředků. Důležité ale je, aby rejstřík byl veřejný. Chci proto podpořit pozměňovací návrhy, které znemožní hru na schovávanou,“ říká senátor Libor Michálek, který se transparentností dlouhodobě zabývá.

<h3>Kontakt</h3>